↗

K volbě radních České televize se Poslanecká sněmovna vrátí nejspíše během příštího týdne. Archiv DR

Poslanecká sněmovna ve středu ani na třetí pokus nezvolila čtyři nové členy Rady České televize. Poslanci politického hnutí ANO, SPD a KSČM si sice odhlasovali, že se bude jednat až do čtvrtečního rána, ale zástupci pěti opozičních stran spolu s ČSSD požádali o dvouhodinové přestávky na poradu svých poslaneckých klubů, čímž volbu i pro tentokrát zablokovali.

Zhruba tříhodinová debata, jež obstrukci předcházela, probíhala ve značně vyostřené atmosféře. „Pojďme si to říct naplacato: Jsou tady lidé, kteří chtějí dlouhodobě zaříznout generálního ředitele a přivést Českou televizi do scénáře à la Maďarsko. A pak jsou tu ti, kteří tomu chtějí zabránit,“ shrnul výstižně hlavní podstatu sporu Roman Onderka (ČSSD).

Poslanci se nicméně přeli zejména o způsob volby. Zatímco opozice a sociální demokraté prosazovali, aby nové radní Sněmovna vybrala veřejně, politické hnutí ANO, SPD a komunisté prosazovali tajné hlasování. „Veřejnou volbu prosazovala v padesátých letech budovatelská mládež a byly z toho politické procesy. Jde o nebezpečnou věc,“ varoval Jiří Bláha (ANO).

„Snažíte se ovládnout Českou televizi a chcete to udělat tak, aby o tom ani nemohly napsat noviny. Nechcete připustit, aby lidé věděli, jak kdo hlasoval. Běžte se vycpat,“ obořil se na zástupce nejsilnější sněmovní strany Mikuláš Ferjenčík (Piráti) s tím, že Piráti jsou připravení bránit jak „orbanizaci“ České republiky, tak televize veřejné služby.

Zákonodárci se následně vzájemně poučovali o výhodách a nevýhodách tajné, respektive veřejné volby, uráželi se, aby se poté omlouvali a vyčítali si pošlapávání demokratických hodnot. Krátce před devátou hodinou požádali zástupci pěti opozičních stran o dvouhodinové přestávky na porady svých poslaneckých klubů a stejně tak učinili i sociální demokraté, čímž volbu znemožnili.

Sporné nominace kandidátů

Poprvé se poslanci volbou čtyř nových členů Rady zabývali v polovině dubna, k hlasování se ovšem nedostali. Volební bod otevřeli až na sklonku jednacího dne a po krátké, zhruba půlhodinové diskusi, Jan Bartošek (KDU-ČSL) požádal o dvouhodinou přestávku na poradu lidoveckého poslaneckého klubu, kterou schůze také skončila, neboť se zákonodárci nedohodli, že budou pokračovat v jednání i po jedenadvacáté hodině.

Poslanec Tomáš Martínek (Piráti) tehdy upozorňoval, že někteří z navržených kandidátů byli nominováni spolky, které porušují platný zákon o České televizi, a kladl svým kolegům otázku, zda byl hlavním kritériem při jejich výběru skutečně profesní předpoklad pro výkon funkce. „Nehrajeme před veřejností trapné divadlo, když ve skutečnosti jde o jejich ochotu plnit politické zadání?“ ptal se.

Člen sněmovního volebního výboru dále připomínal žádost senátorů, aby poslanci volbu odložili, a to až do vyjasnění pochybností o splnění zákonných podmínek nominujících spolků. Právní analýza, kterou zveřejnil senátor David Smoljak, hovořila o pochybeních v případě tří kandidátů — výše zmíněných Černého a Kravky spolu s Karlem Novákem (Nadační fond Filantia).

Podstata kritiky spočívala v tom, že členové volebního výboru měli důkladně prověřit, zda navrhující subjekty splňují zákonem stanovené podmínky, a tedy reprezentují „kulturní, regionální, sociální, odborové, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, ekologické či národností zájmy“. A pokud by shledali, že nikoliv, měli jejich kandidáty z možnosti ucházet se o místo v televizní radě vyřadit. To se ale nestalo.

