Vše směřuje k pádu Babišovy vlády. Původní nechuti Pirátů a Starostů navzdory

Jan Gruber

Vláda Andreje Babiše bude v příštích týdnech zřejmě čelit již třetímu pokusu o vyslovení nedůvěry. Opozice by tentokrát mohla uspět. Menšinový kabinet totiž přišel o podporu KSČM a ve Sněmovně nadále nemá většinu.

Premiéra Andreje Babiše nejspíš čeká vládnutí v demisi. Má s ním bohaté zkušenosti. Před třemi lety spravoval bez důvěry Sněmovny zemi více než půl roku. Foto ÚV ČR

Je tomu bezmála měsíc, kdy komunisté vypověděli toleranci druhému kabinetu Andreje Babiše (ANO). Ten, aniž by se opíral o většinu v dolní komoře Parlamentu, ovšem nerušeně vládne dál. Plán Pirátů a Starostů na rozpuštění Poslanecké sněmovny a vypsání předčasných voleb nezískal potřebnou podporu. Sebrat dostatek podpisů pod návrh na vyvolání hlasování o nedůvěře se prozatím nepodařilo ani koalici SPOLU. To se ovšem zřejmě změní. A Babišova vláda by mohla pokusu o svržení čelit již na počátku června.

Když chcete pochopit, co se děje v domácí politice, stačí číst Deník Referendum. Podpořte nás!
×

Aliance Pirátů a Starostů se záměru občanských demokratů, lidovců a TOP 09 na vyslovení nedůvěry Babišově kabinetu několik týdnu bránila s tím, že její pád by v současné situaci, kdy Česká republika čelí diplomatickému sporu s Ruskou federací a žádá své spojence o podporu, představoval ohrožení stability země. „Přenechat karty hradní klice by znamenalo hazardovat s naší bezpečností,“ vysvětlovat Vít Rakušan (STAN). Neúspěch jednání o rozpuštění Sněmovny nicméně obě strany nutí k tomu, aby se k akci koalice SPOLU připojily.

Předseda Starostů proto na konci minulého týdne potvrdil, že se zástupci pravicové trojkoalice povedou další jednání. Zdůraznil však, že ze klíčové pokládá vyřešení stávající diplomatické krize. „Nechceme podkopávat nohy naší diplomacii a mást vnitropolitickou krizí naše zahraniční partnery. Než učiníme zásadní politické kroky, je třeba, aby na našem území nezůstal jediný ruský špion,“ upřesnil s odkazem na to, že Rusko musí desítky pracovníků své ambasády stáhnout z České republiky do konce května.

„Jelikož jak Piráti, tak Starostové zdůrazňují, že Babišova vláda jejich důvěru nemá a nikdy neměla, v logice politického provozu nemohou své podpisy k návrhu druhého z opozičních bloků nepřipojit,“ řekl Deníku Referendum politický analytik Lukáš Jelínek. „Pokud by tak neučinili ani poté, co vstoupí v platnost zastropování počtu diplomatů na velvyslanectví Ruské federace v Praze, těžko by svým voličům vysvětlili, proč kabinet politického hnutí ANO a sociální demokracie udrželi u moci,“ dodal.

Zdrženliví Piráti a Starostové

Přímým odpovědím na otázky, jak se za necelé tři týdny k záměru občanských demokratů, lidovců a TOP 09 postaví, se ale Piráti nadále vyhýbají. „Vláda naši důvěru nemá, ale za nás je nyní prioritní vyřešit bezpečností krizi s Ruskem. Poté budeme dál jednat,“ napsala Deníku Referendum Olga Richterová (Piráti). A prakticky totožně odpověděl i další ze členů stranického vedení Radek Holomčík (Piráti). „Tento kabinet jsme nikdy nepodporovali a nic se na tom nemění,“ řekl Deníku Referendum.

