Způsob volby mediálních radních se neosvědčil. Zkusme to jinak

Filip Outrata

Proč nezkusit experiment a nevolit třetinu mediálních rad přímou volbou, třetinu striktně odborně a třetinu skrze zastupitele jako doposud? Namísto odpolitizování mediálních rad vyzkoušejme jejich důsledné a promyšlené zpolitizování.

Současná rozjitřená veřejná debata nad obsazením mediálních rad ukazuje, že se v posledku jedná o otázku politickou. Foto J. K., Flickr

To, že členka Rady České televize Hana Lipovská a člen Rady Českého rozhlasu Josef Nerušil ohlásili kandidaturu ve sněmovních volbách, je v zásadním rozporu se zákony o veřejnoprávních médiích i se smyslem zmíněných kontrolních orgánů. Plným právem to vzbudilo kritiku. Nejde ani tolik o to, že oba členové rady kandidují za subjekty považované za extremistické, v prvním případě za Volný blok a ve druhém za SPD. Úplně stejný problém by vznikl, kdyby to byla jakákoli jiná strana či hnutí. Členství v mediální radě by mělo být neslučitelné s aktivní politickou dráhou.

Tady jsme ale u kořene problému. Rada je koncipována jako nepolitická, jako výběr zástupců občanské veřejnosti a respektovaných společenských organizací. Ve skutečnosti ale bývá spjatost jednotlivých kandidátů s konkrétními politickými stranami zřejmá, nominace účelová a výběr radních je stejně v rukou poslanců. Složení rady pak logicky odpovídá danému rozložení politických sil.

Co s tím dělat? Jedním z řešení, řekněme neradikálním, by mohlo být rozdělení volby radních mezi sněmovnu, senát a prezidenta, což by mohlo zaručit větší rozmanitost — odhlédněme od současného obsazení daných ústavních funkcí, tady jde o dlouhodobé řešení.

Možná by se dalo uvažovat i o řešení ještě radikálnějším, totiž o rozdělení rady dejme tomu na tři části, volené zcela rozdílným způsobem. Třetinu by pak obsadili odborníci, třeba pod patronací Akademie věd, o třetině by se rozhodovalo dosavadním či lehce modifikovaným způsobem, tedy prostřednictvím zastupitelů, možná nejlépe obou parlamentních komor, a zbývající třetinu by volili přímo všichni občané.

Byl by to přinejmenším zajímavý experiment, který by na jedné straně ukázal, jakou sílu zde reálně mají extremistické strany a zda skutečně musí v přímé volbě vítězit populistické a demagogické proudy, na druhé straně by učinil zadost těm, kdo si stěžují, že veřejnoprávní média jsou svět sám pro sebe a prostý koncesionář nemá na jejich chod žádný vliv. Konečně by tato „přímá třetina“ měla svůj korektiv v třetině nominované podle odborného klíče.

Takový volební experiment by byl vlastně opakem odpolitizování mediálních rad, byl by jejich důsledným zpolitizováním. Ve skutečnosti se totiž jedná o bytostně politické téma. Jistě můžeme považovat „politické“ za apriorně špatné, neodborné, nezodpovědné. Můžeme se snažit držet rozhodování na rovině co nejvíce na odborné, na politice nezávislé. Ale nedá se úplně obejít fakt, že veřejnoprávní média se nějakým podstatným způsobem týkají veřejnosti jako celku. A veřejnost, obec, polis, je vždy politická.

Představme si kampaň kolem doplňujících voleb do televizní rady. Pravidla jsou nadále nastavená tak, že členství v radě je neslučitelné s aktivní politickou kariérou. Kandidovat by na jedné straně mohly známé tváře z televizního vysílání, na druhé straně bývalí politici či veřejně činné osobnosti, které se dlouhodobě věnují mediálním tématům. Kampaň by byla příležitostí představit své pohledy, zároveň osvětlit i samotné fungování veřejnoprávních médií.

Někdo jistě namítne, že reálně by šlo o přehlídku demagogických, zjednodušujících výkřiků. Je to ale jisté? Není na místě trochu větší víra v politiku, v kultivaci veřejné debaty? Přinejmenším by přímé volby do mediálních rad byly příležitostí toto důležité a velmi sledované téma předložit veřejnosti jiným způsobem a spojit je s volebním aktem, a tedy s občanskou odpovědností.