Hrozba ústavní stížností

Podruhé měla Sněmovna k volbě radních veřejnoprávní televize přistoupit na počátku května, ovšem ani tentokrát na ni nepřišla řada. Poslanci se totiž celý den — přičemž část jednání probíhala s vyloučeném veřejnosti — věnovali dozvukům vrbětické kauzy, respektive zjištěním portálu Seznam zprávy ve věci plánované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy.

Téhož dne skupina vyřazených kandidátů do Rady České televize v reakci na zmíněnou právní analýzu informovala, že přistoupí-li poslanci k výběru radních, podají proti jejich postupu. „Nezpůsobilí kandidáti budou protiústavně zvýhodněni, když budou zahrnuti do volby, aniž by museli splňovat zákonné předpoklady,“ řekl jeden z neúspěšných uchazečů Michal Klíma (navrhovaný Ekumenickou radou církví).

↗

Rada České televize je podle zákona orgánem, jehož prostřednictvím veřejnost uplatňuje právo kontroly nad činností veřejnoprávního média. Grafika medialnirady.cz

Expertízou se na svém zasedání zabýval i volební výbor Poslanecké sněmovny. Jeho členové se sice s analýzou a jejími závěry seznámili, svůj původní výběr kandidátů na posty radních ale neupravili. Poslanec Patrik Nacher (ANO) uvedl, že nepovažuje za šťastné zasahovat do již probíhajícího procesu. A jeho kolega Aleš Juchelka (ANO) označil požadavek na dodržování zákona za „kádrování“.

Výbor byl nicméně donucen nominaci částečně změnit, neboť jeden z kandidátů — Jiří Grund (Anglo-americká vysoká škola) — oznámil, že o funkci člena Rady České televize z osobních důvodů nemá již nadále zájem, a zákon stanovuje, že Sněmovna musí mít na každé uvolněné křeslo na výběr ze tří uchazečů. Místo něj proto členové výboru zvolili Michaela Manna (Rugby Spirit Brno).

Pokus odvolat Lipovskou

Volbě nových radních dále předcházel pokus Jana Bartoška (KDU-ČSL) o zařazení nového bodu na pořad schůze Sněmovny, a to odvolání Hany Lipovské (Česká biskupská konference) z Rady České televize z důvodu soustavného porušování zákona, který členům rady zapovídá, aby veřejně vystupovali ve prospěch skupinových zájmů, čímž by zpochybňovali požadovanou nezávislost a nestrannost.

Bartošek narážel zejména na to, že se Lipovská v minulých týdnech obracela na poslance jménem Institutu svobody a demokracie, který založila spolu s Janou Bobošíkovou (nestr.), a upozorňovala je na údajná pochybení generálního ředitele ČT. Například na jeho domnělý střet zájmů, jenž měl spočívat ve vlastnictví podílu ve firmě GOPAS, od níž si Česká televize objednala školení pro své zaměstnance.

Dozorčí komise, která věc na podět radních šetřila, ovšem porušení zákona ze strany Dvořáka neseznala. Podle legislativního odboru Sněmovny to naopak byla Lipovská, jež se pohybovala za jeho hranou. „Přikláníme se k názoru, že [Lipovská] by neměla jménem jakéhokoliv veřejného subjektu vyjadřovat své názory a postoje především ve věcech, které spadají do působnosti rady,“ uvedl.

„Jde o poměrně zásadní věc, protože Sněmovna tím, jak se zachová, vytvoří precedent pro posuzování obdobných příkladů. Ujasní, jak budeme nadále nahlížet na působení radních,“ vysvětloval Bartošek. Většina poslanců ale byla jiného názoru a jeho návrh odmítla. Pro se vyslovilo toliko šestašedesát zákonodárců z řad ODS, Pirátů, ČSSD, lidovců, TOP 09 a Starostů.