Verdikt DR k debatě v České televizi: Napravený dojem
Redakce DRV reakci na televizní debatu přinášíme pětici názorů komentátorů našich novin. Ačkoli se vyskytly názory, že vyhrál jak jeden, tak druhý kandidát, všichni se shodují, že debata v České televizi napravila dojem zkažený komerční konkurentkou.
Vyhrál Drahoš
Prostory Rudolfina, které třikrát přihlížely zvolení T. G. Masaryka prezidentem Československa, dnes byly svědkem výhry dalšího profesora — Jiřího Drahoše. V debatě na TV Prima působil zaskočeně, čemuž očividně přispěl i zvolený formát.
Naopak kulisy bývalých prostor československého Národního shromáždění mu dodaly zdravou míru dravosti. Viděli jsme zcela jiného Jiřího Drahoše.
Odpovídal jasněji, přesvědčivěji a bez jakékoliv známky strachu z debatních schopností svého protivníka. Správně vsadil na sentiment nové budoucnosti, změny a odtržení se od politiky posledních dvaceti let, které osoba Miloše Zemana symbolizuje.
Téma migrace zvládl podstatně lépe než předtím, a dokonce se mu podařilo současného prezidenta chytře zasáhnout na citlivé místo, když poukázal na jeho výroky o seniorech a platbách v nemocnicích. Není asi příliš nutné zdůrazňovat, primárně čí cílová skupina lidé důchodového věku jsou.
Připravenost Jiřího Drahoše a neschopnost uzurpace prostoru Milošem Zemanem zapříčinily otupění ostří výpadů současného prezidenta, což bylo nejvíce patrné v závěru debaty u otázek kandidátů.
Kromě výkonu Jiřího Drahoše je potřeba vyzdvihnout další aspekt dnešního duelu. Závěrečná debata prezidentských kandidátů měla před sebou nelehký úkol. Zaujmout znechucené diváky předchozí
„show“ na TV Prima a dát jim naději, že se dá stále hovořit o politice bez nutnosti její primitivní bulvarizace.
Za to vděčíme zejména moderátorce Světlaně Witowské, která se nenechala Milošem Zemanem po celou dobu pořadu vyvést z míry a otěže debaty držela pevně v rukou; kontrolovala tempo, úroveň i faktografickou přesnost.
DANIELA VAŠÁTKOVÁ, politoložka
Vyhrál Zeman
Miloš Zeman vyhrál druhou prezidentskou debatu. V úterý byl tím, kým měl být pro zinscenovanou show TV Prima a ve čtvrtek byl tím, kým měl být pro seriózní debatu veřejnoprávní televize. Všem, kteří posledních pět let volali po „slušném“ prezidentovi, dokázal, že jím klidně umí být.
Jiřímu Drahošovi a jeho týmu můžeme oproti minulému výkonu připsat nepatrné zlepšení. Působil připraveněji a akčněji. Na Primě vyhlížel vedle bonmoty hýřícího Zemana jako nesmělý školák, a možná právě proto zvolil pro debatu na ČT agresivnější taktiku. Problémem je, že spolu s ním ji vyměnil také jeho soupeř. A o dost výrazněji.
Miloš Zeman vystupoval pokorněji než kdy jindy. Jako by si osvojil decentní atmosféru pražského Rudolfina a připomněl, že umí být státníkem. Opakovaně se doznal ke slabosti, třeba když se omluvil za své občasné vulgarity či přiznal problémy s chůzí. Vyvaroval se také oblíbených bonmotů a jízlivostí.
V kontrastu s novým Zemanem proto Jiří Drahoš vposledku působil nejen jako horší rétor a horší politik, ale také jako šprt, který se snaží za každou cenu Zemana nachytat, ale moc se mu to nevede. Za celou svou kampaň Drahoš nenašel metodu, jak se popasovat s ožehavými tématy, jako je euro nebo migrace. A hru na „slušnějšího Zemana“ prohrál i tentokrát.
Jde-li o nenávist k muslimům, může se každý Čech na Zemana spolehnout. Proto nemá žádný smysl snažit se mu v míře xenofobie vyrovnat, ba ho dokonce obviňovat z toho, že se xenofobii kdysi zpronevěřil.
Příkladem tohoto vnímání politiky je třeba nedávné varování Martina Schulze (na sjezdu německé SPD) před "pravicovou vlnou v Evropě" , které zároveň přihrává voličské hlasy Miloši Zemanovi.
Proč přesto přidávám ještě i svůj vlastní komentář: k mému překvapení podle některých názorů to ve druhé debatě kandidátů prý byl Drahoš, který zapůsobil přesvědčivějším dojmem.
