Budoucnost veřejnoprávních médií? Změnit volbu radních zdaleka nestačí

Jan Gruber

Sněmovní volby rozhodnou rovněž o udržení nezávislosti médií veřejné služby. Zvítězí-li politické hnutí ANO a jeho spojenci, ocitnou se pod ještě větším tlakem než dnes. Jak je chce opozice uchránit před pokusy o „nepřátelské převzetí“?

Budoucnost médií veřejné služby závisí na volebním výsledku Pirátů se Starosty a koalice SPOLU. Foto Pixabay

Veřejnoprávní média čelila v tomto volebním období nejednomu útoku, jehož cílem bylo zpochybnit jejich fungování a omezit jejich nezávislost na politické moci. Za pokusy o destabilizaci — zejména Česká televize — ve Sněmovně stála neformální koalice politického hnutí ANO, SPD a KSČM. Získá-li po volbách většinu, ocitnout se média veřejné služby pod ještě větším tlakem.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Zachování nezávislosti České televize, Českého rozhlasu i České tiskové kanceláře proto závisí na volebních výsledcích dvou opozičních bloků — Pirátů se Starosty a koalice SPOLU. Co slibují ve svých programech? Jak chtějí uchránit veřejnoprávní média před politickými zásahy? A jsou připraveny zajistit jejich stabilní a dlouhodobě udržitelné financování?

Úprava volby mediálních rad: Sněmovna, Senát a možná i prezident

Piráti se Starosty ve svém programu slíbili, že volbu rad České televize a Českého rozhlasu rozdělí mezi více orgánů, aby tato média nikdo nemohl ovládnout ve svůj prospěch. „Jednou z možností je, aby se na jmenování podílela jak Poslanecká sněmovna, tak Senát. Do výběru kandidátů by případně mohly být zapojeny úctyhodné odborné, profesní a společenské instituce,“ uvedli.

„Stále ještě zvažujeme, že by se na výběru radních vedle poslanců a senátorů mohl podílet i prezident,“ řekl Deníku Referendum jeden z kandidátů na post ministra kultury, zastupitel městské části Praha 6 Ondřej Chrást (Piráti). „Dnes se to ale špatně vysvětluje, když máme prezidenta, jakého máme,“ doplnil s tím, že Miloš Zeman ovšem nebude úřad zastávat navěky.

Navrhovaná úprava — ačkoli o ní programový dokument explicitně nehovoří — by se navíc podle Chrástova vyjádření neměla týkat toliko rad České televize a Českého rozhlasu, ale také Rady České tiskové kanceláře a Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, jež dohlíží na rozvoj programové nabídky, obsahovou nezávislost a dodržování platných právních předpisů.

Platný model volby rady České televize. Grafika medialnirady.cz

„Současně chceme, aby pro případnou novelizaci volebních zákonů byl nezbytný souhlas obou komor Parlamentu jako v případě volebních zákonů a Sněmovna nemohla novou metodu obsazování rad lehce zvrátit. Cílem je ji ‚zabetonovat‘, nebo lépe: upevnit. A zároveň posílit postavení Senátu coby strážce a pojistky demokracie,“ připomněl Chrást další z bodů společného programu.

Další změny ve způsobu volby radních Piráti se Starosty v plánu nemají. Kandidáty do mediálních Rad by i nadále měly zákonodárcům navrhovat reprezentace občanské společnosti. „Přikláníme se k zachování stávajícího modelu. Rádi bychom nicméně našli cestu, jak uzákonit, aby nominace předkládali jen důvěryhodné spolky, nikoliv ty, které vznikají jen k tomuto účelu,“ upřesnil Chrást.

Rozdělit volbu členů rad České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře mezi obě komory Parlamentu chce také druhý z opozičních předvolebních bloků — koalice SPOLU. A ani občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 nepočítají s tím, že by v příštím volebním období připravili zásadnější úpravy platné mediální legislativy.

Jakkoliv navrhované dílčí změny mohou zabránit tomu, aby sněmovní většina média veřejné služby snadno ovládla, jejich nezávislost zdaleka nezaručí. Bylo by proto vhodné začít uvažovat nad tím — jak na těchto stránkách poznamenal odborník na etiku médií Jan Motal — kterak vyvést nejen Českou televizi z moci politiků a zavést jiný způsob její kontroly.

Podle Motala se v zásadě nabízejí dvě možnosti: Posílit charakter veřejného dohledu, anebo přetvořit mediální rady ve skutečně odborné orgány. „Je naprostou iluzí myslet si, že politikové budou při výběru radních myslet na občany jinak než jako na voliče a odloží vlastní pragmatické cíle. A ještě bláhovější je věřit, že politická moc má schopnost posuzovat odbornost kandidátů,“ vysvětlil.

Financování médií veřejné služby: Zvýší se koncesionářské poplatky?

Vedle prosazení nového modelu volby radních České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře obě opoziční předvolební koalice ve svých programech dále shodně slibují, že zajistí trvale udržitelné financování médií veřejné služby coby nezbytné podmínky jejich nezávislosti na politických poměrech, respektive na aktuální politické většině v Parlamentu.

