Ve středu 6. srpna složil v Polsku oficiální přísahu nový prezident. Stalo se tak za účasti poslanců i senátorů do rukou předsedy Sejmu Szymona Hołowni. U severních sousedů tím započalo pětileté období, kdy bude prezidentský palác obývat Karol Nawrocki — dvaačtyřicetiletý nestraník, který zvítězil v červnových volbách s podporou konzervativního Práva a spravedlnosti.

Po týdnu Nawrockého úřadování známe již složení jeho kanceláře, důležité body inauguračního proslovu a také první kroky v úřadě. Můžeme si tak udělat jasnější obrázek, co nás čeká. Před závorku lze vytknout odpor a zcela jasný kolizní kurz vůči současné vládě Donalda Tuska tvořené liberály, lidovci i levicí, a to prakticky ve všech otázkách kromě bezpečnosti a obrany. O tom bylo jasno už během volební kampaně, po ní a nasvědčují mu také zmíněné první kroky.

Profil důležitých postav kanceláře je všechno, jen ne rozmanitý. Jde vesměs o muže, většinou vrstevníky Nawrockého, a to buď poslance PiSu, úředníky předchozího prezidenta Dudy nebo lidi, které si nový prezident přivedl ze svého působení v Institutu národní paměti.

Šéfem kanceláře je poslanec a bývalý západopomořský vojvoda Zbigniew Bogucki, jeho zástupcem Adam Andruszkiewicz — nyní také poslanec Práva a spravedlnosti, ale s kořeny v národoveckém Národním hnutí. Politickému kabinetu bude šéfovat bývalý náměstek a krátce i ministr vnitra Paweł Szefernaker. Kancelář mezinárodní politiky řídí bývalý náměstek ministra zahraničí Marcin Przydacz, kancelář národní bezpečnosti kontroverzní historik a lovec komunistických i ruských agentů Sławomir Cenckiewicz.

Ve svém prvním oficiálním proslovu během inaugurace Nawrocki opět především kritizoval vládu, naznačil několik konfliktních rovin a také vlastní legislativní plány. Tuskově vládě vyčítal slabou zahraniční politiku, nedostatečnou obranu polské suverenity i vůči Evropské unii, chaos v soudnictví, špatnou demografickou situaci, bytovou výstavbu i nedostatečné investice a absenci rozvojových iniciativ.

Právě rozvoje a investic se týká první návrh zákona, který Nawrocki jako prezident předložil hned 8. srpna. Jedná o vlajkovou loď předchozí vlády a Práva a spravedlnosti — vybudování obřího letiště ve středu Polska, ke kterému by vedlo několik vysokorychlostních železnic. Politici současné vlády ještě v opozici tento projekt kritizovali jako megalomanský a neproveditelný, po nástupu k moci zmenšili jeho železniční komponentu, ale nikdy od něj zcela neodstoupili. Nawrockého návrh by zajistil výstavbu v původním rozsahu.

Kromě toho prezident představil ještě menší změnu daně z příjmu. Karol Nawrocki také chce vytvořit Fond rozvoje přelomových technologií s přepočteným rozpočtem 28 miliard korun, který by podporoval AI i různé bezpečnostní a vojenské technologie. Legislativní iniciativu vedoucí k fondu zatím nepředložil. V atmosféře otevřeného nepřátelství na linii prezident — premiér těžko něco z toho projde Sejmem a začne platit.

Nový prezident už též ohlásil, že nepodepíše první zákon — ten se týká energetiky — na jedné straně umožňuje výstavbu větrných elektráren blíže lidským obydlím, na druhé straně zmrazí ceny proudu pro domácnosti na určité hladině. Hlavě státu se nelíbí spojení obou prvků, v případě zmrazení cen energie chce předložit vlastní novelizaci.

Zahraniční politika a boje uvnitř

Konfliktní linie mezi liberální vládou a konzervativním prezidentem nastane i v zahraniční politice, kde stále není vyřešena otázka velvyslaneckých nominací (mj. i v České republice), které blokoval Andrzej Duda. Důležitější budou jiné akcenty týkající se hlavních strategických partnerů, pro vládu to je Evropská unie, pro stranu Právo a spravedlnost a jejího prezidenta Spojené státy americké.