Opozice vyvolá hlasování o nedůvěře vládě. Pro její svržení ale nemá hlasy
Jan GruberObčanští demokraté spolu s Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN se chtějí příští týden pokusit svrhnout vládu Andreje Babiše. Reagují tak na návrh auditní zprávy Evropské komise o premiérově střetu zájmů. Pro pád kabinetu jim ale chybějí hlasy.
Představitelé opozičních stran v úterý oznámili, že sebrali dostatek podpisů, aby příští týden vyvolali hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše (ANO). ODS spolu s Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 a Starosty tak reaguje na návrh auditní zprávy Evropské komise, který konstatuje, že premiér je ve střetu zájmů a má nadále nepřípustný vliv na koncern Agrofert, který neoprávně vyčerpal dotace v řádu stovek milionů korun. Pro svržení Babišova kabinetu ale opozice nemá dostatek hlasů.
„K vyvolání hlasování o nedůvěře vládě jsme se rozhodli kvůli mimořádně vážné situaci kolem premiérova střetu zájmů,“ vysvětlil Petr Fiala (ODS). „Vláda s tímto předsedou poškozuje dobré jméno České republiky doma i v zahraničí. Každý poslanec dostane příležitost říct, zda Andrej Babiš má, nebo nemá jeho důvěru,“ doplnil Marek Výborný (KDU-ČSL) s tím, že jde o důležité morální gesto.
Podle Víta Rakušana (STAN) nelze pokus o svržení vlády chápat jako zbytečný jen proto, že na něj opozice nemá dostatečnou sílu. „Chceme dát ČSSD prostor na rozmyšlenou. Právě její poslanci mohou svými hlasy přispět k tomu, aby se nejednalo jen o plácnutí do vody,“ uvedl. Podobně hovořil i Ivan Bartoš (Piráti) a upozorňoval, že na konci týdne se sejde širší vedení ČSSD, aby si vyjasnilo postoj vůči Babišovi.
Pád vlády je ovšem krajně nepravděpodobný, neboť opozice v Poslanecké sněmovně nedisponuje potřebnou stojedničkou a ČSSD spolupráci s politickým hnutím ANO vytrvale hájí. „My jsme součástí koalice a platí koaliční smlouva. Jako koaliční partner nebudeme hlasovat proti vlastní vládě,“ avizoval již v předstihu Jan Hamáček (ČSSD). A Roman Onderka (ČSSD) dodal, že sociální demokraté zůstanou ve Strakovce, dokud to bude možné.
ČSSD, KSČM a SPD kryjí Babišův střet zájmů, říká opozice
O vyvolání hlasování o nedůvěře vládě hovořili zástupci opozice více než týden. Na počátku června zveřejnili společné prohlášení reagující na Babišův střet zájmů, v němž uvedli, že „v Poslanecké sněmovně existuje pevná politicko-mocenská koalice předsedy vlády s ČSSD, SPD a KSČM, která premiérovi v dolní komoře Parlamentu zajišťuje bezpečnou většinu bez ohledu na vážnost jeho osobních a podnikatelských problémů“.
„Ocitli jsme se v situaci, kdy vládní koalice, ministři, stínoví vládní partneři KSČM a SPD kryjí střet zájmů Andreje Babiše,“ shrnul Bartoš. „Namísto sebereflexe a racionálního řešení situace jsme svědky toho, že kabinet odmítá jednat transparentně, trestně stíhaný premiér hystericky kope kolem sebe a útočí na nezávislé orgány Evropské unie a na pozadí toho všeho naši občané nadále dotují soukromý byznys premiéra této země,“ dodal.
ODS spolu s Piráty, KDU-ČSL, TOP 09 a Starosty proto konstatovali, že ČSSD, SPD a KSČM svým počínáním „přebírají plnou politickou odpovědnost za střet zájmů předsedy vlády, za finanční škody pro české daňové poplatníky a za ohrožení reputace českého státu“. Opozice dále vyzvala sociální demokraty a poslance politického hnutí Tomia Okamury (SPD), aby vyjasnili, zda jsou ochotni Babiše podporovat i tehdy, když finální verze auditu Evropské komise dospěje ke stejným závěrům jako jeho předběžná verze.
Schůzka mezi opozicí a zástupci ČSSD a SPD ovšem neproběhla. Okamura řekl, že nedostal žádné oficiální pozvání a vicepremiér Hamáček setkání rovnou odmítl. Lídr ČSSD ostatně krátce po úniku auditu do médií prohlásil, že jím vedená strana má ve stávající koaliční projekt s politickým hnutím ANO důvěru. „Od začátku jsme věděli, že premiér do toho vstupuje s nějakou zátěží, takže to (střet zájmů, pozn. red.) pro nás nebyla nová informace,“ vysvětlil.
Opozice vyvolala hlasování o nedůvěře Babišově vládě naposledy na sklonku listopadu minulého roku. Podnětem se tehdy stala reportáž portálu Seznam Zprávy o údajném únosu premierova syna na okupovaný Krym. Kabinet podle očekávání bez větších obtíží přežil, pro jeho pád se totiž vyslovilo jen dvaadevadesát poslanců, tedy o devět méně než bylo potřeba. Proti hlasovali zákonodárci z řad politického hnutí ANO a KSČM. Sociální demorkaté opustili jednací sál.