Selhání vlády Andreje Babiše je docela masivní. A kromě zbytečných mrtvých -- odklad uzávěry za termín krajských voleb v říjnu nelze zdůvodnit, data byla známá, postoje všech expertních týmů také -- napáchaly rozhodnutí vlády kruté, nevratné a v tomto rozsahu zbytečné škody na školních dětech, který i dnes odmítá vláda přiznat a připravovat se na řešení; nasměrování ekonomické a sociální pomoci bylo přímo zhovadilé atd. V posledním měsících ovšem navíc zešílela menší koaliční strana -- její vedení se zjevně domnívá, že ministerské a veřejné funkce jsou v osobním vlastnictví pana předsedy. Množí se absurdní výstupy.

Pokud už není možné tuto sebranku do voleb odstavit, pak je alespoň třeba jasně delegitimovat její zlovolná rozhodnutí. Ano, prezident možná ohne ústavu a nechá dovládnout Babišovu vládu v demise, možná si jmenuje své své obludárium. Inu, půjde to jeho politický účet a mnoho škody tak nenadělá, oni ministerští úředníci nejsou tak hloupí, aby se kompromitovali s pochybnými panáky dosazenými na pár měsíců do funkce. Samozřejmě, půjde to lépe, když se odpor opozičních stran a rezistence úředníků bude moci opírat o mobilizovanou veřejnost -- a nějak cítím v kostech, že to nebude nesplnitelná podmínka.

Mimochodem pro méně vzdělané pisatele ideologických sloupků na DR: Po volbách se ujímá moci vláda, kterou jmenoval prezident. Nikoli ta, která se může opřít o většinu. A pokud se prezident urodil, má i půl roku na to, aby si zkorumpovala potřebné poslance či extrémistické partaje. Nikoli vláda, která se může opřít o většinu, ale vláda, která ji dokázala krátkodobě získat a nemůže se o ni opřít při vládnutí -- tak tomu od vzniku České republiky bylo jen někdy: nepěknosti jako opoziční smlouva, labilní většina vlády Vladimíra Špidly (která měla většinu jen tehdy, když se Marvanová dobře vyspala), vláda s tichou podporou extrémistických partají a sociálně demokratický politických prostitutů -- spíše pravidlo, než výjimka od roku 1992.