Jenže, pane Kolaříku, paní Lipovská a pan Nerušil jsou opravdu součástí veřejnosti, úplně stejně jako Vy a já. Úplně stejně jako všichni ostatní mají právo prosazovat svůj pohled, kandidovat, ucházet se o místa v podobných radách.

Je jistě možné najít nějaký způsob jmenování těchto rad, který občanskou veřejnost a demokratické prvky zcela obejde, a pak tam možná lidé jako Lipovská a Nerušil nebudou. Jinak tam budou vždy, jakkoli se Vám to může nelíbit.

A skutečně si myslím, že nemáte pravdu v té věci "odhlédněme od současného složení". Ústavní pravidla, nastavení institucí a jejich vzájemné vztahy se přece musí koncipovat trvale udržitelně (promiňte ten termín), a ne podle toho, kdo tam zrovna sedí a za rok sedět nemusí...

Pokusím se shrnout, v čem je podle mě podstata problému. Paní Lipovská a pan Nerušil nebyli do mediálních rad nominováni a poté zvoleni proto, že jsou "veřejní hříšníci", ale proto, že zastupují určitý názorový proud ve společnosti.

To je v první řadě konzervativní katolictví, díky čemuž byla paní Lipovská nominována ČBK. Poté je to kritický pohled na veřejnoprávní média, který opět zastává nemalá část obyvatel. Díky tomu byli oba poté zvoleni poslaneckou sněmovnou.

Chci říct to, že dokud bude způsob volby radních nějakým způsobem, přímo či nepřímo, to je nakonec jedno, odrážet skutečné názory lidí a jejich demokratickou volbu, vždy tam budou také lidé jako paní Lipovská.

Jde o to, aby bylo možné vynutit, že při porušení pravidel, jako je kandidatura Nerušila a Lipovské v těchto volbách, bylo možné vynutit jejich odstoupení. Bez ohledu na jejich názory.

Takže stručně shrnuto, v tom, že lidé jako paní Lipovská jsou podle platných pravidel zvoleni do mediálních rad, opravdu problém nevidím a jsou tam naprosto legálně, dokud neporuší zákon, pak to problém je a je potřeba to nějak řešit.

Myslím, že si, pane Kolaříku, trochu představujete "normální demokratickou občanskou společnost" jako takovou společnost, v níž jsou povoleny jen názory, které vám konvenují. Nemyslím si, že by taková společnost byla skutečně demokratická.

Pokud jde o to, jak konkrétně má tedy způsob výběru členů mediálních rad fungovat, tam nemám nějaké promyšlené řešení, článek byl spíš upozorněním na jednu dimenzi celé věci, a to je určitý rozpor nebo napjatý vztah mezi "veřejnoprávním" a "demokratickým".

veřejnoprávní media nezastupují, ale brizantním způsobem zveřejňují vyhraněnou a dobře formulovanou argumentaci zástupců celého politického spektra. To je ale neuskutečnitelné v prostředí, kde se po čtvrtstoletí odehrává předvolební rošáda suverénně dominujícího pravicového spektra (stala se takřka folkloristickým rituálem) a kde většina občanů průběžně odmítá vnímat demokratický režim jako střet levicové a pravicové politické filozofie..........a to již víc než 30let.

Lipovská byla nominant ČBK a v tomto bodě byl Fiip Outrata opravdu nepřesný, pro ty, kteří ji ve Sněmovně zvolili z navržených kandidátů nebyla tedy nominantkou konzervativního katolictví, ale instituce, která podle přinejmenším podle domnění nás, vnitřních poměrů církve neznalých a neoprávněných je soudit, představuje významný hlas našich katolických spoluobčanů.

Předpokládám, že ČBK se odpovědně rozhodovala, koho svoji nominací podpoří a věřím, že neočekávala to, co Lipovská ve funkci předváděla. Vážím si odvahy přiznat mylnou volbu, ale zůstává problém, kterého se dotkl FO -- část katolické veřejnosti a dokonce i ČBK (ta to zatím udělala jen náznakově) se mohou od té dámy distancovat, ale ona bude dále působit ve funkci.