Ať se to komu líbí, nebo ne, součástí veřejnosti jsou i názorové proudy, které reprezentují Hana Lipovská a Josef Nerušil. I oni mají právo se podílet i na rozhodování o veřejnoprávních médiích. Jde jen o to, aby toto podílení se mělo jasná pravidla, bylo co nejpromyšlenější a mělo více různých rovin, které se navzájem vyvažují.

To je vlastně princip demokratické politiky jako takové. Dokázat přijmout rozdílnost pohledů a politických přesvědčení, vyrovnat se s ní, stále kultivovat prostředí veřejné debaty, nevytěsňovat mimo demokratické hřiště nikoho kromě skutečně násilných extremistů. To je možné jedině tak, že se postupně najdou a zavedou co nejpromyšlenější pravidla hry. Při rozvažování nad těmito pravidly by se neměly předem vylučovat žádné pohledy a postoje. A k témuž cíli chce posloužit i tato úvaha.

Diskuse
PK
August 3, 2021 v 19.59
Čili když to shrneme

Pan Outrata nemá nic proti tomu, aby v mediálních radách byly zjevy jako Lipovská a Nerušil, neboť představují "názorové proudy", které jsou "součástí veřejnosti".

Jenom by chtěl, aby tito výtečnící byli do těch rad zvoleni jaksi jinak. Proč by ale měli být voleni jinak, když výsledek bude stejný, je mi docela záhadou.

Nejlepší výmluva je vždycky obrat "odhlédněme od současného složení ... " (v podstatě čehokoliv - parlamentu, vlády, obsazení Hradu...) Jenomže to "současné složení" je klíčem ke všemu, a odhlédnout od něj skutečně nelze.

FO
August 4, 2021 v 13.3

Jenže, pane Kolaříku, paní Lipovská a pan Nerušil jsou opravdu součástí veřejnosti, úplně stejně jako Vy a já. Úplně stejně jako všichni ostatní mají právo prosazovat svůj pohled, kandidovat, ucházet se o místa v podobných radách.

Je jistě možné najít nějaký způsob jmenování těchto rad, který občanskou veřejnost a demokratické prvky zcela obejde, a pak tam možná lidé jako Lipovská a Nerušil nebudou. Jinak tam budou vždy, jakkoli se Vám to může nelíbit.

A skutečně si myslím, že nemáte pravdu v té věci "odhlédněme od současného složení". Ústavní pravidla, nastavení institucí a jejich vzájemné vztahy se přece musí koncipovat trvale udržitelně (promiňte ten termín), a ne podle toho, kdo tam zrovna sedí a za rok sedět nemusí...

PK
August 5, 2021 v 3.18

V čem je tedy vlastně problém, pane Outrato? V tom, že lidi takových morálně volních vlastností jako Lipovská a Nerušil jsou v nějakých mediálních radách, podle vás žádný problém není. Jsou to "zástupci veřejnosti" jako všichni ostatní, jako kdokoliv jiný, a jejich účast je tedy v naprostém pořádku.

Proč se tedy způsob volby rad neosvědčil? Z jakého důvodu přesně to tvrdíte?

Pročítám si znovu příslušnou pasáž Vašeho článku a docházím k závěru, že problém je podle Vás právě v tom, že se proti účasti těchto lidí strhla kritika, a to dokonce oprávněná, jak zřejmě nerad připouštíte.

Smyslem Vaší úvahy tedy je navrhnout takovou změnu, aby tito lidi byli v radě naprosto legálně (připouštíte totiž, že momentálně je jejich účast nezákonná), a aby nikdo nemohl ani ceknout, "jakkoli se Vám to může nelíbit".

Nu, dobrá, rozumím. Jsem proti.

Je to přesně naopak, než tvrdíte. V normální demokratické občanské společnosti by takoví lidi neměli žádnou šanci se někde zaháknout, otevřeně škodit, a vůbec se tím ani netajit.

Mimochodem, jak byste si takovou všeobecnou volbu členů mediálních rad představoval? Kdy by se konala? Někdy mimo ostatní volby, ve zvláštním termínu? To vidím jako velmi nereálné. Kdo by k těmto volbám přišel? Přišli by aspoň ti, kteří chodí dokonce i k senátním volbám?

