Včera večer jsem se na odpočívadle u dálnice zastavil, abych si dal kafe. Na benzínce nikde nikdo, jen po chvíli se ukázalo, že ten stejný nápad měl i Michal Horáček.

Paní za pultem se na známého spisovatele postávajícího u automatu na kávu tvářila nemile, jejím kandidátem evidentně nebyl. Popravdě, ač je textařem stejně jako já (jen on mnohem lepším), tak jsem pro něj v prvním kole prezidentských voleb nehlasoval.

Stejně jsem ale v tu chvíli pocítil silnou potřebu vstát a jít mu poděkovat. Ve své kampani totiž hodně mluvil o symbolické síle činů a gest. I já věřím, že mají smysl a jsou často důležitější, než si myslíme.

To, jak se Michal Horáček zachoval po prvním kole volby, jakým způsobem teď podporuje svého protikandidáta Jiřího Drahoše, je skutečně inspirující. Potvrzuje, že to od něj nebyla pouze prázdná slova.

Najezdil desetitisíce kilometrů a do kampaně investoval spousty vlastní energie i peněz. Jestli se pak někdo mohl chovat odtažitě či zklamaně, pak je to právě on. Michal Horáček teď ale dělá pravý opak.

Rozloučili jsme se spolu v optimistickém duchu. Kam jel dál jsem se ho už neptal. Možná se ale zrovna vracel odněkud, kde on, povahou evidentně trochu zbrklý srdcař, svojí přítomností podporoval toho lehce odtažitého a možná trochu škrobeného profesora chemie, na kterém teď hodně z nás hledá všelijaké chyby.

Co ten jeho tým? On ještě nedozrál! Není dostatečně sociální! Není autentický! Jak si vedl v té debatě?! To bude stejně jen z bláta do louže!

Přístup Michala Horáčka je pro mě navíc projevem sympatických změn politické kultury, které se v prvním kole prezidentské volby udály. To, jakým způsobem se vedly debaty, jak se k sobě kandidáti vzájemně chovali, jak se postavili ke svým výsledkům a jakou emoci dokázali celkově probudit v lidech.

Nevěřím, že jsou takové změny samospásné, ale bylo by zároveň skvělé, kdyby dál pokračovaly. Závan svěžího větru!

Znovuzvolením Miloše Zemana, nebo naší rezignací na volby, těmto změnám moc nedáváme šanci. Odložme proto teď na chvíli to naše věčné kňourání stranou a pojďme k volbám. V pátek a sobotu máme každý jedinečnou šanci věci ovlivnit. Bude to těsné a na každém hlasu záleží.