Novopečený šéf Rady České televize Pavel Matocha dlouhodobě porušuje zákony České republiky. Ovládá zcela netransparentní neziskovku, která získává statisíce korun od státem ovládaných firem, od obcí a od obcemi ovládaných firem. Ve sponzorské smlouvě se podepsal pod lživé informace. Navíc jako novinář podvádí čtenáře, když porušuje elementární pravidla profese a propaguje výrobky, ze kterých má prospěch on sám, jeho neziskovka a jeho firma.

„Nominovaly mě [do Rady ČT] tři zcela nepolitické a na politicích nezávislé spolky — Šachový svaz ČR, spolek právníků Všehrd a Centrum ekonomických studií Vysoké školy ekonomie a managementu. Zřejmě dospěly k závěru, že vzhledem k mé téměř třicetileté zkušenosti s prací v médiích, včetně té pro Českou televizi, a k prokázané schopnosti vést občanský spolek i soukromou firmu bych mohl být dobrým radním a dobře vykonávat roli dohlížitele na fungování veřejnoprávního média,“ ohodnotil sám sebe Matocha v červencovém článku na serveru Česká pozice.

Ve středu 16. prosince byl Pavel Matocha zvolen předsedou rady. Krátce před tím se vyslovil v tom smyslu, že chce důsledně kontrolovat hospodaření veřejnoprávní televize (Část lidí se bojí, že hospodaření ČT se teď bude kontrolovat důkladně) a některé nejznámější novinářské tváře Kavčích hor označil jako „kvazinovináře“. Konkrétně Noru Fridrichovou, Václava Moravce, Marka Wollnera a Jakuba Železného. Zároveň spolu se spojenci v radě prosadil, že radní budou nově projednávat všechny stížnosti, tedy včetně těch na zmiňovanou čtveřici.

„Matocha si (…) nabrousil svoji zbraň — projednávání stížností. Ad hoc šestičlenná pracovní skupina Rady (letos nově zvolení členové mínus Kysilka plus Váňa) se rozhodla, že rada je kompetentní k projednání všech stížností, nejen těch na generálního ředitele, jak určuje zákon. Kompromis reagující na nejasnost zákona vytvořený předsedou Rady Milanem Uhdem před devíti lety zřejmě přestane platit,“ okomentoval to mediální analytik Milan Šmíd.

Zatímco ředitel Petr Dvořák se bude podle názoru Šmída snažit bránit dlouhodobou praxi změnou ve statusu ČT a upřesněním vztahu mezi radou a vedením televize, reakce „kvazinovinářů“ přišla okamžitě. Na sociálních sítích se ozvala kupříkladu Nora Fridrichová. Jasně se vymezila vůči Matochově novinářské produkci.

Matochova volba do veřejné funkce předsedy Rady ČT je správnou příležitostí podívat se na profesní minulost tohoto muže, již on sám líčí téměř jako bezchybnou. Podívejme se tedy na to, co by zjistili lidé z Šachového svazu, spolku Všehrd, Centra ekonomických studií a poslanci, kteří pro Matochovu volbu zvedli ruce (především z ANO, KSČM, Trikolóry, ČSSD a Okamurovců), z veřejně dostupných zdrojů — kdyby si dali tu práci.

1. Novinář, který nectí elementární etická pravidla

Pavel Matocha se zaštiťuje „téměř třicetiletou zkušeností v médiích“. Při rešerši jeho výtvorů v databázi Newton media na zájemce vyskočí předlouhý výčet Matochou podepsaných článků, které bezostyšně propagují akce či produkty jím ovládané neziskovky — spolku Pražská šachová společnost. To vše bez jakéhokoliv upozornění, že autor článku je jako předseda spolku v těžkém střetu zájmů.

Naposledy toto profesně nepřijatelné jednání předvedl minulý pátek a v sobotu. Nejdříve v tištěném bezplatném týdeníku 5plus2 vydávaným Agrofertem Andreje Babiše, v článku s titulkem „Šachová klasika může být skvělým dárkem“. Na téměř polovině plochy materiálu doporučuje knihy z produkce Pražské šachové společnosti.

O víkendu pak obšťastnil v článku s titulkem Šachovou horečku rozpoutal půvabný „Fischer v sukni“. Z boomu těží obchodníci, hráči i samotná hra obdobným doporučením i čtenáře tištěného i internetového vydání Lidových novin, též z mediální stáje Agrofert. Opět pochopitelně bez jakékoliv zmínky, že autor má z prodeje doporučovaných knih profit.

Oba články vyšly přesto, že obdobnou praxi zapovídá kodex Babišovy Mafry. Viz bod 9 kodexu: „Redaktoři nesmějí psát o podnicích, v nichž mají oni sami, jejich rodinní příslušníci nebo osoby blízké významný majetkový podíl či jiný osobní zájem.“ A bod 10 kodexu: „Pokud novináři, případně fotografovi hrozí při výkonu práce jakýkoliv konflikt zájmů, je povinen s tím seznámit svého nadřízeného a takové práci se vyhnout.“

2. Novinář, který čtenářům prodává své zboží (a sponzory)

Mafra není jediné vydavatelství, ve kterém Matocha propagoval byznysové počiny svého spolku Pražská šachová společnost, či své firmy Šach Mat s.r.o. Kompletní výčet značně přesahuje kapacitu tohoto článku, spokojme se alespoň s nejkřiklavějšími příklady.

