O tak velké incidenty jako v září v Polsku se nejedná, o narůstající problém však bezesporu. Řeč je o posledních objevech různých podezřelých dronů v blízkosti strategických objektů v hned několika evropských zemích, kvůli nimž musel být omezován provoz letišť či uzavírány celé oblasti. Po Polsku zaznamenaly drony íránské výroby nad svým územím Rumunsko a Litva, podezřelé objekty následně registrovalo také Dánsko a Norsko. Německo uzavíralo kvůli dronu 2. října mnichovské letiště. Estonsko pak 19. září čelilo narušení prostoru přímo ruskými stíhačkami.

„Určitě jde o vážné věci, (...) kvůli nimž se už zvláště v severských zemích šíří atmosféra strachu a úzkosti. Lidé koukají s obavou na oblohu po každém zvláštním světle,“ hlásili v minulých dnech ze Skandínávie Daniel Boffey a Miranda Bryantová pro britský Guardian.

Problém se v minulých týdnech řešil na úrovni NATO i EU. Severoatlantická aliance reagovala na oficiální aktivaci článku 4 své smlouvy, k níž se po Polsku uchýlilo i Estonsko a Dánsko. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová pak představila komplexní plán na vybudování protidronové zdi na východní hranici.

Plán ovšem zatím otevřeně nepodpořily ani Německo, ani Francie. Itálie si zase stěžuje, že nechráníme hranice na jihu. Shoda panuje na potřebě drony a další podobná zařízení sestřelovat, přičemž některé státy jako například Německo daly příslušnou autorizaci už i policii. S průniky přímo ruských letadel je to ale už složitější.

Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval v dané souvislosti na posledním setkání NATO před „eskalační pastí“ a zdůraznil, že reakce NATO má přijít jen při jasně prokázaném ohrožení. „Obezřetnost není zbabělost ani strach, ale odpovědnost vůči vlastní zemi a míru v Evropě,“ uvedl.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se zase nechal slyšet, že aliance nesmí reagovat zbrkle. „Nesmíme podléhat emocím a vystřelit kulku první. Odpověď na takovéto provokace nesmí znamenat otevření palby,“ řekl s tím, že řešení vidí v koordinovaném postupu v rámci NATO.

Například český prezident a bývalý předseda vojenského výboru NATO Petr Pavel však podpořil rozhodnější přístup a v případě dalšího narušení se postavil za sestřelení ruských letadel. „Bohužel se jedná o balancování hraničící s konfliktem, ale člověk nemůže tváří v tvář zlu ustoupit. Tím nemyslím, že bychom měli Rusku vyhlásit válku, to je nesmysl. Měli bychom ale být naprosto jednoznační v tom, kde jsou hranice, které nejsme ochotni nechat překročit,“ uvedl doslova.

Rusko oficiálně jakékoliv agresivní úmysly popírá. „Rusko je obviňováno téměř z plánování útoku na Severoatlantickou alianci a země Evropské unie. Rusko nikdy takové úmysly nemělo a nemá. Jakákoli agrese proti mé zemi se však setká s rozhodnou odpovědí,“ uvedl ruský ministr zahraničí Lavrov na zářijovém Valném shromáždění OSN.