↗

Vedle koncepční debaty nad tím, jaký rozpočet veřejnoprávní média vlastně potřebují, aby v následujících letech dokázala poskytovat kvalitní veřejnou službu, postrádáme i diskusi o tom, jak má vypadat veřejná služba v radikálně se měnícím informačním prostředí. Foto WmC

Vládní pětikoalice se dohodla na mechanismu navyšování koncesionářských poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas na základě inflace. Původně přitom vládní představitelé hovořili o jednorázovém navýšení televizních a rozhlasových poplatků, které se naposledy zvyšovaly v roce 2008 v případě ČT, v roce 2005 v případě ČRo. Informaci v minulém týdnu potvrdili zástupci vlády. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) věc nekomentoval s tím, že přesné kontury novely vláda představí „v řádu týdnů“.

Podle původního návrhu se měl od počátku roku 2025 koncesionářský poplatek zvýšit pro televizi o 25 korun na celkem 160 a pro rozhlas o deset korun na 55 korun za měsíc. Rozšířit se měl rovněž okruh plátců na všechny, kdo mají k veřejnoprávnímu vysílání přístup z internetu, tedy i na majitele mobilů, počítačů či tabletů. Platit koncesionářské poplatky by rovněž musely firmy nad pět zaměstnanců. Co z těchto plánů zbude, není zatím jasné.

Proti návrhu představenému loni se podzim se prostřednictvím svých profesních asociací ohradili zástupci průmyslu a velkých komerčních médií včetně Unie vydavatelů, kam patří především mediální domy ve vlastnictví oligarchů Daniela Křetínského, Karla Pražáka a skupiny Penta, či Asociace komerčních televizí, sdružující konkurenty České televize, jako je TV Nova ze skupiny PPF nebo skupina Prima podnikatele Ivana Zacha.

K posílení nezávislosti veřejnoprávních médií se vládní koalice ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů přihlásila už ve svém programovém prohlášení. Velká mediální novela, upravující financování veřejnoprávních médií, navazuje na takzvanou malou mediální novelu, již předložila vláda poslancům v červnu 2022 a která byla definitivně schválená až napočtvrté po soustavných opozičních obstrukcích.

Novela zvýšila počet členů Rady České televize z patnácti na osmnáct, přičemž třetinu radních nově vybírají senátoři — tato dovolba Senátem proběhla koncem loňského roku. Rada Českého rozhlasu má stále devět členů, ale vylosované tři mandáty bude nově obměňovat také Senát.

Novela rovněž zrušila možnost odvolat celou Radu ČT po dvojím neschválení výroční zprávy sněmovnou a zpřísnila pravidla pro organizace občanské společnosti navrhující kandidáty do Rady. Tyto organizace nově musí existovat alespoň deset let, aby se zabránilo účelovému zakládání nových spolků čistě kvůli formálnímu návrhu kandidátů do mediálních rad.

Opozice nakonec od obstrukcí upustila, neboť vláda slíbila, že posune účinnost novely až od nového roku. Díky tomu nového generálního ředitele po dosluhujícím Petru Dvořákovi zvolila ještě stará Rada ČT. Dvořáka tehdy nahradil na Kavčích horách někdejší šéf brněnského studia ČT Jan Souček.

Odborníci záměr chválí

Podle sociologa médií Václava Štětky, který momentálně působí na britské Loughborough University, přichází vládní návrh na navýšení koncesionářských poplatků z ekonomického hlediska v nejvyšší čas, protože bez něj by veřejnoprávním médiím hrozily vážné ekonomické obtíže.