Nastupující vláda ANO, Motoristů sobě a SPD se svými krajně pravicovými partnery Svobodnými, PRO a Trikolorou, ještě nemá důvěru dolní komory a již se odhodlala k významnému mocenskému kroku. Hodlá zrušit stávající služební zákon, který upravuje pracovní poměry státních úředníků a zajišťuje transparentní fungování a kontinuitu státní správy. V praxi to povede ke snadnějšímu propouštění úředníků, pokud na něm budou mít zájem vládní politici.

Vládní politici hájí zrušení služebního zákona efektivitou

Předlohu navrhli poslanci Zuzana Ožanová (ANO), Renata Vesecká (za Motoristy sobě), Libor Vondráček (Svobodní) a Radek Vondráček (ANO). Tím, že vláda předložila návrh prostřednictvím skupiny poslanců, vyhnula se standardnímu procesu včetně připomínkového řízení napříč ministerstvy a poradními orgány i rozpravě na tripartitě. Na svém pondělním zasedání vláda poslanecký návrh obratem podpořila.

Nejvíce by úředníci pocítili dopad úpravy v možnosti snadnějšího propuštění a nemožnosti bránit se svévolnému vyhazovu. Zatímco dnes se úředník může odvolat k nadřízenému služebnímu orgánu, který o sporu obratem rozhoduje, po úpravě by mu nezbývalo než napadnout rozhodnutí o ukončení pracovního poměru zpětně u soudu. Vzhledem k délce tuzemských soudních řízení by soudní verdikt v praxi mohl přijít až za několik let.

Nově by úředník mohl dostat výpověď na základě dvou nevyhovujících pracovních hodnocení s odstupem dvaceti dnů. V případě zrušení pracovního místa v rámci systematizace by bylo možné úředníka propustit okamžitě. Při výpovědi se má zrušit také tříměsíční ochranná lhůta, během níž úředníci pobírali osmdesát procent platu a čekali na zařazení na srovnatelnou pozici ve státní správě. Nyní by skončili okamžitě a dostali pouze jednorázové odchodné.

Poslanci v důvodové zprávě argumentují snahou o větší efektivitu. „Vyvstává potřeba zásadní modernizace právní úpravy státní služby v České republice s cílem posílení její flexibility, otevřenosti a snížení administrativní náročnosti, strnulosti a přetrvávajících byrokratických postupů,“ píší.

„Doba je rychlá, věci se mění, a je třeba, aby na to reagovala i státní správa. Chceme výkonnou, flexibilní a moderní státní správu, založenou na digitalizaci a na tom přijímat rychle ty, kteří jsou kvalifikovaní,“ hájil předlohu na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). „Zvyšujeme flexibilitu i odpovědnost. Úředníci, kteří nebudou plnit zákonné požadavky a svěřené úkoly, budou rychleji odcházet a celý proces bude levnější,“ uvedl také.

„Poslaneckou iniciativou návrh šel, protože spěcháme. Nemůžeme se dožít časů, když ministr Vojtěch chodil na ministerstvo zdravotnictví, chtěl něco měnit, a jeho státní tajemník se mu vysmíval,“ prohlásil na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO).

Ačkoliv tato slova přímo z řad vládních politiků nezazněla, předkladatel návrhu a předseda Svobodných Libor Vondráček minulý týden pro Novinky.cz přiznal, že cílem návrhu je snadněji se zbavit úředníků „dosazených předchozí garniturou“. Ještě ostřejší a otevřenější vyjádření zaznívají také od některých řadových poslanců vládní koalice.

„Tohle je přesně ten moment, kdy se naplno ukazuje, jak zvráceně jsme si nastavili služební zákon. Měl chránit stát. Místo toho chrání pohodlí, neodvolatelnost a aroganci úřednické kasty,“ napsal na své sociální sítě poslanec Jiří Mašek (ANO).

Návrh kritizuje opozice i odbory

Vládní záměr navíc zapadá do kontextu prvních kroků některých ministrů na jejich úřadech. Zejména dočasný ministr zahraničí a životního prostředí Petr Macinka (Motoristé sobě) spustil na obou svých resortech rozsáhlé čistky — propouštění šéfů sekcí a rušení celých odborů, například odboru pro boj s hybridními hrozbami. Stejně tak ministryně financí Alena Schillerová (ANO) nechává rozpustit celkem šest odborů na svém resortu. Už před Vánoci schválila vláda zrušení 322 úřednických míst, zejména na Úřadu vlády, přičemž není jasné, zda tím neporušila platný služební zákon.