Jak by to bylo s penězi na kampaň? Kdo by si to vůbec mohl dovolit? A dále, je té špíny ve veřejném prostoru málo, aby bylo nutno uměle vytvářet další? Je nutno vytvářet další příležitost pro kremelské hnomojety, aby vrhaly špínu na normální a slušné lidi, kteří by se odvážili veřejně kandidovat do mediálních rad? Za tu cenu už by mohli zrovna kandidovat někam jinam, ne?

Na kvalitě obsazení prezidentského stolce nic nevylepšila změna způsobu volby prezidenta, a změna z parlamentní na přímou volbu. Naopak. Mohli bychom se sice neplodně a zbytečně přít, jestli změna od Klause k Zemanovi je změna k horšímu, ale úplně stačí, když se shodneme, že to v žádném případě není změna k lepšímu.

Je tedy zřejmé, že příčina obsazení Hradu po všech stránkách vadným prezidentem po dobu 20 let není přímo ve způsobu jeho volby. Ta příčina je bohužel jinde, a je hlubší.

A tak je to i s celým tím "současným složením". Máme to co máme nikoliv kvůli způsobu volby, ale kvůli "současnému složení" voličstva, a z toho plynoucího "současného složení" veškerých zastupitelských orgánů. To, že za rok může být všechno jinak, je pravda, a mnozí v to velmi doufáme. Ale abychom mohli doufat v nějaké lepší příští, nesmíme také připustit, aby nám veřejní hříšníci jako Lipovská a Nerušil zlikvidovali veřejnoprávní sdělovací prostředky - kryti mlhou farizejských řečí o "názorových proudech".

P.S. Záměrně jsem oprášil a užil výraz "veřejní hříšníci". A abych předešel prvoplánovému výkladu ohledně nějakého sexuálního chování, dodávám, že za veřejného hříšníka považuji např. i jejich ochránce arcibiskupa Duku.

FO
August 6, 2021 v 10.32

Pokusím se shrnout, v čem je podle mě podstata problému. Paní Lipovská a pan Nerušil nebyli do mediálních rad nominováni a poté zvoleni proto, že jsou "veřejní hříšníci", ale proto, že zastupují určitý názorový proud ve společnosti.

To je v první řadě konzervativní katolictví, díky čemuž byla paní Lipovská nominována ČBK. Poté je to kritický pohled na veřejnoprávní média, který opět zastává nemalá část obyvatel. Díky tomu byli oba poté zvoleni poslaneckou sněmovnou.

Chci říct to, že dokud bude způsob volby radních nějakým způsobem, přímo či nepřímo, to je nakonec jedno, odrážet skutečné názory lidí a jejich demokratickou volbu, vždy tam budou také lidé jako paní Lipovská.

Jde o to, aby bylo možné vynutit, že při porušení pravidel, jako je kandidatura Nerušila a Lipovské v těchto volbách, bylo možné vynutit jejich odstoupení. Bez ohledu na jejich názory.

Takže stručně shrnuto, v tom, že lidé jako paní Lipovská jsou podle platných pravidel zvoleni do mediálních rad, opravdu problém nevidím a jsou tam naprosto legálně, dokud neporuší zákon, pak to problém je a je potřeba to nějak řešit.

Myslím, že si, pane Kolaříku, trochu představujete "normální demokratickou občanskou společnost" jako takovou společnost, v níž jsou povoleny jen názory, které vám konvenují. Nemyslím si, že by taková společnost byla skutečně demokratická.

Pokud jde o to, jak konkrétně má tedy způsob výběru členů mediálních rad fungovat, tam nemám nějaké promyšlené řešení, článek byl spíš upozorněním na jednu dimenzi celé věci, a to je určitý rozpor nebo napjatý vztah mezi "veřejnoprávním" a "demokratickým".

PK
August 6, 2021 v 22.57
Z toho se budu dlouho vzpamatovávat, pane Outrato

Konkrétně z tohoto:

"Paní Lipovská a pan Nerušil nebyli do mediálních rad nominováni a poté zvoleni proto, že jsou "veřejní hříšníci", ale proto, že zastupují určitý názorový proud ve společnosti.

To je v první řadě konzervativní katolictví, díky čemuž byla paní Lipovská nominována ČBK. Poté je to kritický pohled na veřejnoprávní média, který opět zastává nemalá část obyvatel. Díky tomu byli oba poté zvoleni poslaneckou sněmovnou."

