Vládní novela zákona zavádějících vyšší veřejnoprávní poplatky pro Českou televizi a Český rozhlas je přes průvodní peripetie platná. Minulý týden ji s výhradami podepsal prezident Petr Pavel. Vládní koalice v čele s ministrem kultury Martinem Baxou (ODS) tak v závěru volebního období splnila svůj velký předvolební slib zajištění udržitelného financování veřejnoprávních médií, byť se k němu zpočátku nehlásila.

Novelu již v dubnu schválil Senát, kde se pro pro návrh vyslovili většinově senátoři všech klubů vyjma členů společného klubu ANO, SOCDEM a Přísahy a dvou nezařazených senátorek spojených s krajní pravicí a konspirační scénou — Jany Zwyrtek Hamplové a Daniely Kovářové. Klub hnutí STAN a klub Senátor 21 hlasoval shodně pro návrh, v klubu ODS a TOP 09 a v lidoveckém klubu byli proti němu pouze jednotlivci, jako například Zdeněk Hraba (za ODS), Jiří Čunek (KDU-ČSL), Tomáš Jirsa (ODS) či Vladimíra Ludková (ODS).

Sněmovna změnu ve financování veřejnoprávních médií schválila v březnu po několikaměsíčním oddalování a se zpožděním. Proti se ostře stavěla sněmovní populistická opozice ANO a SPD, podle níž je za vládním návrhem snaha korumpovat a získat na svou stranu média veřejné služby. Navíc zvýšení koncesionářských poplatků údajně zatíží osobní rozpočty občanů. Během jednání z úst předsedů obou hnutí Andreje Babiše (ANO) a Tomia Okamury (SPD) zněly také osobní útoky na konkrétní redaktory České televize, kteří údajně manipulují diváky a chovají se „aktivisticky“.

Babiš během jedné ze sněmovních rozprav zaútočil na moderátora ČT Martina Řezníčka, který moderoval před druhým kolem prezidentských voleb v lednu 2023 předvolební debatu s ním a jeho protikandidátem Petrem Pavlem. Okamura zase kritizoval moderátora nedělního diskusního pořadu ČT Václava Moravce, který jej prý deset let nepozval do svého pořadu.

Jedinou opoziční stranou, která záměr zvýšit koncesionářské poplatky podpořila, byli Piráti, ovšem s výhradou, pokud jde o rozšíření okruhu poplatníků veřejnoprávních poplatků také o vlastníky mobilních telefonů či o nedořešenou problematiku kontroly hospodaření veřejnoprávních médií.

Vedle sněmovní opozice proti navyšování veřejnoprávních poplatků lobbovala především konkurenční velké komerční televize s oligarchickým pozadím, jako je TV Nova patřící do skupiny PPF, TV Prima podnikatele Ivana Zacha či hudební Óčko TV ze skupiny Mafra, kterou předloni od Andreje Babiše koupil oligarcha Karel Pražák. Obdobnou kampaň spustila komerční rádia, novelu kritizovali také zástupci byznysu z Hospodářské komory.

S iniciativou a peticí proti koncesionářským poplatkům přišla ultrakonzervativní organizace Aliance pro rodinu, jež se primární soustředí na boj proti rovným právům queer lidí. V posledních letech proto podávala podněty Radě ČT pro údajně zaujaté zpravodajství České televize ve prospěch zastánců manželství pro všechny.

V květnu 2023 byla parlamentem po zdlouhavých opozičních obstrukcích schválena tzv. malá mediální novela. Opozice tehdy obviňovala vládní koalici, že chce Českou televizi politicky ovládnout a pojistit si podporu pro znovuzvolení stávajícího generálního ředitele Petra Dvořáka. Nový generální ředitel byl nakonec zvolen už v červnu starou Radou ještě před začátkem platnosti schválené novely. Stal se jím dosavadní šéf brněnského studia ČT Jan Souček.

Díky novele se do volby rad veřejnoprávních médií zapojil také Senát, který volí vždy třetinu radních, v případě Rady ČT se navíc počet členů zvýšil z patnácti na osmnáct. Rada Českého rozhlasu zůstala devítičlenná. Zpřísnila se také pravidla pro navrhující spolky občanské společnosti a zájmové skupiny, které jednotlivé členy rad veřejnoprávních médií navrhují.

Nová pravidla

K placení veřejnoprávních poplatků budou tak nově povinny všechny domácnosti — vyjma nízkopříjmových — , které vlastní nejen televizi či rádio jako doposud, ale také mobilní telefon či počítač. Televizní poplatek se díky novele zvýšil o patnáct korun na sto padesát korun a rozhlasový poplatek o deset korun na pětapadesát korun měsíčně. Platby se vztáhnou také na firmy s alespoň pětadvaceti zaměstnanci.