Část opozice návrh ostře kritizuje. „Návrh zákona o státních zaměstnancích Babišovy vlády je pokusem o rychlou destrukci státu jako instituce odolávající výkyvům politické moci. Andrej Babiš se snaží státní správu privatizovat. Změna, kterou narychlo tlačí jeho vláda, má umožnit vyhazovy nepohodlných odborníků a jejich nahrazení loajálními kývači,“ uvedl na sociálních sítích poslanec a bývalý ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Přitom ani předchozí vláda, jíž byl členem, nezávislost státní správy neposílila, ani nespustila slibovanou „deagrofertizaci“ — tedy očistu státní správy od postav jednajících ve prospěch Babišovy ekonomické moci.

Návrh zrušit služební zákon ostře kritizují odbory. „Způsob zpracování a předložení takto zásadního materiálu i materiál samotný hodnotíme jako diletantský hazard s celým systémem státní služby,“ uvedl v prohlášení předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář.

„Pokud by byly předložené návrhy přijaty v předložené podobě, nebude dosaženo žádného z tvrzených cílů, snad jedině s výjimkou možnosti jednoduššího propouštění. Návrh totiž do značné míry kopíruje aktuální znění zákona o státní službě, které převádí z veřejnoprávní do soukromoprávní roviny. To neodstraní žádný z nedostatků vytýkaných současnému systému,“ uvedl dále Bednář v dopise, který adresoval předsedovi vlády Babišovi.

„V celku tak návrh povede pouze ke kritické destabilizaci státní služby, která se již v současné době zejména v důsledku dlouhodobé dehonestace a platového podhodnocení nachází ve velmi křehkém, ne-li kritickém stavu,“ varuje také. Znepokojení nad návrhem zajišťujícím snadnější politizaci státní správy vyjádřila i iniciativa Česko, funguj! společně s dalšími občanskými organizacemi, jako je Transparency International, Aspen Institute, Hlídač státu nebo Oživení.

Postupné osekávání účinnosti zákona

Česká republika přijala služební zákon jako poslední země Evropské unie — až v roce 2014 za vlády Bohuslava Sobotky. Paradoxně bylo tehdy součástí koalice i hnutí ANO, které nyní zákon chce úplně zrušit. Přijetí zákona ovlivnila hrozba ztráty finančních prostředků z Evropské unie, která dlouhodobě kritizovala Českou republiku za nedostatečnou transparentnost a nezávislost státní správy, a také tlak tehdejšího prezidenta Miloše Zemana.

Už tehdy přitom zejména protikorupční organizace kritizovaly kontroverzní okolnosti přijetí a konečnou podobu zákona. Na základě tlaku tehdy opoziční pravice — TOP 09 a ODS —, která vyhrožovala paralyzovat projednání obstrukcemi, byl z návrhu vypuštěn vznik nezávislého kontrolního orgánu generální ředitelství. To bylo nahrazeno pozicí náměstka pro státní službu, podřízeného ministrovi vnitra a odpovědného za vydávání služebních předpisů a výběr nových úředníků.

Přelomový zákon, který byl nakonec schválen i přes prezidentovo veto, stanovil přesná pravidla pro přijímání úředníků, jejich kariérní postup a odměňování. Na státní úředníky se tak přestal vztahovat běžný zákoník práce, jenž je v některých pravidlech volnější. Na ministerstvech však vedle odborných náměstků mohli působit i náměstci političtí, na něž se služební zákon nevztahoval.

Zákon byl od té doby několikrát novelizován. Již v roce 2019 tehdejší vládní většina ANO, ČSSD s podporou KSČM a opoziční SPD, posílila vliv ministrů na personální složení úřednictva a usnadnila přijímání lidí ze soukromého sektoru do služebního poměru. Další oslabení zákona přišlo v roce 2022 za pětikoaliční vlády ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů, kdy byla zrušena funkce odborných náměstků a přestal být omezen počet ministerských náměstků.

Poslední změna nastala ještě v minulém volebním období a platná je teprve od počátku loňského roku. Zahrnovala centralizaci stanovování počtu úřednických míst, které si dosud ministerstva určovala autonomně, a tím usnadnila jejich rušení.

Odborníci návrh odmítají

Odborníci mají k charakteru a formě vládních změn v zaměstnávání státních úředníků značné výhrady. „Základem legitimní, efektivní a transparentní demokratické vlády je depolitizovaná, profesionální státní správa. Úředníci se přijímají do pracovního poměru ve výběrovém řízení a není jednoduché je odvolat bez zcela jasných důvodů,“ popisuje pro Deník Referendum politoložka Vladimíra Dvořáková z Masarykova ústavu vyšších studií Českého vysokého učení technického v Praze.

