Týden před druhou
Alena ZemančíkováTen, kdo se bláhově domnívá, že Miloš Zeman hájí jeho zájmy, protože mu rozumí a údajně mu naslouchá, vkládá naděje někam, kde není ani sebemenší záruka ničeho pozitivního. A nejde jen o obecný negativismus, upozorňuje Alena Zemančíková.
Týden před druhým kolem prezidentské volby se sluší vyslovit, komu dá člověk hlas a proč. Nevím k problematice nic jiného, než co už napsali jiní, v politice a politologii kvalifikovanější, ale tady je každý osobní hlas dobrý. Tak tedy:
Trápí mě, jak je atmosféra v České republice konfliktní a v mnoha projevech nesmiřitelná. Už před parlamentními volbami jsem se zařekla, že nebudu volit nikoho, kdo bude mít na volebním hesle negativní formulaci, tedy to naše oblíbené „ne!“ něčemu. Že mě bude zajímat, co chce kdo přinést společnosti pozitivního. I když sama dobře vím, co je pro mě „ne“, na volebních heslech to číst nechci.
A jen jsem to dopsala, zamořila parta přátel Miloše Zemana či která organizace okolí silnic odpudivým billboardem Stop migrantům a Drahošovi. Tahle země je naše. Volte Zemana! — s nezbytným portrétem současného prezidenta. Takto formulovaná předvolební agitace je ostudou země a nechci (ejhle, „ne“!), aby patřila těm, kteří varují před volebním soupeřem tímto způsobem. I když oni si myslí, že tahle země je jejich.
Miloš Zeman se jako prezident na negativistické náladě ve společnosti podílí takovou měrou, že je to až divné: jak je možné, že si to tolik lidí pustí k tělu? Ze svých návštěv u dospělých dětí a přátel na venkově a v západočeském pohraničí vím, že je mnoho důvodů ke kritice státní politiky. Dokonce se dozvídám o zkušenostech, o kterých jsem se v žádné reportáži nedočetla, například o tom, jak se vede českým zaměstnancům v německých firmách v Německu a co je vůbec vede k tomu, že tam pracují.
Jaký problém představují pro naše města kontingenty zahraničních dělníků v průmyslových zónách našich maloměst, pro které není dostatek odpovídajících ubytoven. Obyvatelé si stěžují, že se chovají nepořádně a bezohledně k místnímu obyvatelstvu — no jistě, vždyť oni tady žít nechtějí a nebudou, jsou tu jen na práci, tak co bychom od nich chtěli? Nicméně jsou vítáni a všelijak náborováni.
Trend průmyslových zón kolem našich silnic a měst a zaměstnávání zahraničních pracovníků v pozici předsedy vlády vehementně podporoval Miloš Zeman. Snad si ještě někdo vzpomene na jeho nesmiřitelný a urážlivý boj s jednou ženou z Hranic na Moravě, kvůli které (protože nechtěla přistoupit na prodej svého pozemku za stanovenou cenu) vázla výstavba továrny na televizní obrazovky firmy Philips. A jen co se vládě podařilo ji přemoci, Miloš Zeman přestřihl pásku a všechno zdánlivě dobře dopadlo, firma Philips přestala vakuové obrazovky v Hranicích vyrábět.