Například v lednu 2015 pro IN magazín Hospodářských novin napsal článek „Šach, flek, kafe, mat!“ pojednávající o otevření kavárny Šachový Václavák — společného projektu jeho Pražské šachové společnosti a EuroAgentur Hotels.

O rok dříve na iHNed.cz vyšel materiál Koně nejen pod kapotou. Ferrari či Bentley dodají k luxusním vozům i šachy. Text končí doporučením: „Chcete-li si koupit nádhernou šachovou soupravu od českého autora, která kombinuje sběratelský skvost (limitovaná edice patnácti kusů) s designérskou čistotou a precizní ruční prací, můžete si koupit kubistické šachy. Navrhl je oceňovaný moravský designér Jaroslav Juřica, figurky jsou vyřezané z javorového dřeva a stojí 63 tisíc korun.“ Matocha v článku cudně zcela zamlčel, že si výrobu zmiňovaného skvostu zadal právě on, což potvrdil Juřica v rozhovoru, i to, že je osobně přes svoji firmu Šach Mat s.r.o. prodává.

V září 2014 na iHNed.cz zase vyzýval k účasti na akci Šachový vlak: „Přidáte se taky? Budete tak mít příležitost nejen si zahrát v hezkém šachovém turnaji během krásného výletu, ale také se třeba seznámit s legendárními šachovými velmistry. Šachovým vlakem pojedou i Vlastimil Hort a Ulf Andersson.“

Cena lístku? Přesně 4490 korun za hrajícího cestujícího. Mezi sponzory figurovaly státní České dráhy, jejich dceřiná společnost Výzkumný ústav železniční (sic!) a státní agentura CzechTourism.

V červnu 2015 si zpropagoval na iHNed.cz vlastní akci ČEZ Chess Trophy sponzorovanou polostátní firmou ČEZ, Severočeskými doly ze skupiny ČEZ a státním Eurooilem (Čepro) a městskou částí Praha 1.

Výčet subjektů, které podpořily ať už Matochův spolek či eseróčko, je vůbec zajímavý. Vyskytují se mezi nimi mnozí, o nichž Matocha jako ekonomický novinář zabývající se energetikou, psal. Z těch státních či polostátních jmenujme: Čepro, MERO, ČEPS, Skupina ČEZ, Severočeské doly (ze skupiny ČEZ), České dráhy, jejich dceřinka Výzkumný ústav železniční, Správa železniční a dopravní cesty, ale i agentura CzechTourism či Česká národní banka.

Potřebu podpořit Pražskou šachovou společnost či Šach Mat s.r.o. mělo i Hlavní město Praha, Městská část Praha 1, Praha sportovní, Obecní dům (v majetku hl. m. Praha), Kolektory a.s. (v majetku hl. m. Praha).

Z nestátních nejvíce ční firmy Pavla Tykače či PORG, tehdy řízený Václavem Klausem mladším, též nadšeným šachistou. Najdeme mezi nimi i Penam z Babišova holdingu Agrofert, který si zadal „na míru šitou“ inzerci do internetového Šachového občasníku vydávaného Pražským šachovým spolkem, který jako šéfredaktor řídí — světě div se — Pavel Matocha.

A takto Matocha bilancoval při oslavách desátého výročí založení spolku Pražská šachová společnost v listopadu 2014: “ Stovka hostů slavila v sobotu 8. 11. desetileté výročí Pražské šachové společnosti v divadle Disk. Nádherně inscenované představení Kabaret a následný raut navštívili i reprezentanti hlavních sponzorů největších akcí Pražské šachové společnosti: Pavel Tykač (Sněženky a Machři — Czech Coal Chess Match 2014), Antonín Blažek (Šachový vlak — České dráhy a Výzkumný ústav železniční) a Jan Klaus, Libor Kičmer, Jiří Pačovský a Jan Hruška (ČEZ CHESS TROPHY).“

3. Šéf spolku, který porušuje zákony

Jak jsem již psal, Pavel Matocha ovládá dvě právnické osoby: spolek Pražská šachová společnost a společnost s ručením omezeným Šach Mat. Obě sídlí na stejné adrese a jejich aktivity se vzájemně prolínají. To jsem ostatně ukázal již na příkladu kubistických šachů designéra Juřici.

Čerstvým příkladem zmiňovaného „prolínání“ je Šachový festival 2020, který se uskutečnil letos v říjnu v pražském Obecním domě. Jako pořadatel je na propagačních materiálech uváděn spolek Pražská šachová společnost s předsedou Pavlem Matochou. Přesto (dle databáze HlídačStátu.cz) barterovou smlouvu s Obecním domem na bezplatné využití prostor v hodnotě 88 tisíc korun bez DPH podepsal tentýž Pavel Matocha, ovšem za své eseróčko ŠachMat.