Politici by podle ní neměli výkon státní správy výrazně ovlivňovat ve svůj prospěch. Rozhodují o záměru, a to informovaně, mimo jiné díky tomu, že státní správa při hodnocení a stanoviscích upozorňuje na objektivní rizika jednotlivých úprav. Konkrétní implementace však zůstává na státní správě — na úřednících. „Když si představíme politiku jako vůz, o tom, co je v něm naloženo a kam je třeba dojet, rozhodují politici, ale o tom, jak zapřáhneme koně a kudy pojedeme, rozhodují úředníci. Tato dělba vytváří důležitou autonomii státu, protože stát není ve vlastnictví těch, co vládnou,“ vysvětluje Dvořáková.

Odmítá opakovaná tvrzení vládních politiků, že opatření jsou nezbytná pro větší flexibilitu. „Když zrušíme parlament a ustanovíme vůdce s neomezenou mocí, tak to jistě také bude flexibilní, ale to neznamená, že to bude kvalitnější a že se nám bude žít lépe, zřejmě spíše naopak. Stejný princip platí u státní správy,“ dodává. Důvody, které v roce 2014 vedly k přijetí služebního zákona, přitom podle ní rozhodně nepominuly.

„Stále se pohybujeme v obrovském korupčním prostředí, které se málo snižuje. Sice už nepraská jedna kauza za druhou jako za vlády Petra Nečase, ale stále o ně není nouze, viz loňský velký korupční skandál kolem ředitele motolské nemocnice Miloslava Ludvíka. Služební zákon je třeba spolu se zákonem o whistleblowingu standardním nástrojem k omezování korupčního jednání, které může spočívat třeba v tom, že se do státní správy jinak mohou snadněji dostat lidé spojení s konkrétními oligarchy,“ uzavírá Dvořáková pro DR.

Politolog a odborník na vztahy politiky a státní správy Marek Rybář z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně označuje novelu za zásadní systémovou změnu, která zásadně proměňuje státní službu jako jednu z klíčových institucí státu. „Pokud by byl návrh přijat, znamenal by návrat České republiky o třicet let zpět — do období, kdy byly pozice ve státní správě obsazovány na základě rozhodnutí stranických elit, politických kmotrů a různých zákulisních aktérů,“ varuje.

„Navrhovaná právní úprava neřeší žádný z reálných problémů, jimž státní služba čelí, jako jsou demotivující systém odměňování či omezené expertní kapacity. Namísto toho fakticky rozkládá státní službu, která se v uplynulém desetiletí postupně rozvíjela a profesionalizovala,“ vysvětluje politolog Rybář.

Není podle něj náhodou, že Babišova vládní koalice přistupuje k takto zásadní změně prostřednictvím poslaneckého návrhu. „Tento přístup kopíruje strategii populistických útoků na stát známou z USA, Brazílie, Izraele, Orbánova Maďarska či Ficova Slovenska: cílem je ovládnutí státu za účelem paralyzování nezávislé expertízy, odstranění vnitřní institucionální oponentury vůči potenciálně nekvalifikovaným a nepřipraveným politickým návrhům a personální obsazení státní správy loajalisty, oportunisty a diletanty,“ upozorňuje.

„Státní služba je zpravidla první institucí, na kterou populisté po nástupu k moci útočí. Často jim slouží jako testovací pole před následnými útoky na další nezávislé instituce demokratického systému, zejména na média a soudnictví,“ dodává politolog Rybář.

S tím souhlasí i politolog Aleš Michal z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Na potvrzení tohoto scénáře ale budeme potřebovat trochu víc času, abychom viděli, jakého rozsahu nové změny budou. Na Slovensku šlo i o přenastavení fungování nosných institucí, ovládnutí zpravodajských služeb, obměnu meritorní legislativy. Nelze vyloučit, že něco podobného, co se na Slovensku odehrálo s návratem Roberta Fica, se chystá i u nás. Paralely lze hledat i jinde: pro argument efektivity a zdůrazňování ekonomických aspektů v souvislosti s úsporou je nyní Andrej Babiš sám sobě tak trochu Elonem Muskem,“ popsal odborník na populistická hnutí pro DR.

Odborníci také upozorňují, že v případě zrušení služebního zákona lze očekávat reakci ze strany Evropské unie, která by mohla mít dopad na finanční prostředky určené pro Českou republiku. Premiér Babiš na tiskové konferenci v pondělí přislíbil, že konflikt s EU nehrozí a že o novele bude v Bruselu informovat. Redakce se proto obrátila s dotazem na tuzemské zastoupení Evropské komise, aby zjistila, jak iniciativu nové vlády hodnotí. Přes původní příslib a urgenci však vyjádření do vydání textu nedorazilo.