Poslanecká sněmovna se bude zabývat kauzou novičok. Projedná důležitý zákon o ochraně ovzduší, který by mohl omezit výjimky z evropských limitů pro znečištění pro velké uhelné elektrárny, nebo kontroverzní poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury. Ta má umožnit investorům stavět ještě předtím, než budou vykoupeny či vyvlastněny všechny potřebné pozemky. Poslanci rovněž zvolí nové členy Rad České televize, Českého rozhlasu a České tiskové kanceláře.

Třináctá schůze Sněmovny v úterý odpoledne začne diskusním bodem ke kauze novičok. Tímto jedem byl v březnu ve Velké Británii otráven ruský dvojitý agent Sergej Skripal. Britští politici tehdy za viníka útoku označili Ruskou federaci. Ta se obhajovala také tím, že jed mohl mít původ v České republice. Ačkoli čelní představitelé České republiky nařčení odmítli s tím, že na českém území novičok nebyl vyráběn ani skladován, prezident Miloš Zeman veřejně prohlásil pravý opak.

Místopředseda dolní komory Parlamentu Vojtěch Pikal (Piráti) Deníku Referendum řekl, že cílem diskuse o dané kauze bude přijmout podobné usnesení, jaká v minulých dnech přijaly jiné orgány Poslanecké sněmovny. „Dle informací ministerstva obrany a Bezpečnostní informační služby se zprávy českých zpravodajských služeb shodují v tom, že v České republice nebyla vyráběna, ani skladována žádná látka typu novičok,“ usnesl se například před čtrnácti dny sněmovní zahraniční výbor.

Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství současně vyzvala prezidenta Zemana, „aby zachovával utajovaný režim zpravodajských informací, a v případě nejasností, aby danou věc konzultoval s vládou České republiky a českými tajnými službami“. Vůči Zemanovým slovům se ohradilo i ministerstvo zahraničních věcí a ministerstvo obrany, které upřesnilo, že látky podobné novičoku se v České republice syntetizují pouze v mikroskopickém množství pro účely protichemické obrany.

Podpoří poslanci ochranu ovzduší?

Sněmovna v závěrečném třetím čtení projedná vládní novelu zákona o ochraně ovzduší a pozměňovací návrh Dany Balcarové (Piráti). Jeho cílem je omezit výjimku, po kterou by uhelné elektrárny mohly vypouštět více škodlivých látek - například prachu, rtuti nebo oxidu siřičtého — než jim umožňují evropské limity, které vstoupí v celé Evropské unii v platnost za dva roky, a to do konce roku 2025.

Balcarová původně navrhovala udělování výjimek zcela zakázat. Ve výboru pro životní prostředí se ovšem na odpor postavili zástupci politického hnutí ANO, ODS a STAN. „Můj nový návrh reaguje na hlavní výhradu průmyslových svazů i ministerstva životního prostředí. Věřím, že bude podpořen a poslanci i ministerstvo jasně ukážou, že jim na zdraví obyvatel záleží a pro návrh zvednou ruku,” uvedla Balcarová.

„Návrh na omezení výjimek z limitů pro znečištění ovzduší z elektráren vynechává teplárny, dává elektrárnám luxusní čas na splnění nových limitů a není na ně ani tak přísný, jak by chtěla Státní energetická koncepce. Takový k uhelným elektrárnám až příliš vstřícný kompromis bych vlastně zvažoval odmítnout jako zástupce ekologické organizace, ale nevidím důvod, aby jej odmítali poslanci a poslankyně,“ řekl programový ředitel Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Volby členů Rady ČTK a České televize

Ve středu po poledni se budou poslanci zabývat volbou radních České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a České televize. O místo v Radě České tiskové kanceláře se ve druhém kole volby znovu uchází tiskový mluvčí prezidentského kandidáta Michala Horáčka a bývalý novinář Jiří Táborský a mluvčí prostějovské radnice Jana Gáborová. Táborského si v  otevřeném výběrovém řízení vybrali Piráti, Gáborovou nominovalo politické hnutí SPD.

Nováčky v souboji o poslední křeslo radního jsou nominant ODS, někdejší tiskový mluvčí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Kristián Chalupa a bývalý zaměstnanec České televize Adam Komers, kterého podpořila TOP 09. Poslanci na minulé schůzi Sněmovny do vedení České tiskové kanceláře vyslali konspirátora, autora lživých Parlamentních listů a bývalého poradce Václava Klause Petra Žantovského a někdejšího člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Pavla Foltána. Oba nominovalo politické hnutí ANO.

