Poslanci doplnili Radu České televize o Hanu Lipovskou, Pavla Matochu a Luboše Xavera Veselého. Za ně se dlouhodobě přimlouvali zástupci ANO, SPD a Trikolóry. Jedni v nich viděli snadné a nenáročné partnery, druzí rovnou souvěrce. U každému z nich lze též vystopovat vazbu na Václava Klause nebo Miloše Zemana, tedy politiky s vizí „vládní vlnky“, na něž je mediální scéna od časů televizní stávky na přelomu let 2000-2001 obzvlášť háklivá. Nepřekvapí proto, že jejich oponenti začali bubnovat na poplach.

Připusťme, že mohou vedle sebe existovat dva koncepty skládání mediálních rad. Ten první předpokládá, že jejich cílem je podporovat média veřejné služby. Potom by mělo smysl připomenout poslancům ANO úryvek z Programového prohlášení vlády: „Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost.“ Pomáhá koalice do funkcí lidem, kteří tento přístup sdílejí, anebo už dávno hodila svůj stěžejní dokument za hlavu?