↗

Opozice se nachází v obtížné situaci. Má-li ctít ústavní principy, nemohla se Babišově vládě vyslovit nedůvěru nepokusit. Politicky na tom ale nejspíše nevydělá, říká politolog Tomáš Lebeda. Foto ÚV ČR

Dva opoziční bloky — koalice SPOLU společně s aliancí Pirátů a Starostů — se shodli, že počátkem června vyvolají hlasování o nedůvěře druhé vládě Andreje Babiše (ANO). Podle jejich představitelů je totiž třeba ověřit, zda se kabinet i poté, co mu v polovině dubna vypověděli toleranci komunisté, nadále opírá o podporu většinu členů Poslanecké sněmovny. Může opozice uspět? Co by pád Babišovy vlády znamenal? A komu by nejvíce prospěl?

Nejprve trocha počtů: Strany sněmovní pravicové opozice spolu s Piráty disponují osmašedesáti hlasy. Pro vyslovení nedůvěry vládě jich musejí získat dalších nejméně třiatřicet. Mají-li dosáhnout svého cíle, potřebují, aby se k nim přidala alespoň část zákonodárců z řad politického hnutí SPD, komunistů nebo někteří v klubech nezařazení poslanci. Sociální demokraté nebo členové politického hnutí ANO jim totiž potřebné hlasy dodají jen těžko.

Ačkoli o svržení Babišovy vlády ještě dříve než koalice SPOLU usiloval i Tomio Okamura (SPD) a komunisté opakují, že kabinet nadále nepodporují, jeho pád není zdaleka jistý. Komunističtí politikové sice deklarují, že nebudou hlasovat proti vyslovení nedůvěry, ale nadále pracují s variantou opuštění jednacího sálu. A o konečném postupu se prý rozhodnou až na základě konzultací se svou členskou základnou.

Co se stane po pádu vlády?

Pokud by vláda padla, věc je — nejméně podle Ústavy — zcela zřejmá. Kabinet by podal demisi do rukou prezidenta republiky a ten by jej pověřil vykonávám funkcí do doby jmenování nové vlády. Právě v tomto bodě se ale vše začíná komplikovat, neboť Miloš Zeman opakovaně předeslal, že by Babišovu vládu v takovém případě nechal dovládnout až do konce volebního období, respektive do podzimních sněmovních voleb.

„Prezidentovi v takovém konání nic fakticky nebrání. Pokud by se ale měl řídit Ústavou, tak je třeba, aby po demisi vlády zahájil jednání s představiteli sněmovních politických stran o jmenování vlády nové,“ řekl Deníku Referendum ústavní právník Jan Kysela. „Politikové se samozřejmě mohou shodnout, že pár měsíců před volbami není racionální vytvářet nový kabinet, ale nemůže se jednat o jednostranné rozhodnutí prezidenta,“ doplnil.

Opozice je s tímto řešením v zásadě srozuměna. Ostatně mnoho jiných variant se jí nenabízí. Bez politického hnutí ANO nelze ve Sněmovně vytvořit žádnou funkční koalici. Pro případné rozpuštění dolní komory Parlamentu a vypsání předčasných voleb se Pirátům a Starostům nepodařilo nelézt dostatečnou podporu. A jmenování „úřednického kabinetu“ nemohou opoziční politikové nijak ovlivnit, jelikož závisí čistě na Zemanově rozhodnutí.

Jaké má pravomoci vláda v demisi?

Vedla-li by zemi i po vyslovení nedůvěry několik dalších měsíců Babišova vláda v demisi, na první pohled by se nic fakticky nezměnilo. Náš právní řád totiž její pravomoci nikterak nelimituje. A to zejména z toho důvodu, že nelze pamatovat na všechny případy, kdy by omezení některých z jejích činností mohla v posledku ohrozit celou společnost, neboť by jí byly zapovězeny kroky, které by se v dané krizové situaci ukázaly jako nezbytné.