S touto soukromou společností uzavřely smlouvy o propagaci i státní Čepro a hlavním městem vlastněná společnost Kolektory a.s. A to ve shodné výši 60 500 korun s DPH.

A proč vůbec Obecní dům dal své reprezentační prostory k dispozici zdarma, respektive za barterovou propagaci, soukromé společnosti šéfa Rady ČT? „Říkal nám, že je na tom šachový sport kvůli pandemii Covid 19 dost špatně. A za Obecní dům též vždy posuzujeme, jakou publicitu nám v této nelehké době ta která akce přinese,“ vysvětlil na dotaz HlídacíPes.org ředitel Obecního domu Vlastimil Ježek.

Dovolím si v této souvislosti připomenout obsah Matochova článku ze sobotních Lidových novin. Píše se v něm naopak o tom, že šachový byznys zažívá zlaté časy (viz printscreen).

Mezi „obchodníky s šachem“ přitom patří právě Pavel Matocha, který umně prolíná neziskovku, vlastní podnik a publikační činnost (zdráhám se označit ji za novinařinu). Svým sponzorům se nestydí „prodat“ ani své výstupy ve vysílání České televize, na níž má jako radní a čerstvě i předseda Rady ČT dohlížet.

4. Šéf spolku, který lže donátorům

Nemíním zde rozebírat důvody onoho „prolínání“. Nemám pro to dostatek informací. A to především proto, že Pavel Matocha jako vlastník ŠachMat s.r.o. a předseda spolku Pražská šachová společnost nikdy nezveřejnil žádné informace o hospodaření.

A to přesto, že mu to nařizuje pod sankcí až 100 tisíc korun, případně hrozbou vymazání firmy či spolku, zákon. Viz následující printscreeny. Jinými slovy: Pavel Matocha zcela neprůhledně hospodaří a podniká s prostředky, které z velké části pocházejí z veřejných peněz (státní a polostátní firmy, obecní samosprávy, obecní firmy…). A porušuje při tom zákon.

Přitom nad zákonností a řádným hospodařením s veřejnými prostředky má sám bdít jako předseda Rady České televize. „Všechny účetní jednotky — tedy i spolky — musí zveřejnit účetní uzávěrku,“ potvrzuje právník Aleš Rozehnal se shodě s právníky FrankBold.

Fakt, že Matocha nikdy nezveřejnil v rejstříku žádnou účetní uzávěrku, je důležitý i proto, že se Matocha za spolek Pražská šachová společnost podepsal se státem vlastněnou firmou ČEPS a.s. letos v říjnu smlouvu o daru ve výši 80 tisíc korun „na tréninkový a motivační šachový program pro děti a mládež“. A ve smlouvě je dle HlídačStátu.cz výslovně uvedeno, že „Obdarovaný dále prohlašuje, že řádně plní rejstříkové povinnosti, v rozsahu a podle podmínek, které pro jeho právní formu stanoví zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, v platném znění, a do sbírky listin veřejného rejstříku žadatel řádně a včas zakládá veškeré citovaným zákonem vyžadované dokumenty v aktuálním znění.“

Matocha tedy mimo jiné podpisem stvrdil prohlášení, o kterém věděl, že je lživé.

Protože nikdy žádnou účetní uzávěrku svého spolku v rejstříku nezveřejnil. Stejně jako nikdy jeho spolek nezveřejnil počet ani jména členů (kromě čtyř, kteří jsou podepsáni pod stanovami), stejně jako nikdy neustanovil dozorčí radu, se kterou přitom počítají zmiňované stanovy.

Nestandardní postava pro nestandardní časy

Kdyby si lidé a organizace nominující Pavla Matochu dali tu práci, zjistili by o svém kandidátovi velmi závažné informace. Stejně jako poslanci, kteří pro něj zvedli ruku. Stejně jako kolegové z Rady České televize, kteří jej vybrali za předsedu.

Mimo jiné by přišli na to, že Pavel Matocha dlouhodobě porušuje zákony České republiky. Ovládá zcela netransparentní neziskovku, která získává statisíce korun od státem ovládaných firem, od obcí a od obcemi ovládaných firem. Ve sponzorské smlouvě se podepsal pod lživé informace. Navíc jako novinář podvádí čtenáře, když porušuje elementární pravidla profese a propaguje výrobky, ze kterých mají on, jeho neziskovka a jeho firma prospěch.

Obávám se však, že i kdyby toto všechno věděli, stejně by se rozhodli stejně. Pavel Matocha je totiž prototypem postavy, jejichž chvíle přicházejí v nestandardních časech, kdy mocní poptávají nestandardní služby. A svým výběrem si pojistí, že tyto postavy pro vlastní prospěch udělají přesně to, co se po nich žádá.

Text vyšel původně na webu hlidacipes.org. V DR vychází v rámci spolupráce obou redakcí.