Až se vzpamatuji, odpovím. Ale za rámeček si to nedáte.

PM
August 6, 2021 v 23.45
princip demokratické politiky jako takové je, že

veřejnoprávní media nezastupují, ale brizantním způsobem zveřejňují vyhraněnou a dobře formulovanou argumentaci zástupců celého politického spektra. To je ale neuskutečnitelné v prostředí, kde se po čtvrtstoletí odehrává předvolební rošáda suverénně dominujícího pravicového spektra (stala se takřka folkloristickým rituálem) a kde většina občanů průběžně odmítá vnímat demokratický režim jako střet levicové a pravicové politické filozofie..........a to již víc než 30let.

PK
August 7, 2021 v 23.23
Stanovisko skutečných konzervativních katolíků

Raději budu jenom citovat, a víc Vám nemám co říci, pane Outrato. Raději. Nebo bych asi zapomněl na svoji pověstnou zdrženlivost a umírněnost.

Cituji:

Hana Lipovská a Josef Nerušil podle zástupců katolických řeholí zneužívají a matou věřící. Pod otevřený dopis kardinálu Dukovi přibývají podpisy kněží, známých umělců nebo vědců.

Článek

V katolické církvi roste vlna nespokojenosti s dvojicí, která kandiduje ve sněmovních volbách za radikální strany a současně se veřejně hlásí k církvi.

Od ekonomky Hany Lipovské (za Volný blok) a pracovníka pražského arcibiskupství Josefa Nerušila (SPD) se už nepřímo distancoval předseda biskupské konference Jan Graubner. Tento týden se proti nim ještě důrazněji vymezili zástupci mnišských řádů a kongregací.

Kromě zneužívání křesťanských témat v politice jim vadí také vystupování obou kandidátů v mediálních radách. Lipovská je členkou Rady České televize a Nerušil sedí v Radě Českého rozhlasu.

„Jsme znepokojeni politickou angažovaností paní Lipovské a pana Nerušila ve prospěch radikálních politických uskupení Volný blok a SPD. Toto naše znepokojení je o to větší, že se ve svém působení zaštiťují některými křesťanskými hodnotami vytrženými z kontextu celkového křesťanského pohledu na svět. Tím dle našeho názoru křesťanství zneužívají a matou mnohé věřící, což nemůžeme přejít mlčením,“ uvádí se v prohlášení předsednictva Konference mužských a ženských řeholí.

Zástupci řádů zároveň Lipovskou a Nerušila vyzvali, aby se „jak v politice, tak Radách našich veřejnoprávních medií nespojovali s křesťanstvím a naší katolickou církví“.

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/nemluvi-za-krestany-v-cirkvi-sili-odpor-proti-lipovske-i-kandidatovi-spd-171376

MP
August 8, 2021 v 21.3
Pavlu Kolaříkovi

Lipovská byla nominant ČBK a v tomto bodě byl Fiip Outrata opravdu nepřesný, pro ty, kteří ji ve Sněmovně zvolili z navržených kandidátů nebyla tedy nominantkou konzervativního katolictví, ale instituce, která podle přinejmenším podle domnění nás, vnitřních poměrů církve neznalých a neoprávněných je soudit, představuje významný hlas našich katolických spoluobčanů.

Předpokládám, že ČBK se odpovědně rozhodovala, koho svoji nominací podpoří a věřím, že neočekávala to, co Lipovská ve funkci předváděla. Vážím si odvahy přiznat mylnou volbu, ale zůstává problém, kterého se dotkl FO -- část katolické veřejnosti a dokonce i ČBK (ta to zatím udělala jen náznakově) se mohou od té dámy distancovat, ale ona bude dále působit ve funkci.

PK
August 8, 2021 v 23.13
Martinu Profantovi

ČBK se těžko mohla rozhodovat zodpovědně, když navrhla Lipovskou. Co tam bude předvádět, se dalo naopak velmi dobře očekávat. Důkazem je to, že to mnoho lidí skutečně očekávalo. Já předpokládám, že ji navrhnul Duka, většina ostatních ji vůbec neznala a zase tak moc se o to nezajímají, takže to Dukovi odsouhlasili. Taky kdoví kolikátý bod programu schůze ČBK to byl, že.