Nechuť jasně, byť podmínečně, podpořit hlasování o nedůvěře vládě je zřetelná i v řadách Starostů. „My se o tom s koalicí SPOLU bavíme, ale považujeme za naprosto zásadní, aby nejprve území České republiky opustila noha i toho posledního ruského diplomata, který je podezřelý z činností ohrožují zájmy našeho státu,“ konstatoval v rozhovoru pro Deník Referendum Petr Gazdík (STAN) s tím, že teprve tehdy nastane ta správná chvíle pro diskusi o dalším postupu, respektive o možném svržení Babišovy vlády.

Vedle opakovaně zmiňovaného napětí ve vztazích mezi Českou republikou a Ruskem je důvodem pro jistou zdrženlivost Pirátů a Starostů i to, že občanští demokraté, lidovci a TOP 09 doposud neřekli, co by se mělo stát, pokud by kabinet politického hnutí ANO a sociální demokracie skutečně padl. Petr Fiala (ODS) sice říkal, že chce jednat s prezidentem o ustavení vlády odborníků, která by zemi dovedla k řádným volbám, ale Miloš Zeman nejednou veřejně deklaroval, že by premiéra Babiše nechal dovládnout v demisi.

„Všichni vědí, že kabinet nemá ve Sněmovně většinu a vyslovení nedůvěry žádný pohyb na politické scéně nepřinese,“ poznamenal Jelínek s tím, že z hlediska opozice se proto jedná o pouhé gesto, jež jí má přinést mediální pozornost a zaujmout voliče. „Přestože prezident prohlásil, že ponechá stávající vládu v úřadu bez ohledu na výsledky hlasování, nelze jeho slovům beze zbytku věřit. Může změnit názor. Pravděpodobnější však je, že nepodnikne žádné kroky, které by vedly k vytvoření nového kabinetu,“ doplnil.

Zárodek ústavní krize

Přestože Česká republika má nejednu zkušenost s tím, že ji po relativně dlouhou dobu vedla vláda, která se neopírala o důvěru dolní komory Parlamentu (naposledy ta Babišova, jež takto vládla více než půl roku), Ústava předpokládá, že ve Strakově akademii bude zasedat kabinet, který má ve Sněmovně většinu. „Pokud vláda o důvěru přijde, musí podat demisi a prezident ji následně pověří vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové,“ řekl Deníku Referendum ústavní právní Marek Antoš.

„Vláda bez důvěry tedy nemůže vládnout donekonečna,“ pokračoval s tím, že hlava státu je povinna podnikat kroky směřující ke jmenování nového kabinetu, jež by se mohl opřít o většinu v Poslanecké sněmovně. „Pokud by vláda padla měsíc před volbami, tak je samozřejmě zbytečné cokoliv podnikat, ale bavíme-li se o období několika měsíců, tak by prezident neměl tu, jež ztratila důvěru, udržovat v úřadě. Kdyby Miloš Zeman skutečně nevedl žádná jednání a nechal Babišův kabinet dovládnout, jak avizoval, postupoval by v rozporu s Ústavou,“ shrnul.

Pád vlády proto může vyústit v ústavní krizi, jejíž jediné řešení by představovala žaloba na prezidenta pro hrubé porušení Ústavy. Podmínky pro její podání jsou ovšem neúměrně přísné, což prakticky vylučuje, aby byl nejen Zeman, ale i jakákoliv jiná hlava státu pohnána před Ústavní soud. Deset let stará novela Ústavy, která zavedla přímou volbu prezidenta, je totiž výrazně změnila. Místo dřívější prosté většiny v Senátu její podání dnes vyžaduje souhlas tří pětin zákonodárců z obou komor Parlamentu.

Vláda politického hnutí ANO a sociální demokracie čelila v tomto volebním období pokusům o vyslovení nedůvěry již dvakrát. Poprvé jej přestála v listopadu 2018, kdy opozice vyvolala hlasování kvůli stále nedovyšetřené kauze Čapího hnízda. Podruhé představitelé opozičních stran vyvolali mimořádné zasedání Sněmovny s cílem svrhnout Babišův kabinet v červnu 2019 v reakci na návrh auditní zprávy Evropské komise k premiérově střetu zájmu. Ani tentokrát ale neuspěli, když dokázali shromáždit jen pětaosmdesát hlasů.

Diskuse