Na jaře roku 2022 byli tři zaměstnanci Zvláštní monitorovací mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na Ukrajině — Dmytro Šabanov, Maksym Petrov a Vadym Golda — násilně zadrženi Ruskem kontrolovanými silami v okupované Luhanské a Doněcké oblasti.

Už předtím, 24. února, kdy Rusko zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu, OBSE náhle ukončila svou misi v oblasti — právě tehdy, když byla přítomnost pozorovatelů na místě nejvíce potřeba. Organizace prohlásila, že své zaměstnance z Ukrajiny evakuovala, ovšem své místní pracovníky ponechala v zemi svému osudu.

Ukrajinští občané Dmytro Šabanov a Maksym Petrov působili na okupovaném území Luhanské oblasti již od prvních dní ruské okupace v roce 2014 — jeden jako bezpečnostní asistent, druhý jako tlumočník. Oba disponovali oficiálními dokumenty OBSE a doklady o imunitě, potvrzujícími jejich příslušnost k mezinárodní monitorovací misi.

V září 2022 byli Maksym Petrov a Dmytro Šabanov odsouzeni soudem v Luhansku k trestu třinácti let odnětí svobody za „velezradu“ a „spolupráci s americkými tajnými službami“. V červenci 2024 pak byl Vadym Golda v Doněcku potrestán čtrnácti lety vězení. Všechny tři rozsudky vynesly nelegitimní soudy separatistických republik. Začátkem roku 2025 pak byly jejich případy „sjednoceny“ s ruským trestním právem v návaznosti na prohlášení Kremlu o anexi čtyř částečně okupovaných ukrajinských oblastí o tři roky dříve.

Odsouzení byli deportováni do odlehlých, přísně střežených trestaneckých kolonií hluboko uvnitř Ruska, kde panují drsné podmínky a extrémní izolace. V těchto koloniích lidé doslova mizí — právně, fyzicky i psychicky. Objevily se zprávy, že zdravotní stav Maksyma Petrova se rychle zhoršuje, ale jeho rodina má jen malou šanci, že se jí podaří doručit mu z Luhanska na Ural potřebné léky.

Mezinárodní právo vytváří jen falešné iluze

Rok 2025 je padesátým výročím Helsinského závěrečného aktu, který představuje klíčový mezník v dějinách Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Letos navíc této organizaci, jež za dobu své existence zaznamenala okamžiky významného vlivu, ale i naprosté bezvýznamnosti, předsedá Finsko.

Na jednu stranu je pozitivní, že OBSE je dnes jednou z hrstky institucí, jež se věnují monitorování lidských práv ve Střední Asii. Na druhou stranu však pokračující věznění jejích ukrajinských zaměstnanců odhaluje něco hluboce znepokojivého o stavu mezinárodního práva: mezinárodní instituce, jež mají za úkol jej chránit, nejsou schopny ochránit ani své vlastní zaměstnance.