Vládní novela zákona zavádějících vyšší veřejnoprávní poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas je přes průvodní peripetie platná. Minulý týden ji s výhradami podepsal prezident Petr Pavel. Vládní koalice v čele s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) tak v závěru volebního období splnila svůj velký předvolební slib zajištění udržitelného financování veřejnoprávních médií, byť se k němu zpočátku nehlásila.

Novelu již v dubnu schválil Senát, kde se pro pro návrh vyslovili většinově senátoři všech klubů vyjma členů společného klubu ANO, SOCDEM a Přísahy a dvou nezařazených senátorek spojených s krajní pravicí a konspirační scénou — Jany Zwyrtek Hamplové a Daniely Kovářové. Klub hnutí STAN a klub Senátor 21 hlasoval shodně pro návrh, v klubu ODS a TOP 09 a v lidoveckém klubu byli proti němu pouze jednotlivci, jako například Zdeněk Hraba (za ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Tomáš Jirsa (ODS) či Vladimíra Ludková (ODS).

Sněmovna změnu ve financování veřejnoprávních médií schválila v březnu po několikaměsíčním oddalování a se zpožděním. Proti se ostře stavěla sněmovní populistická opozice ANO a SPD, podle níž je za vládním návrhem snaha korumpovat a získat na svou stranu média veřejné služby. Navíc zvýšení koncesionářských poplatků údajně zatíží osobní rozpočty občanů. Během jednání z úst předsedů obou hnutí Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) zněly také osobní útoky na konkrétní redaktory České televize, kteří údajně manipulují diváky a chovají se „aktivisticky“.

Babiš během jedné ze sněmovních rozprav zaútočil na moderátora ČT Martina Řezníčka, který moderoval před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 předvolební debatu s ním a jeho protikandidátem Petrem Pavlem. Okamura zase kritizoval moderátora nedělního diskusního pořadu ČT Václava Moravce, který jej prý deset let nepozval do svého pořadu.

Jedinou opoziční stranou, která záměr zvýšit koncesionářské poplatky podpořila, byli Piráti, ovšem s výhradou, pokud jde o rozšíření okruhu poplatníků veřejnoprávních poplatků také o vlastníky mobilních telefonů či o nedořešenou problematiku kontroly hospodaření veřejnoprávních médií.

Vedle sněmovní opozice proti navyšování veřejnoprávních poplatků lobbovala především konkurenční velké komerční televize s oligarchickým pozadím, jako je TV Nova patřící do skupiny PPF, TV Prima podnikatele Ivana Zacha či hudební Óčko TV ze skupiny Mafra, kterou předloni od Andreje Babiše koupil oligarcha Karel Pražák. Obdobnou kampaň spustila komerční rádia, novelu kritizovali také zástupci byznysu z Hospodářské komory.

S iniciativou a peticí proti koncesionářským poplatkům přišla ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, jež se primární soustředí na boj proti rovným právům queer lidí. V posledních letech proto podávala podněty Radě ČT pro údajně zaujaté zpravodajství České televize ve prospěch zastánců manželství pro všechny.

V květnu 2023 byla parlamentem po zdlouhavých opozičních obstrukcích schválena tzv. malá mediální novela. Opozice tehdy obviňovala vládní koalici, že chce Českou televizi politicky ovládnout a pojistit si podporu pro znovuzvolení stávajícího generálního ředitele Petra Dvořáka. Nový generální ředitel byl nakonec zvolen už v červnu starou Radou ještě před začátkem platnosti schválené novely. Stal se jím dosavadní šéf brněnského studia ČT Jan Souček.

Díky novele se do volby rad veřejnoprávních médií zapojil také Senát, který volí vždy třetinu radních, v případě Rady ČT se navíc počet členů zvýšil z patnácti na osmnáct. Rada Českého rozhlasu zůstala devítičlenná. Zpřísnila se také pravidla pro navrhující spolky občanské společnosti a zájmové skupiny, které jednotlivé členy rad veřejnoprávních médií navrhují.