Poslanecká sněmovna na své nadcházející dvanácté schůzi projedná šedesát návrhů zákonů a mezinárodní smluv. Poslanci se znovu vrátí k volbě předsedy stálé komise pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů, který je po rezignaci poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) již měsíc neobsazený. Projednají rovněž v minulých dnech často diskutované výroční zprávy České televize. Jedním z nejdůležitějších bodů programu je novela služebního zákona, která významným způsobem narušuje nezávislé fungování státní správy a podřizuje ji vlivu trestně stíhaného premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO).

Na pořadu schůze jsou — kromě volebních bodů — pevně zařazeny pouze dva návrhy zákonů. První je novela zákona o střetu zájmů, kterou připravili poslanci hnutí Starostové a nezávislí. Ta zmírňuje podmínky pro podávání oznámení o majetku volených funkcionářů do veřejného registru. Stávající povinnost je totiž podle Sdružení místních samospráv a Svazu měst a obcí nepřiměřeným zásahem do soukromí — především u neuvolněných členů obecních zastupitelstev. Starostové proto navrhují, aby nahlížení do podaných žádostí bylo nově možné pouze na základě individuálních žádostí.

Druhým pevně zařazeným bodem je novela upravující podmínky podnikání v oblasti cestovního ruchu. Jedná se o převod příslušných evropských pravidel do české legislativy. Cílem je zvýšit ochranu spotřebitelů kupujících si zájezdy přes cestovní kanceláře a agentury. Nad rámec evropské směrnice ministerstvo pro místní rozvoj počítá se vznikem takzvaného garančního fondu. Do toho budou cestování kanceláře vkládat příspěvky, které bude následně možné použít na úhradu nákladů v souvislosti neočekávanými událostmi v průběhu zájezdu, například na zabezpečení návratu turistů zpátky do České republiky.

Babišova politizace stání správy

Zřejmě největší diskusi během jednání Sněmovny lze očekávat nad vládní novelou zákona o státní službě. Ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar (nestr. ANO) navrhuje vytvoření Generálního ředitelství státní služby, které má být podřízeno přímo předsedovi vlády, a omezení doby jmenování vysokých státní úředníků pouze na pět let. Metnar rovněž usiluje o zjednodušení jejich odvolávání z funkcí, změnu systému služebního hodnocení a rozšíření okruhu lidí, kteří se na jednotlivé posty mohou hlásit. Opozice v této souvislosti hovoří o politizaci státní správy a bezprávném uchvacování moci premiérem. Novelu zákona odmítají i odbory.

Sám premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že chce změnou zákona dosáhnout především toho, aby se šéfové rezortů mohli snadněji zbavovat nepohodlných náměstků a na jejich místa si přivádět své vlastní lidi. Jeho výroky tak pouze potvrdily obavy mnohých politiků, kteří Metnarovu novelu v minulých měsících kritizovali.

V souvislosti s Babišovou snahou zbavovat se náměstků, kteří svá místa získali v řádných výběrových řízeních, a tedy osobně ovlivňovat fungování státní služby, je třeba připomenout, že to byl právě dnešní předseda vlády v demisi, který při schvalování zákona o státní službě v minulém volebním období společně s prezidentem Milošem Zemanem bojoval proti takzvaným politickým náměstkům. Po třech a půl letech naopak usiluje o to, aby všichni náměstci — nejen maximálně dva jako doposud — byli politickými nominanty.

Klausovy škrty ve školském zákoně a návrat kouření

Sněmovna rovněž projedná dvě zákonné iniciativy poslance Václava Klause ml. (ODS). První Klausova novela navrhuje o deset odložit reformu financování regionálního školství, kterou v minulém volebním období prosadila vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD). Reforma počítá s tím, že všechny typy škol, které jsou zřizovány kraji nebo obcemi, nebudou dostávat peníze podle počtu žáků, ale na základě odučených hodin. Klaus ml. a jeho spolustraníci se ovšem domnívají, že změny systému financování české školství ohrožují. Lze připomenout, že reformu se neúspěšně pokoušel odložit i ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga (ANO).

V druhé z předložených novel Klaus ml. navrhuje ve školském zákonu zrušit povinnost školek přijímat dvouleté děti i povinnou předškolní docházku pro děti pětileté. I tyto opatření prosadila bývalá Sobotkova vláda, když chtěla podpořit slaďování osobního a pracovního života a srovnávat příležitosti dětí z různých sociálních prostředí na začátku jejich školní docházky.

Klaus je současně s několika desítkami dalších poslanců z řad Pirátů, TOP 09, ČSSD a politických hnutí ANO a SPD podepsaný i pod novelou protikuřáckého zákona. Ta chce, aby si v hospodách, kulturních zařízeních nebo na sportovištích mohli majitelé zřídit stavebně oddělené kuřárny bez obsluhy. Navrhují rovněž, aby se v malých barech do osmdesáti metrů čtverečních mohlo kouřit volně. S předloženou novelou nesouhlasí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) a v minulých dnech ji odmítla i Babišova vláda v demisi.

Zvyšování důchodů a rušení karenční doby

Sněmovna se bude dále zabývat dvěma poslaneckými novelami zákona o pomoci v hmotné nouzi. Obě chtějí zmírnit stávající podmínky pro vyplácení části sociálních dávek v poukázkách, za které je možné nakoupit potraviny, hygienické potřeby nebo oblečení. Lidé, kteří pobírají sociální podporu déle než šest měsíců, dostávají od konce loňského roku povinně pětatřicet až pětašedesát procent příspěvku v podobě poukázek. Poslanci nově navrhují, aby podpora nebyla nadále v poukázkách vyplácena některým zranitelným skupinám osob. Na obchodování s poukázkami v minulých dnech poukázali zástupci Platformy pro sociální bydlení, podle kterých má platné znění zákona o pomoci v hmotné nouzi zničující vliv na chudé a sociální slabé.

Na program jednání je dále zařazen návrh poslanců ČSSD na zrušení karenční doby, respektive obnovení proplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Babišova vláda návrh nejprve odmítala, později jej schválila, aby poté znovu otočila a říkala, že rušení karenční doby opět nepodporuje. Podle návrhu ČSSD by zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci dostávali šedesát procent mzdy a náklady by nesl zaměstnavatel. Na oplátku by se zaměstnavatelům snížily odvody na nemocenské pojištění o dvě desetiny procenta.

V neposlední řadě poslanci projednají vládní návrh zákona o důchodovém pojištění. Jeho cílem je zvýšit základní výměru důchodů z dnešních devíti procent průměrné mzdy na deset a zároveň seniorům starším pětaosmdesáti let navýšit důchod o tisíc korun měsíčně. V případě, že bude návrh schválen, důchodci si od příštího roku polepší o dalších tři sta korun měsíčně. Ministerstvo práce a sociálních věcí odhaduje, že opatření si vyžádá nárůst výdajů státního rozpočtu zhruba o čtrnáct a půl miliardy korun.