Útok na Zdeňka Šarapatku připomíná, že složení Rady ČT se má řídit zákonem

Michal Klíma

Poslankyně za hnutí ANO iniciovala kroky k odvolání člena Rady ČT Zdeňka Šarapatky, který je častým kritikem Andreje Babiše. Předseda českého výboru Mezinárodního tiskového institutu připomíná, že dosavadní volba radních nerespektuje zákon.

Zřejmě aby poslankyně Kořánová v boji s Šarapatkou nebyla sama, obrátili se jménem Institutu svobody a demokracie na předsedu volebního výboru Poslanecké sněmovny Stanislava Berkovce (ANO) s návrhem na odvolání radního Šarapatky a také radního René Kühna Jana Bobošíková a Václav Musílek. Foto ČT

Poslankyně ANO Barbora Kořánová navrhla odvolat z Rady České televize jejího člena Zdeňka Šarapatku. Svůj návrh podpořila řadou bizarních, vzájemně si protiřečících prohlášení v médiích.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Například v rozhovoru pro web iRozhlas.cz řekla, že za snahou o odvolání Šarapatky stojí osobní důvody. Vzápětí v tom samém rozhovoru odmítla, že by šlo o osobní boj, protože pana Šarapatku nezná. Následně ale zase zopakovala, že to osobní je.

Zřejmě aby poslankyně Kořánová v boji s Šarapatkou nebyla sama, obrátili se jménem Institutu svobody a demokracie na předsedu volebního výboru Poslanecké sněmovny Stanislava Berkovce (ANO) s návrhem na odvolání radního Šarapatky a také radního René Kühna Jana Bobošíková a Václav Musílek.

Připomeňme, že Janu Bobošíkovou označila za svou poradkyni nová radní České televize Hana Lipovská, která působí v Institutu svobody a demokracie rovněž. Spolu s volbou šesti nových radních, kterou mnozí považují za kontroverzní, protože se do Rady nedostali žádní kandidáti podporovaní opozicí, se tedy možná rozbíhá příprava na příchod dalších členů loajálních vládnoucímu hnutí ANO a jeho podporovatelům SPD a KSČM.

V kuloárech se již mluví o tom, že při poslední volbě padl slib, že se do Rady ČT dostane i zástupce podporovaný komunisty. A protože žádný kandidát podporovaný KSČM neprošel předvýběrem ve volebním výboru, a tudíž nemohl být volen Sněmovnou, má být pro něj uvolněno místo odvoláním některého stávajícího člena rady. A je jen v logice vládní moci, že takovou obětí má být nejviditelnější kritik premiéra a hnutí ANO, kterým je právě Zdeněk Šarapatka.

O tom, jestli je tento plán reálný nebo jde jen o fámu, se snadno přesvědčíme v následujících týdnech. Co je však zřejmé už teď, je, že jsme svědky dalšího kola boje o ovládnutí veřejnoprávních médií.

Tak to vidí i mezinárodní novinářské organizace, které volbu kritizovaly. Z čistě procedurálního hlediska volby proběhly legálně. Zvolení kandidáti dostali největší počet hlasů poslanců přítomných ve Sněmovně. Přesto je však zjevné, že postoupili jen ti kandidáti, které hnutí ANO považuje za své příznivce.

To je možné doložit i z instrukcí, které rozeslal předseda volebního výboru Stanislav Berkovec svým spolustraníkům. V něm kandidáty rozdělil podle jejich vztahu k hnutí ANO a k Andreji Babišovi. To je ovšem problematické hned dvakrát. Jednak není jasné, z čeho tento vztah dovodil, a jednak zákon výslovně zakazuje, aby člen Rady vystupoval nebo působil v zájmu politických stran či hnutí.

Po odhalení e-mailu Berkovec ve Sněmovně veřejně slíbil, že dá svou funkci k dispozici. S tímto závazkem se vypořádal tak, že o své rezignaci nechal hlasovat své stranické kolegy. Ti jeho rezignaci neschválili, a tak chce Berkovec výboru předsedat dál.

Zákon klade na nestrannost členů Rady poměrně vysoké požadavky. Nejen, že nesmějí působit ve prospěch stran, politických hnutí a občanských sdružení, zákon zakazuje jejich působení i ve prospěch jiných skupinových zájmů.

Takže pokud například Hana Lipovská bude v Radě zastupovat Českou biskupskou konferenci, jak prohlásila na své tiskovce, pak bude porušovat Zákon o České televizi. Je politováníhodné, že si toho jako členka Rady zřejmě není vědoma.

Zákon o České televizi stanoví, že v Radě mají být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy a poslanecká Sněmovna má podle toho členy rady volit. Je zjevné, že se tak neděje, pokud jsou voleni kandidáti, kteří jsou označeni jako vhodní z pohledu nejsilnější strany, a naopak nejsou zvoleni žádní kandidáti, které by v Radě chtěla mít opozice.

Zákon nestanoví postup, jak by mělo dojít k jeho naplnění. Jedinou možností je tak dohoda politických stran zastoupených ve Sněmovně. Taková dohoda by měla vést ke konsensuálnímu zvolení Rady tak, aby bylo znění zákona naplněno. Žádnou lepší možnost stávající zákon nenabízí.

    Diskuse