Půltucet předních českých sociologů se ohradil vůči analýze, již používá řada politiků coby podklad pro napadání veřejnoprávních médií. Dokument nazvaný Reakce na analýzu předvolebního vysílání České televize a Českého rozhlasu — Krajské a senátní volby 2016 (FSV UK — CEMES 2017) kritizuje práci týmu Jana Křečka z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity jako odborně zcela nedostatečnou. V poslední době se ni přitom opakovaně odvolával prezident Miloš Zeman ve svých výzvách ke změně vedení České televize. (Celý dokument je přiložen ke stažení pod textem zprávy.)

Poslanci budou v nejbližší době rozhodovat o Výroční zprávě o hospodaření České televize, což jim dává možnost vyměnit celou Radu ČT a v návaznosti na to prosadit i změny ve vedení suverénně nejvlivnějšího českého média. Volební výbor Sněmovny se tématem zabýval v úterý 27. března. Proti zprávě o hospodaření hlasovali zde hlasovali pouze poslanci SPD. Na plénu Sněmovny se bude projednávat v dubnu.

Kritizovaná analýza, která vznikla pod vedením Jana Křečka v Centru pro mediální studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, tvrdí, že vysílání České televize před volbami v roce 2016 bylo neobjektivní, nevyvážené, a zejména stranilo TOP 09. Kritikům České televize tak poskytuje munici s puncem odbornosti. Reakce českých sociálních vědců ale ukazuje, že Křečkova analýza před odbornou kritikou neobstojí.

„Netransparentní“, „účelová“, „zcela neprůkazná“

V Reakci na analýzu, kterou podepsali Martin Buchtík ze STEM, Petr Lupač z Univerzity Karlovy, Pavel Pospěch z University Vídeň, přední český sociolog Daniel Prokop, Jan Schmid z Perfect Crowd a Václav Štětka z Loughborough University se o Křečkově textu doslova říká: „Celkově analýza obsahuje množství nedostatků natolik závažných, že její závěry nelze brát jako relevantní podklad pro posouzení vyváženosti vysílání ČT a ČRo.“

Kritika označuje klíčový indikátor Křečkovy analýzy za „teoreticky nezakotvený a metodologicky velmi problematický“. Způsob konstrukce zvoleného indikátoru podle autorů kritiky „nemá oporu v literatuře ani dosavadní praxi“, a proto jej pokládají za „zcela neprůkazný“.

Podle autorů oponentury se „kvalitativní část analýzy vyznačuje vysokou mírou netransparentnosti, účelovosti a nahodilosti interpretací.“ Křečkova analýza se podle oponentů „dopouští řady prohřešků proti dobré praxi kvantitativního výzkumu“, „redukuje otázku vyváženosti na mechanický výpočet prostoru, který dostaly jednotlivé strany a jejich představitelé, přičemž v interpretaci pomíjí či nezohledňuje množství dílčích faktorů, které tyto hodnoty ovlivňují.“ Poslední bod shrnutí námitek zní: „Závěry zprávy jsou ve vztahu k prezentovaným zjištěním výrazně zkreslující.“

Úvod sumarizující hlavní závěry kritiky obsahuje i větu: „Celkově analýza obsahuje množství nedostatků natolik závažných, že její závěry nelze brát jako relevantní podklad pro posouzení vyváženosti vysílání ČT a ČRo.“ V dalším textu jsou potom všechny výtky propracovány podrobně a obsahují pro tým Jana Křečka řadu odborně zdrcujících námitek. Například: „Autoři zaměňují kvalitativní výzkum za subjektivní interpretaci nenáhodně až účelově vybraných příkladů.“

Jeden ze autorů reakce na „analýzu“ Petr Lupač z katedry sociologie Filosofické fakulty UK Deníku Referendum na otázku, zda Českou televizi nelze kritizovat za pravicovou předpojatost i oprávněně, odpověděl: „Především si myslím, že by se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání měla kvůli porušení zákona zabývat úplně jinými případy, než je Česká televize, případy, v nichž se jedná o evidentní a křiklavé porušení norem. Že sama Česká televize v něčem nenaplňuje ideály dokonalé žurnalistiky, je možné, ale žádné odborné argumenty pro to nemáme. A smysl našeho textu spočívá v tom, že kritizovanou analýzu za takový argument prostě pokládat nelze.“

Křečkovu analýzu zneužívají nepřátelé nezávislosti České televize

„Analýzu“ vysílání České televize přitom cituje řada politiků, kteří se stali obětí její kritiky. Vydávají ji při tom za důkaz, že Česká televize pracuje systematicky nepoctivě a předpojatě zvýhodňuje českou pravici, zejména TOP 09.