Novela rovněž zavádí automatickou valorizaci koncesionářských poplatků s ohledem na inflaci tak, aby v budoucnu veřejnoprávní média nebyla závislá na vůli politické reprezentace. Prošel však také naopak návrh Petra Bendla a Rudolfa Salvetra (oba ODS), v jehož důsledku bude mít Český rozhlas výrazně omezenější prostor pro vysílání obchodních sdělení, což pro něj znamená další výpadek příjmů. Sám Bendl pozměňovací návrh odůvodňoval tím, že v momentě, kdy dochází k navýšení koncesionářských poplatků, nechce „nechat na holičkách ani soukromá rádia“.

Televizní a rozhlasové poplatky se nezvyšovaly od roku 2005 v případě Českého rozhlas a od roku 2008 v případě České televize. Za tu dobu přitom reálná výše příjmů veřejnoprávních médií výrazně poklesla, a hrozilo tak dramatické omezování výroby, rušení kanálů a propouštění. Česká televize musela v reakci na neúspěch původního plánu schválit zvýšení veřejnoprávních poplatků již k letošnímu lednu škrtat ve výrobě a propouštět.

Generální ředitel ČT Jan Souček po prezidentově podpisu novely oznámil návrat některých pořadů pozastavených z úsporných důvodů, jako je týdeník Fokus Václava Moravce nebo pořady Regiony ČT24. Spolu s tím je plánováno podzimní obnovení kanálu ČT3, který až do konce roku 2023 zajišťoval především program pro seniory a vysílání plnil materiálem z archivu.

Podle ministra kultury Baxy by díky rozšíření okruhu plátců mohlo přibýt až 600 tisíc nových poplatníků. Nárůst poplatků by příjmy televize podle ministra navýšil až o 860 milionů korun ročně, příjmy rozhlasu zhruba o 230 milionů korun za rok. Česká televize loni hospodařila s rozpočtem 7,95 miliardy korun a Český rozhlas s 2,39 miliardy korun, přičemž právě veřejnoprávní poplatky tvoří základ jejich příjmů.

Není vyhráno?

Sněmovní opozice ANO a SPD, o níž se hovoří jako o ose příští vládní koalice, shodně slibuje koncesionářské poplatky zrušit a nahradit financování České televize a Českého rozhlasu přídělem ze státního rozpočtu. Zestátnit veřejnoprávní média explicitně ve svém programu žádá také koalice KSČM a konspirátorů pod značkou STAČILO!, která rovněž představuje pro Babiše potenciálního partnera k vládnutí.

Plány hnutí ANO s Českou televizí a Českým rozhlasem jsou však mnohem konkrétnější: pokud se po volbách dostane k vládě, chce také snížit počet stanic veřejnoprávní televize o polovinu a zrušit hlavní stanici ČT1 i dětskou stanici ČT :D s tím, že jejich programy mohou nahradit soukromí vysílatelé. Dalším krokem má být sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce, což má údajně posílit jejich efektivitu a dohled nad hospodařením.

Babišovy plány jsou analogické způsobu nakládání s veřejnými médii v Orbánově Maďarsku, v Polsku během éry strany Právo a spravedlnost nebo na Slovensku za vlády kabinetu Roberta Fica. Veřejná média v těchto státech byla podřízena kontrole a vlivu vládnoucí moci, a to s pomocí obdobných nástrojů, jaké plánuje Babiš, tedy financováním ze státního rozpočtu či sloučením obou institucí pod novým politicky dosazeným vedením.

Už ve volebním období 2017 až 2021, kdy vládla menšinová vláda ANO a ČSSD opřená o KSČM, se hnutí v rámci alternativní většiny komunistů a SPD systematicky snažilo posílit svůj vliv v Radě ČT a ČRo volbou radních s problematickým profilem, nezřídka napojených na konspirační scénu a ostře kritických vůči tehdejšímu generálnímu řediteli ČT Dvořákovi. Radní Hana Lipovská přišla dokonce s obviněním, že je Dvořák ve střetu zájmů kvůli někdejšímu spojení se skupinou PPF. Sama Lipovská byla nakonec z Rady ČT odvolána pro střet zájmů, neboť ve sněmovních volbách 2021 hodlala kandidovat za ultrapravicové hnutí Volný blok.

„Pokud nejsilnější opoziční strana a pravděpodobný vítěz voleb otevřeně deklaruje, že chce zrušit systém poplatků a nahradit jej financováním ze státního rozpočtu, je třeba to brát vážně. Česká veřejnost je v tomto ohledu rozdělená — z našeho průzkumu vyplývá, že oba systémy mají srovnatelnou podporu. Zkušenosti z našeho regionu však ukazují, že financování ze státního rozpočtu vytváří mnohem větší prostor pro politický nátlak a zásahy,“ upozorňuje socioložka médií Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

„Z odborného hlediska proto tento krok považuji za velmi rizikový, zvláště pokud přichází od politických stran, které se vůči médiím veřejné služby dlouhodobě ostře vymezují a útočí na ně,“ uvedla pro Deník Referendum.

