Nebylo úplně snadné je hledat. Přitom je jasné, že takových voličů existuje mnoho. V roce 2013 volili Zemana, někteří toho začali posléze litovat, jiní toho nelitují dodnes, ale tentokrát mu svůj hlas nedají. Jaké k tomu mají důvody? Připravili jsme profily šesti takových zklamaných voličů.

Adam (28) Šumperk, lektor angličtiny a průvodce

„Před pěti lety jsem v prvním kole volil Jana Fischera, o Zemanovi jsem ani vteřinu neuvažoval. Ve druhém kole jsem se nakonec s nevelkým nadšením rozhodl zvolit Miloše Zemana,“ vypráví Adam. Prezidentství považuje za primárně reprezentativní funkci. Velkou roli pro něj hrálo, jakým způsobem kandidát působí při veřejném vystupování.

Z daného hlediska byl pro něj Karel Schwarzenberg nepřijatelný — jeho místy těžko srozumitelný projev, občasné gramatické chyby a sklony k „usínání“ na veřejnosti mu k úloze českého prezidenta neseděly. „To není nic osobního proti panu Schwarzenbergovi, mám ho za slušného a vtipného člověka, ale jako prezidenta jsem si ho v žádném případě nedokázal představit,“ vypráví. Zeman mu tehdy přišel reprezentativnější.

„Vybavuji si rovněž, že se mi nezamlouvala Schwarzenbergova pozitivní odpověď na otázku ohledně vyznamenání bratří Mašínů. Takový krok bych považoval za vysoce kontroverzní,“ říká. Zemanův styl vedení debat a kampaně se mu nezamlouval, avšak to ho nezviklalo v přesvědčení, že Miloš Zeman je „menším zlem“.

„Zřejmě jsem si při druhém kole voleb nemyslel, že Zeman bude skvělým prezidentem, nicméně postupem času jsem si začal uvědomovat, že pan Schwarzenberg by byl mnohem lepší volbou. Miloš Zeman se ukázal být vychytralým, ale nikoliv inteligentním mužem, za něhož je z pro mě záhadného důvodu často označován,“ líčí Adam dnes.

„Trapné řeči okolo Peroutkova článku, prvoplánové narážky na migranty a uprchlíky, dokonce i při vánočním poselství, téměř nulová snaha krotit svého směšného, ale zároveň nebezpečného mluvčího, obstrukce se jmenováním profesorů či nedůstojné divadlo během plánované demise Sobotkovy vlády — to má být chování inteligentního člověka?“ ptá se dnes nevěřícně.

V letošních prezidentských volbách v prvním kole volil Marka Hilšera. V druhém kole bude volit Jiřího Drahoše.

-fr

Jaroslava (48), Nový Bor, invalidní důchodkyně

Před pěti lety volila v prvním kole prezidentských voleb bývalého premiéra Jana Fischera. „V druhém kole jsem to hodila Zemanovi, volila jsem proti Karlu Schwarzenbergovi. Miloš Zeman se mi zdál jako čiperný inteligentní muž, přestože jsem s ním zcela nesouhlasila.“ Sama to dnes hodnotí tak, že volila „menší zlo“.

„Během svého volebního období ale dokázal, že umí pouze urážet lidí. Mluví vulgárně, jako by seděl v hospodě u piva, a ne na Pražském hradě jako reprezentant státu,“ stydí se za něj. „V letošních volbách už v prvním kole volila Drahoše. A budu zas, hlavně, ať nevyhraje Zeman,“ shrnuje svůj pohled.

-fr

Petr (28), Praha, lektor, prodavač, aktivista

Před pěti lety Petr volil především proti Schwarzenbergovi, kterého charakterizuje jako „vicepremiéra asociální vlády škrtů, která dovedla spoustu lidí k zadlužení a ke ztrátě domova“. Říká, že volil proti symbolu mocných, proti šlechtici a konzervativci, který říkal, že rodinou je pouze muž, žena a děti a stejnopohlavní páry by neměly vychovávat děti.

Zemana volil, protože se v některých tématech alespoň tvářil jako liberál. Vyslovoval se například pro adopce páry stejného pohlaví.

Od té doby se toho hodně změnilo a Zeman začal více explicitně vyvolávat nenávist nejen vůči menšinám, ale i vůči sociálně slabším, od nezaměstnaných po oběti exekucí. „Pokud bych ho volil i teď, podpořil bych tím ultrapravicové hlasy, které se kvůli Zemanovi stávají v naší společnosti normou,“ říká Petr.

Pro Petra Drahoš není ani zdaleka ideální kandidát na prezidenta - jeho výběr poradců podle něj ukazuje, že zajistí hladký průběh neoliberálních reforem, pokud tomu bude Sněmovna nakloněna. Zároveň si však myslí, že od Drahoše nelze očekávat aktivní podporu zástupců krajní pravice, jako to dělal Zeman.