O tak velké incidenty jako v září v Polsku se nejedná, o narůstající problém však bezesporu. Řeč je o posledních objevech různých podezřelých dronů v blízkosti strategických objektů v hned několika evropských zemích, kvůli nimž musel být omezován provoz letišť či uzavírány celé oblasti. Po Polsku zaznamenaly drony íránské výroby nad svým územím Rumunsko a Litva, podezřelé objekty následně registrovalo také Dánsko a Norsko. Německo uzavíralo kvůli dronu 2. října mnichovské letiště. Estonsko pak 19. září čelilo narušení prostoru přímo ruskými stíhačkami.

„Určitě jde o vážné věci, (...) kvůli nimž se už zvláště v severských zemích šíří atmosféra strachu a úzkosti. Lidé koukají s obavou na oblohu po každém zvláštním světle,“ hlásili v minulých dnech ze Skandínávie Daniel Boffey a Miranda Bryantová pro britský Guardian.

Problém se v minulých týdnech řešil na úrovni NATO i EU. Severoatlantická aliance reagovala na oficiální aktivaci článku 4 své smlouvy, k níž se po Polsku uchýlilo i Estonsko a Dánsko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak představila komplexní plán na vybudování protidronové zdi na východní hranici.

Plán ovšem zatím otevřeně nepodpořily ani Německo, ani Francie. Itálie si zase stěžuje, že nechráníme hranice na jihu. Shoda panuje na potřebě drony a další podobná zařízení sestřelovat, přičemž některé státy jako například Německo daly příslušnou autorizaci už i policii. S průniky přímo ruských letadel je to ale už složitější.

Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval v dané souvislosti na posledním setkání NATO před „eskalační pastí“ a zdůraznil, že reakce NATO má přijít jen při jasně prokázaném ohrožení. „Obezřetnost není zbabělost ani strach, ale odpovědnost vůči vlastní zemi a míru v Evropě,“ uvedl.