„Je určitě pozitivní, že tahle dlouhá poplatková sága skončila a vláda prosadila důstojný systém financování veřejných médií, který by jim měl přinést nejen adekvátnější finanční prostředky, ale díky indexaci také relativně vyšší politickou nezávislost,“ popisuje pro Deník Referendum sociolog Václav Štětka z britské University of Loughborough, který souhlasí s tím, že verbální proklamace hnutí ANO jsou v kontextu blížících se voleb a dění v okolních zemích varovné.

Není však podle něj jisté, zda v případě vzniku nové Babišovy vlády bude mít ANO na takovou reformu dostatečnou sílu, vzhledem k tomu, že proti sobě bude mít Senát, kde má nadále jednoznačnou převahu současná vládní koalice, i prezidenta. „Bude záležet na tom, o jak velkou většinu se bude moci v Poslanecké sněmovně opřít, ale v každém případě se domnívám, že po volbách to téma nebude zdaleka tak žhavé a vláda bude mít nejspíš jiné starosti než svádět další dlouhé bitvy o poplatky,“ míní Štětka.

Vratká pozice Součka

Ve dnech, kdy prezident Pavel podepsal definitivně novelu o navýšení veřejnoprávních poplatků, zároveň vyšlo najevo, že Rada České televize bude příští týden jednat o odvolání generálního ředitele České televize Jana Součka. Ten je přitom ve funkci teprve zhruba rok a půl — poté, co nahradil předchozího ředitele Petra Dvořáka.

Radní v čele s předsedou Karlem Novákem Součkovi vyčítají kumulované množství chyb, jichž se ve funkci dopouští a kvůli nimž obdržel od radních již minulý měsíc oficiální výtku. Součkovo odvolání žádá také občanská organizace Milion chvilek pro demokracii, jejíž výzvu podepsali třeba bývalý předseda Senátu Petr Pithart, Tomáš Halík, Jaroslav Hutka, Radka Denemarková či Jáchym Topol.

Jsou mu vyčítány též nejasnosti ohledně změn v publicistice v posledním roce, zejména náhlé zrušení zavedeného a sledovaného pořadu 168 hodin s nesrozumitelným odůvodněním, a odchody dalších investigativních redaktorů. Krátce po stažení pořadu Českou televizi opustila letitá moderátorka pořadu a jedna z nejvýraznějších tváří televize Nora Fridrichová. Z druhé strany například radní Lubomír Veselý zvolený ještě za minulé sněmovní většiny hlasy ANO a SPD si nedávno na svých kanálech stěžoval, že Souček nedodržel sliby, s nimiž ho volil, především to, že nebude lobbovat za zvýšení koncesionářských poplatků.

Emoce stávající generální ředitel dále rozdmýchal, když se veřejně přirovnal k oběti justiční vraždy raného komunistického režimu Miladě Horákové. Do veřejného prostoru vypustil obvinění, že jej jeden z radních České televize měl vydírat, že bude odvolán, pokud nepropustí moderátora nedělního diskusního pořadu Václava Moravce nebo neupustí od záměru vymáhat po dotčených radních škodu za neoprávněné odvolání dozorčí komise ČT v roce 2020. Radního Ježka pak Souček obvinil, že se snaží instalovat zpět předchozího ředitele ČT Dvořáka.

Podle mediálního odborníka a znalce fungování veřejnoprávní televize Jaromíra Volka má část radních ČT, především těch zvolených současnou vládní koalicí a nově téže Senátu, přibližně od zrušení 168 hodin obavu, že Souček představuje postavu blízkou Andreji Babišovi.

„Někteří členové této skupiny spolu s radním Vlastimilem Ježkem jsou velmi aktivní a formují aktuálně rozhodujícím způsobem atmosféru v Radě. Souček pro ně představuje ohrožení nezávislosti ČT, zvláště v povolební etapě. Tuto svou základní kritickou perspektivu ale maskují někdy oprávněnou kritikou manažerské, především komunikační neobratnosti,“ popisuje Volek s tím, že k tomuto jádru se přidává i důležitá, názorově vlažná a fluidní skupina radních.

Zachránit Součka by dle Volka mohlo rozptýlení podezření ohledně napojení na sněmovní opozici nebo neochota politických patronů z řad vládní koalice veřejnoprávní televizi v předvolebním období destabilizovat.

„Odvolání Součka ale může ještě zkomplikovat skutečnost, že minimálně dva členové Rady pravděpodobně dlouhodobě porušují Zákon o ČT, na čemž se samozřejmě podíleli jejich volitelé a političtí patroni. Opět se tak aktualizuje klíčový problém výběru radních, který nevychází z jejich kompetence, ale odpovídá dohodám stranických sekretariátů, které ale občas ani nerespektují Zákon o ČT,“ uzavírá Volek úvahu nad nejbližšími perspektivami veřejnoprávní televize.