Na pozici radního České televize po roce znovu kandiduje zastupitel Prahy 8 a právník Tomáš Němeček, který dříve působil jako šéfredaktor čsopisu Respekt nebo vedoucí přílohy Orientace Lidových novin. O místo v Radě opět usiluje i Michal Jankovec, který v ní zasedal již mezi lety 2011 až 2017. Posledním uchazečem o jedno volné křeslo je scénárista, herec, režisér a jeden ze zakladatelů společosti CET 21 Vlastimil Venclík.

Rada se obmění i v Českém rozhlase

O dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu se utká celkem šest uchazečů. Již potřetí se při volbě pokusí uspět lékař a přednosta Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Opakovaně kandiduje i bývalý předseda Rady České televize, zakladatel Centra pro mediální studia a teoretik médií Jan Jirák.

O pozice radního se dále uchází herec, moderátor a dabér Zdeněk Mahdal, někdejší předseda dozorčí komise Českého rozhlasu a právník Jaroslav Růžička, překladatelka Eva Katrušáková a historička, archivářka a starostka obce Zákolany na Kladensku Lucie Wittlichová.

Rada Českého rozhlasu je v současné době pouze sedmičlenná, protože v minulém volebním období se Poslanecká sněmovna nebyla s to shodnout na jménech dvou nových radních. Poslance současně v brzké době čeká další volba, protože příští měsíc skončí mandát někdejšímu předsedovi Rady Petru Šafaříkovi, který na fungování a hospodaření rozhlasu dohlížel od roku 2011.

Křečovité urychlování dopravních staveb

Druhé čtení čeká poslaneckou novelu zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury, která chce zkrátit dobu přípravy zákonem stanovených dopravních staveb prostřednictvím zavedení institutu předběžné držby. Ten v případě schválení umožní stavět ještě před tím, než budou vykoupeny či vyvlastněny pozemky. Územní řízení pro danou stavbu pak novela sjednotí pod jeden specializovaný krajský stavební úřad.

„Slabým místem novely je seznam prioritních staveb, tzv. plán potřeb. V Německu je zápis stavby do tohoto plánu podmíněn existencí hrubého trasování dané stavby. Jinými slovy, Němci mohou urychlovat pouze takovou stavbu, u které znají koridor, jímž stavba povede, a jsou teoreticky schopni odhadnout, koho by se předběžná držba měla týkat,“ uvedl Ondřej Polanský (Piráti).

Novela zákona totiž jako jednu z prioritních staveb pod označním D0 uvádí i pražský okruh, přestože stále ještě není zřejmé, pro jakou variantu se stát a hlavní město rozhodnou, respektive kudy jeho trasa povede. „Křečovitě urychlujeme výstavbu něčeho, co ještě neexistuje ani na papíře a vůbec netušíme, kudy to vlastně má vést,“ dodal Polanský s tím, že by ministerstvo dopravy mělo urychleně předložit zákon o liniových stavbách, který by celou problematiku řešil komplexně.

Tři varianty celostátního referenda

Poslanci se budou dále zabývat třemi návrhy zákona o celostátním referendu z dílny politického hnutí SPD, ČSSD a KSČM. Přestože je cíl zákonodárců všech stran stejný — tedy zakotvit do českého právního řádu pětadvacet let nenaplněný institut všeobecného referenda — parametry předložených zákonů se dramaticky různí. Největší rozdíly lze nalézt v otázkách, o nichž by občané svými hlasy mohli rozhodovat, počtu podpisů, jimiž by bylo možné referendum vyvolat, a v neposlední řadě i o účasti nutné pro platnost takového hlasování.

Na pořadu schůze jsou i dva téměř totožné návrhy na přijetí zákona o zálohovaném, respektive náhradním výživném, které předložili poslanci ČSSD a KSČM. Oba — s jistými parametrickými odchylkami — chtějí řešit nepříznivou sociální situaci neúplných rodin, kterým není druhým z rodičů řádně placeno soudem vyměřené výživné. Zákon o zálohovaném výživném byl předložen i v minulém volebním období. Kvůli dlouhodobému odporu politického hnutí ANO, však nestihl projít legislativním procesem.

Z téměř sto dvaceti bodů programu stojí za zmínku ještě vládní novela zákona o důchodovém pojištění, která zvyšuje o jedno procento základní výměru důchodů, dva související zákony o soudních znalcích a soudních tlumočících a překladatelích předložené odcházejícím ministrem spravedlnosti Robertem Pelikánem (ANO), nebo poslanecká novela protikuřáckého zákona, jejímž cílem je umožnit majitelům hospod zřídit stavebně oddělené kuřárny bez obsluhy a povolit kouření v malých barech.