Během března skončí mandát šesti z patnácti radních České televize a dvěma z devíti členů Rady Českého rozhlasu. O místa v obou mediálních radách usiluje celkem sto osmnáct kandidátů. Volební výbor během veřejného slyšení, které se koná od úterý do čtvrtka, zúží počet uchazečů na trojnásobek vůči volným místům. O obsazení postů v radách následně rozhodne plénum Poslanecké sněmovny v tajném hlasování.

O znovuzvolení do Rady České televize se uchází pět ze šesti stávajících radní — rozhlasový novinář a signatář Charty 77 Jan Bednář, filozof Michael Hauser, režisér Vlastimil Venclík, redaktor portálu Info.cz Vrastislav Dostál a bývalý šéfredaktor Mladého Světa Luboš Beniak. Někdejší poslankyně Ivana Levá (KSČM) o další šestiletý mandát již neusiluje.

Vedle zmíněných členové volebního výboru v čele s předsedou Stanislavem Berkovcem (ANO) vyslechnou dalších jednaosmdesát kandidátů, které nominovaly rozličné organizace občanské společnosti. Jsou mezi nimi dramaturgyně a spisovatelka Alena Zemančíková, podnikatel a politik Martin Hausenblas, sinoložka Olga Lomová nebo sociolog a vysokoškolský pedagog Ondřej Císař.

Veřejnoprávní média zaslouží zrušit

O zvolení usiluje i řada kritiků České televize. Jedním z nich je ekonom Vladimír Pikora, který prosazuje zrušení koncesionářských poplatků a financování televize přímo ze státního rozpočtu. Dalším pak nositel novinářské anticeny Zlatý citron Luboš Xaver Veselý, jehož nominoval spolek Centrum pro občanské svobody založený poslancem Václavem Klausem mladším (Trikolóra).

Zmínit lze i podnikatelku a neúspěšnou kandidátku do Senátu v plzeňském volebním obvodu Lucii Frederiku Groene Odkolek (nestr. za ANO) nebo ekonomku a blízkou spolupracovnici Institutu Václava Klause Hanu Lipovskou volající po zrušení veřejnoprávních médií, kterou navrhla Česká biskupská konference.

„Na tuto nominaci je možné pohlížet jako na snahu podkopávat význam nezávislých médií veřejné služby a oslabit demokratickou společnost. Věříme, že Česká biskupská konference tento cíl na rozdíl od své kandidátky nesleduje, a bylo by tedy žádoucí, aby její nominaci stáhla,“ uvedl v otevřeném dopise senátor Marek Hilšer (MHdS) spolu s osmnácti kolegy.

O místo v radě dále usiluje i někdejší ministr kultury v první vládě Andreje Babiše (ANO) Ilja Šmíd (nestr. za ANO), dva členové sociální demokracii blízkého spolku Idealisté.cz — bývalý novinář Jan Exner a někdejší starosta Tišnova Jan Schneider — nebo olympijský vítěz z Nagana, někdejší poslanec a manažer HC Litvínov Jiří Šlégr.

Šmíd chce dohlížet na televizi i rozhlas

Místo v Radě Českého rozhlasu bude při veřejném slyšení před volebním výborem obhajovat pouze muzikoložka Hana Dohnálková, rozhlasový novinář Jiří Vejvoda, který mimo jiné na počátku devadesátých let moderoval Hovory z Lán s prezidentem Václavem Havlem, naopak ve své funkci pokračovat nehodlá.

O posty radních bude vedle Dohnálkové usilovat dalších jedenatřicet kandidátů, mezi nimi například bývalý prezident Herecké asociace Jiří Hromada, scénárista a spisovatel Pavel Kosatík, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš, bývalý místopředseda Senátu Oldřich Šesták nebo již zmíněný někdejší ministr kultury Šmíd.

Rady Českého rozhlasu a České televize jsou orgány, skrze které veřejnost uplatňuje své právo kontroly nad médii veřejné služby. Do jejich působnosti spadá zejména jmenování a také odvolání generálního ředitele nebo schvalování rozpočtu. Dále schvalují dlouhodobé plány a předkládají Poslanecké sněmovně výroční zprávy o činnosti a hospodaření.