„Z Bulharska se zatím jednotky USA nestahují vůbec a z Rumunska ocházejí pomaleji, než je obvyklé — to vše navzdory prohlášení z loňského října, že Spojené státy přítomnost na východním křídle Evropy oslabí.“ Tímto konstatováním začíná maďarský HVG svou aktuální zprávu o situaci na východním křídle NATO ve stávajícím bezpečnostním klimatu poznamenaném novou Trumpovou politikou.

V Polsku a Pobaltí je přitom trend dle tamních médií stejný — v kontrastu s oficiálními deklaracemi zůstávají stavy amerických kontingentů více méně podobné. V některých zemích naopak přibývá zahraničních evropských vojáků.

„V Rumunsku bylo v posledních letech rozmístěno 1800 až 2000 amerických vojáků. USA loni v říjnu ohlásily, že jich zde zůstane tisíc (...) Dosud byla však stažena pouze jedna jednotka a evropské mezitím přicházejí (…) Podle informací rumunských HotNews je dnes v Rumunsku 3500 zahraničních vojáků,“ uvádí bulharský Mediapool.

Trumpova administrativa avizovala „změny v globálním rozmístění amerických sil“ v minulém roce několikrát, naposledy v závěru roku v souvislosti s novou bezpečnostní strategií, která přestává v rozporu s předchozími strategiemi akcentovat transatlantickou vazbu. Vysocí zástupci administrativy i Pentagonu ale zároveň ujistili postupně všechny východoevropské země (s výjimkou Rumunska), že právě u nich americké jednotky zůstanou.

Nejviditelněji byla tato garance sdělena na konci léta Polsku, kde je umístěn desetitisícový americký kontingent. Podobnou zprávu obdrželo Estonsko, které hostí 150 amerických vojáků, Lotyšsko (několik stovek vojáků) a nakonec v prosinci i Litva (přes tisíc vojáků).

Stále tak není jasné, jak konkrétně bude vlastně ono americké stahování z východní polokoule vypadat, respektive zda vůbec nějak. V bezpečnostní komunitě přetrvává většinový názor, že Evropa se musí připravit, že se v budoucnu bude bránit sama.