„Obecně ovšem platí poučka, že kabinet bez důvěry není zcela plnohodnotný. Jde o vládu na odchodu, která by neměla činit strategická a koncepční rozhodnutí, neboť k nim nemá puvoár. Svou činnost by proto měla omezit toliko na nezbytné a nedoložitelné úkony. To ostatně v judikatuře naznačil i Ústavní soud, když se zabýval regulačními vyhláškami ministerstva zdravotnictví pod vedením Tomáš Julínka (ODS),“ vysvětil Kysela.

Předseda sněmovního Ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS) k tomu doplnil, že rozhodnutí kabinetu v demisi navíc nejsou příliš legitimní, ač zůstávají legálními. „Pokud by se vláda učinila kroky, s nimiž bychom nesouhlasili, bylo by pro nás jednoduší — pokud bychom ji po volbách vystřídali — je zrušit,“ řekl Deníku Referendum s narážkou na nejistou budoucnost ředitele Bezpečností informační služby.

Je hlasování o nedůvěře na místě?

Vzhledem k předpokladu aktérů českého politického provozu, že Babišova vláda zůstane ve Strakově akademii až do říjnových voleb a debaty se povedou leda o legitimitě některých jejích kroků, je na místě otázka, zda je pokus o její svržení důvodný. „Pokud kabinet přišel o většinu ve Sněmovně, opozice má povinnost ji vyslovit nedůvěru. Nic jiného jí z hlediska našeho ústavního pořádku nezbývá,“ uvedl ale v rozhovoru pro Deníku Referendum politolog Tomáš Lebeda.

„Pokusu o svržení vlády se dá rozumět, problém ale spočívá v tom, že její případný pád předá moc do Zemanových rukou,“ navázal politický komentátor Jiří Pehe, podle něhož není zdaleka jisté, že prezident skutečně ponechá Babiše v úřadě až do voleb, jak avizoval. „Obávám se, že opozice rizika možného nástupu nové čistě Zemanovy vlády podceňuje,“ doplnil s tím, že i za pár měsíců lze učinit rozhodnutí, jež budou mít dlouhodobé neblahé dopady.

Již zmíněný Benda se ale takového scénáře neobává a říká, že jej pokládá za krajně nepravděpodobný. „Popravdě: Nevidím rozdíl mezi Babišovou vládou a nějakou variací na kabinet Jiřího Rusnoka z roku 2013. Pokud bych měl srovnávat, vyšlo by to v neprospěch pro současného premiéra,“ vysvětlil. „Již tato vláda je vládou prezidenta, proto nevím, proč bychom se měli obávat, že by si najmenoval nějakou další,“ shrnul.

Komu svržení vlády pomůže?

Pokud Babišův kabinet na počátku června skutečně padne, sociolog Martin Buchtík odhaduje, že opozice na jeho svržení minimálně neprodělá. „Pokus o vyslovení nedůvěry lze číst jako defenzivní strategii. Část voličů, která je rozhodnutá volit proti Babišovi, může ocenit rozhodné stanovisko a přiklonit se ke koalici SPOLU. Kdyby se k takovému kroku neodhodlali, její příznivci by jí to nedarovali,“ řekl Deníku Referendum.

Podle Buchtíka pravicová trojkoalice vyvoláním hlasování převzala iniciativu v opozičním táboře, což je jedna z cest, jak může snížit náskok bloku Pirátů a Starostů. „Mohou to navíc dobře využívat v předvolební kampani,“ dodal. To, že opozice vyslovením nedůvěry mnoho nových podporovatelů nezíská, si myslí i Lebeda. Navíc se obává, že z hlasování navzdory úspěchu odejde poškozena, neboť se do centra dění postaví prezident.

„Zvláště v případě, když Zeman nedodrží slovo a jmenuje jiný kabinet, opozice na vyslovení nedůvěry prodělá. Babišovi se totiž uvolní ruce pro předvolební kampaň, rozjede svou marketingovou mašinerii a nebude muset nadále čelit kritice ohledně minulých chyb,“ shrnul s tím, že pád vlády může změnit dosavadní trend klesající podpory politického hnutí ANO a nakonec i znemožnit to, aby po volbách oba opoziční bloky sestavily společně vládu.