Novopečený šéf Rady České televize Pavel Matocha dlouhodobě porušuje zákony České republiky. Ovládá zcela netransparentní neziskovku, která získává statisíce korun od státem ovládaných firem, od obcí a od obcemi ovládaných firem. Ve sponzorské smlouvě se podepsal pod lživé informace. Navíc jako novinář podvádí čtenáře, když porušuje elementární pravidla profese a propaguje výrobky, ze kterých má prospěch on sám, jeho neziskovka a jeho firma.

„Nominovaly mě [do Rady ČT] tři zcela nepolitické a na politicích nezávislé spolky — Šachový svaz ČR, spolek právníků Všehrd a Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu. Zřejmě dospěly k závěru, že vzhledem k mé téměř třicetileté zkušenosti s prací v médiích, včetně té pro Českou televizi, a k prokázané schopnosti vést občanský spolek i soukromou firmu bych mohl být dobrým radním a dobře vykonávat roli dohlížitele na fungování veřejnoprávního média,“ ohodnotil sám sebe Matocha v červencovém článku na serveru Česká pozice.

Ve středu 16. prosince byl Pavel Matocha zvolen předsedou rady. Krátce před tím se vyslovil v tom smyslu, že chce důsledně kontrolovat hospodaření veřejnoprávní televize (Část lidí se bojí, že hospodaření ČT se teď bude kontrolovat důkladně) a některé nejznámější novinářské tváře Kavčích hor označil jako „kvazinovináře“. Konkrétně Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera a Jakuba Železného. Zároveň spolu se spojenci v radě prosadil, že radní budou nově projednávat všechny stížnosti, tedy včetně těch na zmiňovanou čtveřici.

„Matocha si (…) nabrousil svoji zbraň — projednávání stížností. Ad hoc šestičlenná pracovní skupina Rady (letos nově zvolení členové mínus Kysilka plus Váňa) se rozhodla, že rada je kompetentní k projednání všech stížností, nejen těch na generálního ředitele, jak určuje zákon. Kompromis reagující na nejasnost zákona vytvořený předsedou Rady Milanem Uhdem před devíti lety zřejmě přestane platit,“ okomentoval to mediální analytik Milan Šmíd.

Zatímco ředitel Petr Dvořák se bude podle názoru Šmída snažit bránit dlouhodobou praxi změnou ve statusu ČT a upřesněním vztahu mezi radou a vedením televize, reakce „kvazinovinářů“ přišla okamžitě. Na sociálních sítích se ozvala kupříkladu Nora Fridrichová. Jasně se vymezila vůči Matochově novinářské produkci.

Matochova volba do veřejné funkce předsedy Rady ČT je správnou příležitostí podívat se na profesní minulost tohoto muže, již on sám líčí téměř jako bezchybnou. Podívejme se tedy na to, co by zjistili lidé z Šachového svazu, spolku Všehrd, Centra ekonomických studií a poslanci, kteří pro Matochovu volbu zvedli ruce (především z ANO, KSČM, Trikolóry, ČSSD a Okamurovců), z veřejně dostupných zdrojů — kdyby si dali tu práci.

1. Novinář, který nectí elementární etická pravidla

Pavel Matocha se zaštiťuje „téměř třicetiletou zkušeností v médiích“. Při rešerši jeho výtvorů v databázi Newton media na zájemce vyskočí předlouhý výčet Matochou podepsaných článků, které bezostyšně propagují akce či produkty jím ovládané neziskovky — spolku Pražská šachová společnost. To vše bez jakéhokoliv upozornění, že autor článku je jako předseda spolku v těžkém střetu zájmů.

Naposledy toto profesně nepřijatelné jednání předvedl minulý pátek a v sobotu. Nejdříve v tištěném bezplatném týdeníku 5plus2 vydávaným Agrofertem Andreje Babiše, v článku s titulkem „Šachová klasika může být skvělým dárkem“. Na téměř polovině plochy materiálu doporučuje knihy z produkce Pražské šachové společnosti.

O víkendu pak obšťastnil v článku s titulkem Šachovou horečku rozpoutal půvabný „Fischer v sukni“. Z boomu těží obchodníci, hráči i samotná hra obdobným doporučením i čtenáře tištěného i internetového vydání Lidových novin, též z mediální stáje Agrofert. Opět pochopitelně bez jakékoliv zmínky, že autor má z prodeje doporučovaných knih profit.

Oba články vyšly přesto, že obdobnou praxi zapovídá kodex Babišovy Mafry. Viz bod 9 kodexu: „Redaktoři nesmějí psát o podnicích, v nichž mají oni sami, jejich rodinní příslušníci nebo osoby blízké významný majetkový podíl či jiný osobní zájem.“ A bod 10 kodexu: „Pokud novináři, případně fotografovi hrozí při výkonu práce jakýkoliv konflikt zájmů, je povinen s tím seznámit svého nadřízeného a takové práci se vyhnout.“

2. Novinář, který čtenářům prodává své zboží (a sponzory)

Mafra není jediné vydavatelství, ve kterém Matocha propagoval byznysové počiny svého spolku Pražská šachová společnost, či své firmy Šach Mat s.r.o. Kompletní výčet značně přesahuje kapacitu tohoto článku, spokojme se alespoň s nejkřiklavějšími příklady.