Asi člověk už musí být hodně zapáleným příznivcem Drahoše, aby si v sobě mohl nechat utvrdit tento dojem. Gaby Khazalová to vystihla zcela přesně: Zeman naprosto vykolejil Drahoše a jeho připravenou strategii tím, že pro tentokrát zaujal zcela jinou pozici. Anebo pózu, jak kdo chce.
Došlo k něčemu naprosto nečekanému: podle všech předpokladů bulvární atmosféra televize Prima měla skýtat jednoznačné výhody Zemanovi, zatímco seriózní (a skutečně jedinečně kvalitní) vedení diskuse ve veřejnoprávní České televizi mělo být pro akademika Drahoše jednoznačným plusem oproti obhroublému Zemanovi.
Stal se ale pravý opak: Zeman pro tentokrát dokázal celou dobu vystupovat jako důstojný představitel státu, zatímco Drahoš se znovu a znovu se zjevnou nervozitou snažil prorazit ten pancíř Zemanova prezidentského důstojenství. Z obou kandidátů Zeman působil zcela jednoznačně "prezidentštěji"; zatímco Drahoš vystupoval jako přesně ten, kým doopravdy je: jako čistokrevný akademik který nějakým nedopatřením zabloudil na politické kolbiště. Jeho ataky na Zemana byly - až na malé výjimky - nepřesvědčivé, a v některých momentech vysloveně diletantsky připravené, které zkušenému matadorovi politických půtek Zemanovi přímo dávaly nahrávky na smeč.
Musím přiznat: já jsem až v tuto chvíli - tedy při pohledu na neotřesitelně pevného a důstojně působícího Zemana - pochopil jak je možné, že i mnoho slušných a inteligentních lidí se jeho charizmatem nechalo očarovat, dávají mu svou přízeň a svůj hlas.
V jiné diskusi se rozebíralo, do jaké míry je to občanským, či dokonce mravním selháním, když někdo hlasuje pro Zemana. Ale je nutno si uvědomit: když někdo (to jest naprostá většina národa) nemá čas na to věnovat se podrobně politickým záležitostem a politickým analýzám, a Zemana pak spatří jenom u večeře v televizních šotech (tím spíše pak na stanici Nova) - pak pro mnoho lidí může být opravdu velice obtížné, prohlédnout tu Zemanovu masku lidového "otce vlasti", rozpoznat že za touto maskou se ukrývá jenom faleš a patologická posedlost vlastní mocí.
A naopak: mnoho lidí právě pro svou vlastní dobrosrdečnost si asi vůbec nedokáže připustit, jaká míra falešnosti, vypočítavosti a zloby se může skrývat za tou pózou Zemana-lidumila.
A - jak také zmínila G. Khazalová - to Zemanovo přiznání jeho osobních nedostatků, to byl přímo geniální počin. Tím že tyto své slabiny otevřeně doznal, tím vzal Drahošovi prakticky veškerý vítr z plachet. Ano, použil jsem (prý všehovšudy třikrát!!) silných výrazů (kdopak ne?); ano, mám zdravotní potíže se svýma nohama (kdo nemá žádné potíže se zdravím?...) - takže tím vším se Zeman naopak stal lidštějším, sympatičtějším.
Jedno je skutečně Zemanovi nutno přiznat: on je i v mezinárodním srovnání jedinečně talentovaný herec a manipulátor. Není opravdu mnoho takových, kteří by dokázali takto dokonale pod maskou lidového politika zastírat své vlastní pravé nitro. Takový Trump - asi ze všech jiných Zemanovi nejbližší - je už napohled neotesaný křupan; ale Zeman má opravdu fenomenální talent sehrát roli seriózního a důstojného státníka.
Celkem vzato: nedá se dost dobře říci že by Drahoš toto kolo prohrál; v zásadě i pro tentokrát dokázal udržet svou strategickou linii. Ale - to se nedá nic dělat - Zeman na jeho úkor nyní velice úspěšně sbíral body. A mohlo by se ukázat, že právě to povede k jeho konečnému vítězství.
Od Drahoše zoufalství a tragédie.
Nedovedu si představit, že by získal nějaké nerozhodnuté - a o ty šlo.
Je po všem...
Pokud bude účast vyšší než 65 %, Drahoš vyhraje.
Pokud si přejete vítězství Drahoše, doporučuji očekávat to, že prohraje. Pokud zvítězí Drahoš, budete rádi, pokud ne, tak to bude také dobře, protože se potvrdí to, že do politické situace vidíte.
A Drahoš zcela opominul příležitost tady Zemana sevřít do kleští, nedovolit mu takto snadno se z celé záležitosti vyvléknout, nýbrž se vším důrazem dovodit, že okupace Krymu je sice realitou, ale že nicméně veřejné ohodnocení tohoto stavu nějakým západním státníkem jakožto "hotové věci" prolamuje jednotnou frontu demokratického světa proti ruské agresi, a ve svém výsledku jenom hraje do rukou Kremlu.