To, že Lipovská zůstává ve funkci i poté, co se od ní její vlastní navrhovatelé (zčásti a náznakově) distancovali, je jistě problém, ale s tím samotným by se nedalo nic dělat. Byla totiž opravdu řádně zvolena. A myslím, že jste Outratův článek nečetl moc pozorně, protože tohoto "problému" se nijak nedotknul.

Je ovšem ještě jeden problém, mnohem větší, a toho už se Outrata skutečně dotknul. Lipovská a Nerušil otevřeně začali podporovat konkrétní politické subjekty, cože je v rozporu se zákonem. Takže by měli být podle zákona okamžitě odvoláni.

A tady právě nastupuje FO. Lipovská a Nerušil jsou podle něj v radě " naprosto legálně, dokud neporuší zákon" - jenomže ten právě porušili.

Nějaký jejich extremismus a protidemokratické smýšlení Outratovi vůbec nevadí. To jsou pro něj "názorové proudy" jako každý jiný. Lipovské "názor", že ČT by měla být zrušena, interpretoval jako "kritický pohled na veřejnoprávní média, který opět zastává nemalá část obyvatel".

S tím porušením zákona je to ale horší, takže nám pan Outrata nabízí "řešení". Změnu způsobu volby tak, aby lidi jako Lipovská a Nerušil mohli být v radách opravdu naprosto legálně, a naprosto legálně v nich kopat za svoje extremisty.

PK
August 9, 2021 v 8.38
Rozhovor s Tomášem Mohelníkem

Benedikt Tomáš Mohelník OP, Th.D. byl 12 let provinciálem dominikánů. Tedy stejné prostředí, kde hlavou byl i Duka.

Z rozhovoru s ním v HN, 2.8. 2021:

# Vrcholní politici v pozici prezidenta a premiéra rozleptali českou společnost.

# Varovným znamením rozkladu jsou i deklarovaní křesťané jako televizní radní Hana Lipovská, kteří kandidují ve volbách za extremisty.

# Pro mě je vůbec otázka, proč vlastně biskupové navrhli do Rady ČT ekonomku. Pokud mediální rady fungují tak, že reflektují spektrum zájmů ve společnosti, tak by přece jednotlivé navrhující subjekty měly akcentovat roli, kterou mají. A role církve není ekonomická. Církev by měla do mediálních rad posílat lidi, kteří akcentují lidská práva, chudobu, pomoc slabým, společensky patologické jevy. Prostě stránku obecné lidskosti a spirituality.

# „Obrana křesťanských hodnot“ je úplně proti smyslu evangelia Jestli se potřebují bránit, tak tím pouze říkají, že Evropa je slabá, rozklížená, nesebevědomá. Vždyť kultura, která je živá, dynamická, ta se bránit nepotřebuje. Ta bude schopná integrovat, inspirovat se, bude schopna výměny a obohacení.

# Křesťanský fundamentalismus, který je v pozadí oné „obrany hodnot“, je typologicky i psychologicky blízký fundamentalismu islámskému. V obou případech jde o zneužívání náboženství pro politické cíle, které jsou v rozporu s tím ryzím, co v oněch náboženstvích je.

MP
August 9, 2021 v 21.2
Pavlu Kolaříkovi

Reagoval jsem pouze na Váš příspěvek, který předcházel mém. Ani na článek, ani na celou diskusi.

Protože to by bylo na dlouhé povídání a tam s Vámi v zásadě souhlasím.

Jenomže si nejsem jist, zda má například smysl FO vysvětlovat, že každý rozumný princip se musí ustanovovat i s ohledem na "teď a tady", protože

zákony se -- jak ostatně vzhledem ke škole, kterou studoval, jistě ví --se ustanovují kvůli zlovolníkům, dobří lidé je neúotřebují, aby jednali správně. Princip ustanovování mediální rady by byl šptný, pokud by neodolal Zemanovi. Jenomže FO natolik trpí tím, že jsou na světě zlovolníci, že se jich snaží nedbat.

A podobně pochybuji, že by by bylo smysluplné diskutovat s ním o tom, že právě občanská veřejnost má mimo jiné funkci morální a uplatňuje ji prostřednictvím vkusu -- diskriminuje určité názory a postoje jako mezi slušnými lidmi nepřijatelné a už určitě nemá důvod hledat způsoby, jak umožnit jejich reprezentaci.

+ Další komentáře