Opozice požaduje, aby Babiš vysvětlil kázeňské řízení proti Murínovi
Jan GruberTOP 09 iniciovala svolání mimořádné schůze Sněmovny. Od premiéra Andreje Babiše chce slyšet, proč se rozhodl zahájit kázeňské řízení s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů Michalem Murínem. Poslanci se k tématu sejdou v úterý.
Poslanecká sněmovna se v úterý sejde k mimořádné schůzi, kterou iniciovali poslanci TOP 09. Ti požadují, aby premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) vysvětlil, proč se rozhodl s ředitelem Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Michalem Murínem zahájit řízení o kázeňském přestupku. Poslanci v prostorách dolní komory Parlamentu rovněž přivítají předsedu Sněmovny reprezentantů Spojených států amerických Paula Ryana, který Českou republiku soukromě navštívil.
Návrh na svolání mimořádné schůze podle předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Miroslava Kalouska podpořilo pětašedesát poslanců z řad TOP 09, STAN, KDU-ČSL, ČSSD a Pirátů. Kalousek se ji rozhodl iniciovat poté, co v minulém týdnu politické hnutí ANO zařazení totožného bodu na řádné jednání dolní komory Parlamentu vetovalo.
Podobně jako v minulých týdnech lze ale čekat, že politická hnutí ANO a SPD a spolu s KSČM neschválí program schůze. V tom případě budou k tématu moci vystupovat jen poslanci s takzvaným přednostním právem — předsedové klubů a stran — a členové vlády. Stalo se to už, když se opozice pokoušela svolat jednání k odvolání Tomia Okamury (SPD) z vedení Sněmovny nebo k personálním krokům, které činí Babišova vláda bez důvěry.
Jak se zbavit Murína?
Řízení o kázeňském přestupku bylo s ředitelem GIBS Murínem zahájeno před týdnem, tedy krátce poté, co předseda vlády v demisi Babiš oznámil, že Murína hodlá zprostit výkonu funkce. Podle Babišových slov ztratil Murín jeho důvěru a představuje „ohrožení demokracie“ v České republice. Sněmovní opozice naopak říkala, že Babišovy kroky jsou vedeny snahou ovlivnit vlastní trestní stíhání v kauze Čapí hnízdo.
O Babišově tlaku na odchod Murína se hovoří od konce února. Tehdy byla v sídle GIBS z Babišova podnětu — jak přiznala ministryně financí Alena Schillerová (nestr. za ANO) — zahájena finanční kontrola. Generální inspekce bezpečnostních sborů prostřednictvím svého tiskového mluvčího současně uvedla, že Babiš pozval jejího ředitele na dvě schůzky, na kterých ho vyzval k rezignaci. Premiér v demisi nicméně popřel, že by kdy Murína k odchodu z funkce vyzýval.
Své rozhodnutí postavit Murína mimo službu Babiš obhajoval odkazem na dokument Opatření Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, které bylo před rokem doručeno tehdejšímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi (ČSSD).
Podle České televize, která z materiálu citovala, se v něm píše, že Murín svým jednáním bránil tomu, aby se řádně vyšetřily úniky informací z policejních spisů, „čímž porušil své povinnosti vyplývající ze svého postavení ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů“. Expremiér Sobotka ovšem uvedl, že zmíněný dokument pro něj nebyl dostatečným důvodem pro to, aby s Murínem kázeňské řízení zahájil.
Murín, přestože s ním bylo zahájeno kázeňské řízení, nadále zůstává v pozici ředitele GIBS. Vzhledem k tomu, že řízení je neveřejné, se však k jeho průběhu, ani důvodům, proč je vedeno, nemůže vyjadřovat. Tiskové oddělení GIBS v této souvislosti proto jen stručně konstatovalo, že „Murín využije všech zákonných oprávnění, která jsou procesem kázeňského řízení dána“. Zbavit se ředitele GIBS však pro premiéra v demisi nebude nikterak snadné. Případné zproštění výkonu služby je pouze dočasné opatření, nejedná se o propuštění a Murín bude mít navíc možnost soudního přezkumu.