Poslanecká sněmovna se opět nedostala k projednání ani hlasování o výročních zprávách o hospodaření a činnosti České televize. Zákonodárcům jich přitom na stole leží již pět — čtyři z let 2016 a 2017 a jedna z loňska. Poslanci chtěli téma projednat v pátek na závěrečném zasedání osmadvacáté schůze Sněmovny, odpoledne ale jednání ukončili vyřazením všech zbývajících bodů. Kritici pokládají protahování procesu za vytváření tlaku na veřejnoprávní média.

Není to zdaleka poprvé, co se jednání o výročních zprávách odložilo na neurčito. Naposledy poslanci o zprávách debatovali na konci ledna. Jednání se tehdy stalo příležitostí pro výpady vůči veřejnoprávní televizi ze strany KSČM a SPD. Vedl je Jiří Valenta (KSČM), který mimo jiné označil dětský kanál ČT:D za nástroj „pěstování ochotných přislepených oveček již od plenek“.

Obdobně se vyjádřil i Lubomír Španěl (SPD) či Václav Klaus mladší (nestr.). Chutí zprávy odmítnout se netají ani představitel nacionalistického křídla ČSSD Jaroslav Foldyna. Takový krok by dle svého dřívějšího vyjádření uvítal i prezident Miloš Zeman. Zákon o České televizi totiž říká, že odmítne-li Sněmovna dvě výroční zprávy, může následně odvolat Radu České televize a jmenovat novou. Rada je hlavním kontrolním orgánem média. Mimo jiné volí generálního ředitele.

Českou televizi nicméně podpořila většina ostatních poslanců včetně ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). „Česká televize funguje dobře, plní svoji úlohu a hospodaří transparentně, což dokládají právě výroční zprávy,“ řekl Staněk. Výtky k přijetí zpráv nemá ani premiér Andrej Babiš (ANO).

Zprávy chce vzít na vědomí i většina poslanců opozice, dosud k tomu ale nedostala možnost. Lídr poslaneckého klubu STAN Jan Farský označil po lednovém jednání stávající situaci za „obstrukční spolupráci KSČM a SPD“.

Piráti již dříve zkritizovali i prezidenta, který by podle nich Českou televizi údajně rád ovlivňoval. Poslanec Radek Holomčík za Piráty minulý rok navíc uvedl, že nejlepším řešením by bylo vzít Sněmovně možnost odvolání Rady prostřednictvím nepřijetí výročních zpráv. „Současný stav zákona vytváří prostor pro nepatřičné útoky ze strany politiků,“ konstatoval. Podle Pirátů situace ukazuje nutnost posílit nezávislost veřejnoprávních médií a depolitizovat jejich kontrolní rady.

Nastalá situace nevyhovuje ani předsedovi Rady České televize, Janu Bednářovi. „Pro mne není nijak milé, že se tam ty zprávy hromadí, chtěl bych, aby je poslanci vzali na vědomí. Nechci z toho dělat velký problém, ale pro Radu je to nepříjemné a dalo by se to vykládat i jako jakýsi nátlak na Radu i na Českou televizi,“ řekl před časem portálu Hlídacípes.org.

Kdy se poslanci k hlasování o alespoň jedné výroční zprávě dostanou, není zřejmé. Na minulém jednání odmítli sloučit jednotlivé zprávy pod jeden bod, čímž by se věc pravděpodobně urychlila.

Navíc je možné, že ze strany kritiků veřejnoprávních médií budou i příští pokus o projednání provázet obstrukce. Valenta, který v lednu Českou televizi vydržel kritizovat téměř hodinu, se předem přihlásil i do nakonec neuskutečněné rozpravy na páteční schůzi Sněmovny.

Rada České televize odcházela jen jednou, ale zato dramaticky

Prozatím jediným případem odvolání Rady České televize byla takzvaná televizní krize z počátku roku 2001. Část redaktorů se tehdy vzbouřila proti vedení televize kvůli jeho napojení na ODS a kontroverzní personální politice. Novináři se stejně jako část veřejnosti a zákonodárců obávali, že politické vazby funkcionářů poškodí nestrannost vysílání.

Redaktoři dokonce obsadili zpravodajský velín. Z obavy, že se na zaměstnancích televize ostraha najatá tehdejším generálním ředitelem Jiřím Hodačem dopustí násilí, blokádu fyzicky podpořili i někteří politici, jako byl Ivan Pilip či tehdejší místopředseda Senátu Jan Ruml (oba US-DEU).

Podporu vzbouřencům v ulicích demonstrovalo na sto tisíc lidí. Požadavky redaktorské vzpoury nakonec vyslyšeli i poslanci, kteří odvolali Radu a zvolili prozatímním ředitelem Jiřího Balvína.