Senát zvolil třetinu Rady ČT. Nový způsob volby může posílit její nezávislost

Vojtěch Petrů

Třetinu Rady České televize i Rady Českého rozhlasu nově volí senátoři. Podle expertů je to malý krok k posílení nezávislosti veřejnoprávních médií.

„Rád bych se zeptal, zda si myslíte, že ČT je větší pilíř demokracie než ostatní média,“ tázal se nezávislý senátor a zakladatel jihočeského soukromého Radia Faktor Ladislav Faktor (na pozadí) na veřejném slyšení kandidáta do Rady ČT Jiřího Padevěta. Demokracie podle Faktora souvisí s trhem. Na popředí senátor a herec Tomáš Töpfer (za ODS). Foto Senát ČR

Rada České televize je po několika měsících opět kompletní a historicky poprvé si svou třetinu míst v ní zvolili senátoři. Při volbě minulý týden senátoři do kontrolního orgánu veřejnoprávní televize vyslali Davida Brabce, Jefima Fištejna, Ivanu Chmel Denčevovou, Jiřího Padevěta, Báru Procházkovou a Ivana Tesaře.

Rada České televize má v návaznosti na v květnu schválenou mediální novelu nově osmnáct členů, z nichž šest volí Senát. Dosud měla Rada ČT patnáct členů a všechny volila Poslanecká sněmovna. Senátoři v minulém týdnu doplňovali právě tři nově vzniklá místa a současně tři stávající uvolněná.

Noví členové Rady ČT: Více konzervatismu a posílení zahraničního zpravodajství

Senátoři vybírali z celkem šestačtyřiceti jmen. V případě senátní volby členů Rady ČT totiž neprobíhá předvýběr, jaký funguje v případě sněmovny, kde ho provádí mediální výbor. Již v prvním kole byla zvolena novinářka a bývalá redaktorka Českého rozhlasu Ivana Chmel Denčevová, nominovaná sdružením Paměť. Volilo ji 45 ze 78 přítomných senátorů. V rámci Rady ČT se chce věnovat především dokumentům a publicistice.

Česká televize podle ní má upevňovat demokracii a být normotvorná z hlediska českého jazyka. ČT by si podle ní zasloužila více investigace a publicistiky nad rámec nedělních Otázek Václava Moravce, večerní téměř hodinové Události by měly být kratší. „Je třeba z pozice Rady ČT více prezentovat a komunikovat na obě strany, informovat o diváckých názorech a stížnostech,“ uvedla ke své roli Chmel Denčevová na veřejném slyšení v Senátu.

Třiačtyřicet hlasů získala bývalá vedoucí portálu ČT24 a pedagožka mediálních studií na univerzitě v německém Hamburku a na pražské Univerzitě Karlově Barbora Procházková, nominovaná Náboženskou společností českých unitářů. Procházková se vyslovila pro posílení zahraničního zpravodajství, edukaci seniorů a aktivnější využívání platforem jako jsou sociální sítě v rámci většího oslovení mladé generace.

„Výzva pro ČT je dnes držet krok s vývojem technologií a se změnami ve společnosti. Aby zvyšovala pozici, kterou na trhu má a udržela si svou důvěryhodnost,“ uvedla Procházková na veřejném slyšení. ČT by podle ní neměla soupeřit s komerčními stanicemi, ale soustředit se na to, v čem je jedinečná, tedy ve zpravodajství, regionálním zpravodajství a reakcích na krize.

Dvaačtyřicet hlasů získal publicista někdejší chartista a redaktor Rádia Svobodná Evropa Jefim Fištejn, nominant Hospodářské komory, podle nějž je Česká televize nedostatečně pluralitní z hlediska světonázorových proudů a personálního hlediska. Nedostatečně reprezentovaný směr je podle něj dnes především konzervatismus. „Já sám jsem stoupencem konzervativní demokracie, hrdinové minulosti pro mě byli konzervativní politici: Churchill, Reagan i Thatcherová,“ vyjmenoval v Senátu Fištejn. Redaktoři ČT podle něj trpí formou autocenzury.

×
Diskuse
JP
December 4, 2023 v 12.57

Na objektivitu a vyváženost vysílání České televize bude tedy nyní dohlížet Jefim Fištejn - fundamentalistický pravičák, který se pro svou funkci ve veřejnoprávních médiích kvalifikoval dlouholetou činností v propagandistické stanici "Svobodná Evropa", která po celou dobu studené války líčila svět Západu v růžových barvách, a do svého vysílání nepřipustila nic, co by člověka na východ od Železné opony mohlo přivést k jakýmkoli pochybnostem o dokonalosti a neskonalé humánnosti světa kapitalismu.

A spolu s ním se tedy do Rady České televize dostává celá konzervativní klika stejně smýšlejících; jestli to takhle půjde dál, pak by nakonec snad bylo nutno vyhlásit nový boj o Českou televizi, o uchování jejího - alespoň v rámci možného - relativně progresivního charakteru. Protože jinak by se této reakcionářské klice kolem Fištejna mohlo podařit to, co se svého času nepodařilo Bobošíkové: ovládnout celou Českou televizi pro své účely.

HZ

Komunistům ani tak moc nevadilo, co na Svobodné Evropě zaznívalo o životě na Západě. Rušičky jely naplno a znemožňovaly poslech mnichovské stanice hlavně kvůli informacím o domácím dění.

Mne volba nových členů Rady ČT potěšila. Hlavně jako další krůček od nebezpečí bobovizace.