Korupce korumpuje demokracii

Šárka Zvěřina Trunkátová

Nedostatečné omezování prostoru pro korupci snižuje důvěru v instituce a vytváří prostředí usnadňující zneužívání veřejných funkcí. Přes některé dílčí kroky neprokázala Fialova vláda systematický zájem o transparentní řízení státní správy.

Možností, jak omezit prostor pro korupci a motivovat všechny aktéry k dodržování pravidel, je mnoho. Patří mezi ně výrazné rozšíření praxe transparentních výběrových řízení — nejen do vedení regulačních úřadů, ale také na šéfy státních podniků, nemocnic či městských podniků. Foto PxHere

Sociolog Martin Buchtík v rozhovoru k sérii o Petrovi Kellnerovi na Českém rozhlase Plus podotkl, že politici často mají pocit, že demokracii je třeba lidem vysvětlovat, místo aby se soustředili na dělání politik, které lidé sami zhodnotí jako užitečné.

Nedostatečné omezování prostoru pro korupci je jednou z příčin, proč důvěra v instituce a politiky klesá. Korupce funguje jako brzda demokracie. Medializované kauzy utvrzují veřejnost v přesvědčení, že politika je špinavá a hlavním cílem politiků je obohatit se. Neochota důsledně nastavovat a vymáhat funkční pravidla hry odrazuje lidi od účasti na politice a vytváří prostředí, které usnadňuje zneužití veřejných funkcí.

Fialova vláda od svého nástupu neprojevila v protikorupční oblasti výrazné ambice. Programové prohlášení obsahovalo pouze dílčí opatření — novelizaci zákona o střetu zájmů, přijetí zákona o ochraně oznamovatelů, pravidel pro lobbing a propojení evidence dotací s evidencí skutečných majitelů.

K propojení evidencí nedošlo a pravidla pro lobování či ochranu oznamovatelů byla schválena pouze pod tlakem Evropské unie. Debaty o těchto zákonech byly často plné mýtů a nepodložených obav, finální verze jsou minimalistické a bez skutečné podpory politiků, kteří je schválili, nemohou v praxi dobře fungovat.

Konkrétně průtahy s transpozicí zákona o ochraně oznamovatelů nás všechny stály 53 milionů korun. Částečně byla přijata novela zákona o střetu zájmů, avšak přetrvává jeden z hlavních problémů — jeho praktické vymáhání je stále obtížné. Na druhé straně je možné ocenit snahy depolitizovat a zeefektivnit státní správu prostřednictvím novely zákona o státní službě a zvyšovat nezávislost státního zastupitelství.

Vláda však také přistoupila ke zcela neopodstatněnému zvýšení limitů pro zadávání veřejných zakázek, a to právě v době, kdy podnikatelé považují problém korupce za jedno z hlavních témat, která by politici měli řešit. V tomtéž průzkumu respondenti hodnotí snahy politiků v oblasti omezování korupce nejnižší známkou — podle jejich názoru se politici o korupci zajímají ještě méně než o řešení problémů s bydlením či s rostoucími cenami potravin.

Bez změny přístupu lépe nebude

Jak ukázal výzkum Sociologického ústavu Akademie věd pod vedením Kristýny Bašné, který zkoumal korupci v různých sektorech, problémem při omezování prostoru pro korupci nejsou zákony, ale především nedostatečný důraz na vytváření transparentního prostředí s možností veřejné kontroly. Důležitá jsou jasná etická pravidla, včasné řešení problémů a prosazování dodržování pravidel vedením organizací.

Vlaštovkou změny může být například nový etický kodex pro státní zaměstnance, který již direktivně nevymezuje, co se smí a nesmí, ale snaží se zohlednit motivaci a poskytuje podporu při vyjasňování etických hranic. Možností, jak omezit prostor pro korupci a motivovat všechny aktéry k dodržování pravidel, je mnoho.

Patří mezi ně například výrazné rozšíření praxe transparentních výběrových řízení — nejen do vedení regulačních úřadů, ale také na šéfy státních podniků, nemocnic či městských podniků. Transparentnost je přitom potřeba zajistit i v jednotlivých procesech — od územního plánování přes zadávání veřejných zakázek až po fungování zdravotnického systému.

Pokud chceme posílit důvěru občanů v politiku a veřejné instituce, nestačí přijímat pouze dílčí zákony v minimalistické podobě. Skutečná změna nastane až tehdy, když politici začnou systematicky podporovat transparentní prostředí, ve kterém mají lidé možnost kontrolovat rozhodovací procesy a dodržování pravidel se stane samozřejmostí. Vláda Petra Fialy v tomto směru mnoho neudělala, a v nadcházející době nás nejspíš čeká boj i za to málo, co se již podařilo.