Sněmovní volební výbor se na úterním veřejném slyšení seznámil s kandidáty do Rady České televize a Českého rozhlasu. Členové výboru Sněmovně do Rady České televize doporučili zvolit někoho z trojice Marek Hladký, Vladimír Karmazín a Irena Ondrová, která se uchází i o místo v Radě Českého rozhlasu. Ondrovou v tříčlenné nominaci doplňují Oldřich Šesták a Stanislava Spoustová. Podle předsedy výboru Stanislava Berkovce (ANO) Sněmovna k volbě nových členů mediálních rad přistoupí ještě před letními prázdninami.

O místo radního Českého rozhlasu po vysokoškolském pedagogovi, publicistovi a někdejším předsedovi Rady Petru Šafaříkovi, jemuž v červnu uplyne šestiletý mandát, usilovali Stanislava Spoustová, Oldřich Šesták a Irena Ondrová, která kandidovala i do Rady České televize.

Stanislava Spoustová, bývalá učitelka a dnes majitelka vzdělávací agentury, v minulých komunálních volbách kandidovala za politického hnutí ANO do kladenského zastupitelstva, ale mandát nezískala. Již dříve se — rovněž neúspěšně — ucházela o post radní České televize. „Chtěla bych se zaměřit na rétoriku, estetiku a etiku vysílání. Zajímá mě, jak se používá čeština v médiích. A chtěla bych přispět k tomu, aby v Českém rozhlase i nadále zněla spisovná čeština,“ vysvětlila Spoustová, na jaká témata by se chtěla coby radní zaměřit.

„Nebyl jsem členem žádné strany. Cítím se jako člověk naprosto nezávislý,“ řekl Oldřich Šesták, který v Českém rozhlase pracoval na počátku devadesátých let a v roce 2010 se vrátil na pozici ředitele kanceláře generálního ředitele. O rok později byl jmenován náměstkem generálního ředitele pro správu a provoz, ale již po šesti měsících své místo upustil. V médiích se spekulovalo, že za jeho odchodem vězely spory s tehdejším šéfem rozhlasu Petrem Duhanem.

Poslední z kandidátů byla někdejší zlínská primátorka a pozdější senátorka za ODS Irena Ondrová, která po dvě funkční období zasedala i v Radě pro rozhlasové a televizní vysílání. „Celý život jsem aktivním posluchačem Českého rozhlasu. Těší mě, že se rozšiřuje regionální vysílání, ale lokální témata často nejsou celostátním vysílání dostatečně zastoupena,“ postěžovala si Ondrová. Ve svém vystoupení ocenila Radio Wave a přimlouvala se za rozšiřování nabídky pořadů pro děti a mládež.

Šestice uchazečů o místo v Radě ČT

Stejně jako Šafaříkovi skončí před létem druhý mandát radního České televize i bývalému poradci sociálně-demokratických premiérů Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka Janu Brandejsovi. Na jedno volné místo občanská sdružení nominovala pět kandidátů, kteří v České televizi v různých pozicích působili, nebo působí. Jde o Antonína Dekoje, Iva Ferkla, Marka Hladkého, Vladimíra Karmazína a Danu Makrlíkovou. Poslední kandidátkou je již zmíněná Irena Ondrová, která se uchází i o místo radní Českého rozhlasu.

Předseda Nezávislé odborové organizace České televize a přenosový technik Antonín Dekoj ve svém projevu vyzdvihl vlastní nestranickost a podrobnou znalost televizního prostředí. „Jsem přesvědčen o nezbytnosti existence České televize jako média veřejné služby,“ řekl Dekoj a neurčitě se vyjádřil na podporu změny mediálních zákonů s cílem posílení pozice Rady. Na otázku, jaký pořad České televize má nejraději, odpověděl, že vždy sledoval relaci O poklad Anežky české.

„V Radě České televize by měl být někdo, kdo by se zaměřil na technický a technologický rozvoj. Takový člověk dnes mezi radními chybí,“ uvedl bývalý technický ředitel televize Nova a později i České televize Ivo Ferkl, který z Kavčích hor odešel na konci minulého roku. K otázkám členů výboru po objektivitě a vyváženosti vysílání se Ferkl vyjadřoval vyhýbavě a ve svých odpovědích se obvykle stáčel k vlastnímu oboru.

Dramaturg, scénárista a bývalý vedoucí výrobního úseku Televizního studia Brno Marek Hladký, který se v minulosti neúspěšně ucházel o post generálního ředitele Českého rozhlasu, hovořil o potřebě změny vnitřní struktury České televize a nedostatku kompetentních dramaturgů. „Doba se vyostřuje a kolem televize se objevují mnohé konflikty. Úkolem Rady je udržet nastavený pozitivní vývoj,“ dodal Hladký a na závěr se položil otázku, kam až sahají meze objektivity.

„Vzhledem k tomu, že jsem v televizi zastával různé pozice, tak mám dobrý přehled o jejím fungování,“ řekl dlouholetý policista a někdejší člen Sboru národní bezpečnosti Vladimír Karmazín, který v České televizi pod vedením Jiřího Janečka působil coby ředitel odboru správy majetku a posléze i provozní ředitel. „Výběr koncesionářských poplatků není úplně šťastný, ale lepší model prozatím nemáme,“ odpověděl Karmazín na otázku, zda zachovat stávající model financování televize.

O post radní se znovu ucházela i tisková mluvčí Mirka Topolánka v prezidentské volbě a moderátorka takzvané „Bobovize“, tedy oficiálního vysílání v době televizní krize, Dana Makrlíková. „Je naprosto klíčové, aby Česká televize byla pilířem vyváženého a objektivního zpravodajství. Je to důležité zvláště dnes, kdy média vlastní různé ekonomické skupiny s vlastními zájmy. Česká televize se zkrátka nesmí nechat manipulovat a podbízet se politikům,“ řekla Makrlíková. Hovořila o nedostatečném rozpočtu televize a nutnosti zefektivnit výběr koncesionářských poplatků.

Jako poslední vystoupila před sněmovním volebním výborem bývalá zlínská primátorka a senátorka Irena Ondrová. „Celý život jsem se motala kolem médií, kultury a lidských práv, tak proč bych do toho nešla,“ zdůvodnila svou kandidaturu do Rady někdejší politička. „V televizi se stále opakují pořady, na které se už prakticky nedá dívat. To je třeba zrušit. Česká televize by naopak měla podporovat mladé talenty, zaměřit se na vzdělávání a rozvoj dětí,“ dodala Ondrová.