Hlasování o vládě bylo z obou stran jen předvolební akcí. Babiš odkryl karty

Jan Gruber

Opozice ani na třetí pokus vládu nesvrhla. Dlouhá a úmorná sněmovní diskuse ale naznačila, s jakým příběhem Andrej Babiš vyrazí do předvolební kampaně. Čeká nás strašení uprchlíky, brnkání na národoveckou strunu a útoky na Piráty.

Na propagační akci ve Sněmovně se Babiš připravil, pojal ji jako součást kampaně a odhalil předvolební strategii. Pravicové opozici už voliče nepřebere, a tak míří na ty komunistické a Okamurovy. Foto FB Andrej Babiš

Čtvrteční jednání Sněmovny, na kterém se koalice SPOLU a Piráti se Starosty pokusili vyslovit nedůvěru vládě Andreje Babiše, se protáhlo do nočních hodin. Debata začala v devět ráno a skončila krátce před půlnocí.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Zazněly desítky tu více, tu méně emotivních projevů. Závěrečné hlasování skončilo stejně jako v předchozích dvou případech. Opozici si Babišův kabinet svrhnout nepodařilo, neboť jej znovu podrželi komunisté. Co si lze z dalšího úmorného dne ve Sněmovně odnést?

Nejasné záměry opozičního tábora

Pravicová trojkoalice občanských demokratů, lidovců a TOP 09 od poloviny dubna, kdy Babišově vládě vypověděli toleranci komunisté, opakovala, že je její morální povinností ověřit, zda se kabinet nadále opírá o většinu v Poslanecké sněmovně. Vypočítávala jeho chyby, ať už se jednalo o selhání při řešení dopadů pandemie koronaviru, chaos kolem vrbětické kauzy nebo neschopnost vyšetřit ekologickou havárii na řece Bečvě. Připomínala premiérův střet zájmů. Od počátku ovšem zapomínala na jednu podstatnou věc.

I kdyby se opozici nakrásně za pomoci s SPD a komunistů, s nimiž jinak nechce mít za žádných okolností cokoli společného, podařilo vládu povalit, prostá sněmovní matematika říkala, že by se jí ve Sněmovně nepodařilo ustavit žádnou smysluplnou většinu, která by si mohla dělat nárok na převzetí moci ve státě. Opozici chyběl plán.

Nebyla s to říct, co by po případném vyslovení nedůvěry Babišově kabinetu mělo následovat. A neuměla vysvětlit, proč hodlala dopustit, že se v centru dění ocitne prezident Miloš Zeman.

Lídr koalice SPOLU Petr Fiala přitom již před jedenácti lety ve své knize Politika, jaká nemá být správně kritizoval sociální demokraty za svržení vlády Mirka Topolánka, když neměli vůbec žádnou představu, co si počít dál. „V situaci, kdy zjevně nebylo jasné, jak má být vláda nahrazena, se takový výsledek politické práce jeví až nepochopitelným,“ psal s tím, že nedává valný smysl vyvolávat krizi, není-li zřejmé, jak z ní vybřednout. Jakoby předseda občanských demokratů na svá slova zapomněl.

Anebo to celé bylo jinak: představitelé pravicových stran v koalici SPOLU ve skutečnosti neusilovali ani tak o pád Babišova kabinetu, ale o získání pozornosti v předvolebním boji. Chtěli se vymezit vůči koalici Pirátů a Starostů, která se k hlasování o nedůvěře z obav o další vývoj zpočátku nikterak neměla, a obsadit první pozici na barikádě premiérových úhlavních protivníků.

Babišova národovecká nota

Ani jedna z opozičních formací z pokusu o vyslovení nedůvěry vládě mnoho nevytěžila. A obě mohou být nakonec rády, že neuspěly. Jakkoliv sice prezident ujišťoval, že Babišův kabinet ponechá v úřadu až do podzimních voleb, nikdo se nemohl být jistý, zda svůj postoj nepřehodnotí a nepokusí se dosadit do Strakovy akademie nějakou „úřednickou“ vládu, jež by mu dopřával více sluchu, nebo si na oslabeném premiérovi nevynutí další ústupky.

Příležitost k upevnění pozice naopak — možná paradoxně — lépe využil Babiš, jehož politické hnutí ANO v posledních měsících přichází o voličskou podporu. „Vystupujete jako spasitelé, ale ve skutečnosti nejste nic jiného než sabotéři,“ obořil se na opoziční politiky s tím, že chtějí svrhnout úspěšnou vládu. Připomínal pravidelné zvyšování důchodů a platů, navýšení rodičovského příspěvky, snížení daní v podobě zrušení superhrubé mzdy nebo investice do dopravní infrastruktury.

Premiér současně ostře zaútočil na koalici Pirátů se Starosty. Zprvu jim vyčítal údajně liknavý přístup k migraci, ale v závěru svého bezmála čtyřicetiminutového projevu hřímal málem jako jeho maďarský protějšek Viktor Orbán: „V Česku nechceme žádný multikulturní ekofanatický pirátostán! Nechceme sdílet naše auta. Nechceme sdílet naše byty. Nechceme, aby naši zemi řídil Evropský parlament. Nějací zelení fanatici, se kterými se Piráti spojili. Jsem svrchovaný premiér této země a nikdo ze zahraničí do toho nebude kecat“.

Zatímco opozice do umdlení opakovala stokrát řečené výtky na Babišovu adresu, ten se vytasil s novým příběhem. Blížící se volby vykreslil jako střet mezi škůdci a zastánci českého národa, přičemž on samozřejmě vždy bude stát na straně obyčejných lidí, kteří chtějí jen to, aby se jim vedlo lépe než za vlády pravice.

Správně si spočítal, že opozici voliče nepřetáhne, a rozhodl se lovit v táboře příznivců SPD a komunistů. Není vyloučeno, že uspěje. Ovšem i to je strategie s riziky. Pokud by byť jedna z nich do Sněmovny neprošla, těžko by po volbách ve Sněmovně hledal potřebnou „stojedničku“ pro složení nové vlády.

Diskuse

politické kalkulace Pirátů a STAN je následující:

Počítali s tím, že vláda spíš vydrží (KSČM by musela hlasovat celá proti, někteří poslanci opozici chyběli), a nechtěli mít na triku její podporu. A kdyby KSČM náhodou vládu přece jen potopila, aspoň by byla podobná vláda po volbách nepravděpodobná. Ano, ke slovu by se dostal Zeman, ale on už předem řekl, co udělá - nechá vládu vládnout do voleb - takže by vládu neměl nějak o moc víc v hrsti. Přece by Zeman otevřeně nelhal, no ne? ;-)