Prezident Zeman z „analýzy“ citoval dokonce ve svém inauguračním projevu: „Uvádí, že zpravodajství naší veřejnoprávní, vyvážené a objektivní České televize bylo v minulosti výrazně ovlivněno její příchylností ke straně TOP 09,“ řekl. Zeman v poslední době opakovaně vyzývá k personálním změnám ve vedení České televize, a to v Soukupově dezinformační TV Barrandov a na stránkách Babišova stranického tisku Mladé fronty Dnes. O všech případech informoval Ondřej Aust v Mediáři.

V podobném duchu jako český prezident z „Analýzy“ Centra mediálních studií citoval předseda rasistické SPD Tomio Okamura: „Potvrzuje se tak to, na co po celou dobu upozorňuji — Česká televize i Český rozhlas manipulují vysílání ve prospěch svých oblíbenců, a naopak znevýhodňují subjekty s jiným názorem, jako je naše hnutí SPD. To je skutečně skandální v situaci, kdy vysílání platí občané ze svých kapes formou koncesionářských poplatků,“ napsal.

Stejně tak se na Křečkovu „analýzu“ odvolává poslanec ANO Martin Kolovratník: „Nelze nevnímat sílící kritiku České televize. Od mediálních odborníků i od široké veřejnosti. Pro Radu velké téma k diskuzi, pro sněmovní mediální výbor potřeba klást přísné otázky a hledat řešení! Hned v lednu,“ napsal po zveřejnění Křečkovy analýzy vloni v prosinci na Twitteru.

Česká televize: autoři by se měli omluvit

Podle řady názorů je právě Česká televize pravděpodobným terčem dalších snah ovládnout stát současnou sněmovní aliancí ANO, SPD, KSČM, kterou v tom podporuje i Hrad. Politici všech tří stran se netají tím, že by chtěli veřejnoprávní média zpacifikovat, Andrej Babiš na tom podle řady názorů pracuje dlouhodobě a systematicky. Právě Babiš novináře pořadu 168 hodin, který mnohokrát upozornil na to, že v politice ve skutečnosti hájí primárně své podnikatelské zájmy, označil za „pakáž“. Tomio Okamura reportéra téhož pořadu Jana Nováka před pár dny označil za „ksindl“.

Sama Česká televize se proti „Analýze“ Centra pro mediální studia ohradila již dříve. V pětadvacetistránkové reakci zpochybnila závěry analýzy Centra pro mediální studia například z pohledu organizace veřejnoprávního vysílání. „Výpočty vyváženosti prostoru politických stran obsahují elementární matematické chyby. Například prostor pro politické strany v kategorii “ostatní” nemůže být logicky umenšen o 250 procent,“ napsala Česká televize ve své reakci. Výzkumníci podle oponentury ČT také naprosto opomenuli to, že někteří politici pozvání do vysílání odmítli.

Autoři analýzy podle České televize publikovali „celou řadu z kontextu vytržených, tendenčních, nedostatečně obhájených a někdy až lživých tvrzení“. V závěru pak doslova stojí, že by autoři analýzy měli mít zájem na přehodnocení způsobu vypracování a prezentace analýzy a pro zachování vlastního dobrého vědeckého jména by měli posoudit, zda není na místě omluva České televizi a Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. Fakulta sociálních věd ale naopak Jana Křečka varhuje jako člena Rady Českého rozhlasu.

Nejedná se přitom o první případ zpochybňující odbornou úroveň Institutu komunikačních studií a žurnalistiky při Univerzitě Karlově, pod nějž Centrum pro mediální studia spadá. Pracoviště v uplynulých několika letech nejen v akademické obci nechvalně proslulo skandálem s masivním publikováním v predátorských časopisech. Na akademické půdě neobhajitelných praktik se účastnila i tehdejší vedoucí Institutu a současná děkanka Fakulty sociálních věd, Alice Němcová Tejkalová.