ANO a SPD útočí na příjmy veřejnoprávních médií

Tomáš Martínek

Poslanci SPD a ANO se pokusili zneužít novely zákona o DPH k tomu, aby výrazně snížili rozpočet České televize a Českého rozhlasu. Obě instituce přitom potřebují opak — finanční nezávislost, která jim zajistí ochranu před politickými tlaky.

Bude-li návrh schválen, v České televizi pravděpodobně dojde k výraznému omezení původní tvorby včetně dokumentárních či sportovních pořadů. Foto FB Česká televize
Bude-li návrh schválen, v České televizi pravděpodobně dojde k výraznému omezení původní tvorby včetně dokumentárních či sportovních pořadů. Foto FB Česká televize

Ve středu 2. června proběhlo třetí čtení novely zákona o DPH. Jeden z pozměňovacích návrhů měl prodloužit stávající výjimku pro Českou televizi a Český rozhlas uplatňovat nároky na odpočet DPH o tři roky, a tedy do konce roku 2024. Pozměňovací návrh měl sice doporučující stanovisko výboru, ve třetím čtení ovšem poslanci SPD otočili a společně s většinou poslanců ANO jeho přijetí nepodpořili. Česká televize tak již od příštího roku může přijít o příjmy ve výši 350-400 milionů korun a Český rozhlas zhruba o 120 milionů ročně.

Naše noviny stojí v první linii boje za svobodnou novinařinu a lidská práva. Podpořte nás a přidejte se k nám!
×

Výjimka má přitom v tomto případě své odůvodnění, protože na straně výstupů je televizní a rozhlasové vysílání z podstaty věci nedělitelné, proto nelze jednoznačně rozdělit přijatá zdanitelná plnění pro činnost s nárokem na odpočet daně a na činnost bez nároku. Prodloužení výjimky by mohlo poskytnout čas pro hledání legislativního řešení nebo pro hledání jiného způsobu dofinancování za účelem zajištění dlouhodobé finanční nezávislosti.

V současné době návrh projednává Senát a lze očekávat, že novelu Sněmovně vrátí doplněnou opět o pozměňovací návrh prodlužující výjimku do roku 2024. Pokud by návrh vrácen nebyl nebo i napodruhé těsně neprošel, musela by veřejnoprávní média výrazně škrtat v rozpočtech, protože v době po koronavirové krizi se pravděpodobně nenajde ve Sněmovně většina, která by propad příjmů chtěla doplnit valorizací koncesionářského poplatku.

Pokud by byl návrh schválen, měla by veřejnoprávní média zajištěno financování bez poklesu šíře a kvality minimálně do roku 2024. V opačném případě by podle vyjádření vedení obou médií hrozilo, že bude muset být například zrušen kanál pro seniory ČT 3, bude muset dojít k omezení nákladné původní tvorby — zejména dramatických formátů, animovaných příběhů, dětské tvorby a dokumentárních pořadů. Může se také ztenčit podpora českých filmů a výrazně by se zřejmě omezily kulturní a sportovní pořady.

Cílem Pirátů a Starostů je zajistit trvale udržitelné financování, které umožní ekonomickou nezávislost médií veřejné služby, bude reflektovat klesající reálnou hodnotu peněz a bude nezávislé na aktuální politické moci. Například ve Finsku byl v roce 2013 koncesionářský poplatek nahrazen zvláštní daní na veřejné vysílání z příjmů fyzických osob — roční příjem do 14000 eur se nezdaňuje, příjmy přes tuto hranici se zdaňují 2,5 % až ke 20520 eur ročně, kdy daň dosahuje maxima 163 eur a dále už neroste.

Obdobně by byl zaveden určitý sociální prvek spočívající v tom, že nízkopříjmoví občané by zaplatili méně, a to i díky dofinancování pomocí zákonem pevně stanoveného podílu z výběru DPH. Stejně jako ve Finsku by byl návrh nezávislý na politicích, protože pro změnu zákona by byl vyžadován souhlas obou komor Parlamentu obdobně jako u volebních zákonů. Tímto způsobem by byla veřejnoprávní média chráněna před politickou mocí více, než je tomu nyní.

V současné době podporujeme také větší transparentnost hospodaření veřejnoprávních médií, která se nyní realizuje i pomocí příprav detailnějšího rozklikávacího rozpočtu, který má být přístupný i koncesionářům. V legislativním procesu je také náš návrh na rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, který by nově mohl dohlížet na celé hospodaření médií veřejné služby.

Autor je poslancem za Pirátskou stranu. Je místopředsedou volebního a členem rozpočtového výboru.