Otázka financování — ve veřejné debatě povětšinou opomíjená — je pro budoucí fungování veřejnoprávních médií zcela klíčová. Výše koncesionářských poplatků, které tvoří hlavní část příjmů jak České televize, tak České rozhlasu, dlouhodobě stagnuje. Naposledy o jejich růstu rozhodla Sněmovna v roce 2005, tedy v době, kdy v čele vlády stál Jiří Paroubek (tehdy ČSSD).

„Během těchto let došlo ke zvýšení průměrné mzdy i růstu cen dalších vstupů potřebných pro výrobu a vysílání televizních pořadů. Měřeno mírou inflace se průměrná cenová hladina mezi roky zvýšila o více jak čtyřiadvacet procent. Pokud by se televizní poplatky valorizovaly, přinesly by do rozpočtu o 1,33 miliardy korun více,“ uvedla poslední výroční zpráva České televize.

Srovnání výše příjmů z televizních poplatků. Graf ČT

Piráti se Starosty koncesionářské poplatky zvyšovat nechtějí. Chybějící prostředky nicméně plánují České televizi a Českému rozhlasu zajistit prostřednictvím zákonem stanoveného odvodu z výběru DPH. „Tento způsob by přinesl i určitý sociální prvek, kdy by nízkopříjmoví občané platili méně, protože zpravidla nižší nákupy platí méně na DPH,“ vysvětlili.

Růstu poplatků se brání i koalice SPOLU. „Kdybychom je chtěli zvýšit, tak to do programu napíšeme,“ řekla Deníku Referendum Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) s tím, že toto téma považuje s ohledem na snahy politického hnutí ANO, SPD a KSČM o destabilizaci České televize za rizikové. „Obávám se, že by debata posílila hlasy, jež volají po tom, aby se veřejnoprávní média proměnila v média státní,“ dodala.

Nominální a reálná hodnota televizního poplatku v korunách. Graf ČT

Stabilitu veřejnoprávních médií ovšem neohrožují jen nerostoucí poplatky, ale také novela zákona o dani z přidané hodnoty, která s koncem letošního roku ruší nárok na odpočet DPH pro Českou televizi a Český rozhlas. Pokud bude schválena bez této výjimky přijdou obě média dohromady zhruba o 420 milionů korun, z toho rozhlas o 120 milionů a televize o více než 300 milionů korun.

„[Takové] rozhodnutí bude mít dopad na původní televizní výrobu, zejména dramatickou tvorbu, animované a dětské příběhy, rozvoj regionálního zpravodajství a dopadne i na sportovního diváka. Česká televize zřejmě bude nucena ukončit i vysílání ČT3. […] Novela bude mít vliv i na Český rozhlas a další rozvoj jeho služeb,“ uvedla veřejnoprávní média ve společném prohlášení.

Ačkoli o prodloužení nároku na odpočet DPH až do roku 2024 vedle opozice a vládní ČSSD usiluje rovněž Senát, který dolní Sněmovně novelu právě s tímto pozměňovacím návrhem vrátil, není zřejmé, k jaké variantě se poslanci na zářijové schůzi přikloní. Během třetího čtení zachování odpočtu totiž odmítlo podpořit — s výjimkou sedmi zákonodárců — politické hnutí ANO a SPD.

Pokud veřejnoprávní média o tyto prostředky přijdou a jejich příjmy, ať už z koncesionářských poplatků nebo z DPH, neporostou, zejména Česká televize se nevyhne otázce, kde ušetřit a jak omezit nabídku. Již dnes ostatně není schopná zaplatit práva na některé sportovní akce, například na fotbalovou Ligu mistrů nebo domácí nejvyšší fotbalovou soutěž, a výhledově zřejmě přijde i o další.

Omezení rozpočtu by se vedle výše zmíněné původní televizní tvorby dále dotklo také českého filmového průmyslu, který je na Českou televizi úzce navázán. Vedle úbytku nových filmů by o práci přišla řada lidí. A nedostatek finančních prostředků by mohl ohrozit i její personální stabilitu, neboť průměrná mzda zaměstnanců České televize je výrazně nižší než v soukromém sektoru.

„Budou-li média veřejné služby pod ekonomickým tlakem nucena výrazně redukovat programovou nabídku, čímž přestanou dostávat svým závazkům, lze očekávat, že ve společnosti posílí jejich kritikové a postupně budou ztrácet svou důvěryhodnost. Jde o takovou ‚českou cestu‘: Srazit na kolena a nechat vykrvácet,“ poznamenal v rozhovoru pro Deníku Referendum sociolog médií Jaromír Volek.

Budoucnost veřejnoprávních médií tak i v případě, že příští vládu sestaví strany dnešní opozice, zůstává nejistá. Změna způsobu volby radních, na níž mezi koalicí SPOLU a Piráty se Starosty panuje shoda, je může částečně ochránit před snadným politickým ovládnutím. Řešení mnohem podstatnějšího problému jejich udržitelného financování bude o poznání složitější.

Zvýšení koncesionářských poplatků se oba předvolební bloky brání a nelze odhadnout, zda se občanští demokraté, lidovci a zástupci TOP 09 nechají svými koaličními partnery přesvědčit k hledání nových zdrojů financování. A to zvláště v době, kdy se Česká republika propadá do dluhů a budoucí vládní kabinet čeká nelehký úkol v podobě urychlené konsolidace veřejných financí.