Zdeněk Ondráček z KSČM byl zvolen do funkce předsedy komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů, z níž krátce poté odstoupil. Účastníci pondělních demonstrací v Praze a desítce dalších měst České republiky to pokládají za své vítězství, skeptici naproti tomu mluví o tom, že ve skutečnosti rozhodla změna postoje Andreje Babiše. Sám Ondráček ve Sněmovně prohlásil, že důvodem byly výhrůžky adresované jemu a jeho rodině.

Za pozornost stojí, že oblast bezpečnosti se stává ve Sněmovně doménou stran jako KSČM a SPD, což není překvapivé vzhledem k tomu, jakou pozornost tyto strany bezpečnosti a pořádku věnují, ale je to varující vzhledem k ostatním stranám. Ne snad proto, že by z pozice předsedů výborů či komisí hrozilo nějaké reálné nebezpečí zneužití svého postavení (mají jen jeden hlas, stejně jako ostatní členové), ale spíš proto, že oblast bezpečnosti by neměla být doménou stran silné ruky, na to je příliš důležitá pro všechny.

V minulém volebním období byl poprvé zvolený poslanec Zdeněk Ondráček členem důležité Stálé komise pro kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby. Při letošní volbě předsedy komise pro GIBS jeho zkušenosti a zásluhy ze dvou desítek let práce u policie demokratického Československa a České republiky museli uznat i zásadní odpůrci jeho volby, například šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Mimochodem, Ondráčkovi protikandidáti, pirát Mikuláš Ferjenčík a poslankyně ODS Zuzana Majerová Zahradníková, nemají v oblasti bezpečnosti zkušenosti žádné.

V čele výboru pro bezpečnost je od loňského listopadu Radek Koten z SPD. Jak se lze dočíst, je či byl členem několika facebookových skupin s barvitými názvy, například „Za záchranu světa před Němci, ilumináty a USA“ či „Chceme pryč z NATO a EU — Rusko je náš opravdový přítel“ a prokazatelně opakovaně šířil dezinformace či hoaxy, třeba zprávu o údajném úniku záření z francouzské jaderné elektrárny. Podobně jako Zdeněk Ondráček je i Radek Koten fanouškem kapely Ortel. Proti Kotenovi v čele bezpečnostního výboru byly protesty, ale nedemonstrovalo se.

V čele sněmovní komise pro kontrolu činnosti Národního bezpečnostního úřadu, která odpovídá za oblast ochrany utajovaných informací, stojí další poslanec SPD Miloslav Rozner. Proslavil se vystoupením v předvolební televizní debatě, kde se coby expert své strany na kulturu rozpovídal o tom, že se nechce do věci zabrušovat, aby se pak nemusel vybrušovat. Bývalý manažer skupiny Argema nemá v bezpečnostní problematice žádné zkušenosti, v čemž se ovšem nijak neliší třeba od protikandidátů Zdeňka Ondráčka ve volbě předsedy komise pro GIBS.

Je celkem pochopitelné, že protestní demonstrace nakonec vyvolal bývalý člen pohotovostního oddílu z roku 1989, který navíc dnes jako člen KSČM svého tehdejšího nasazení nelituje, a ne třeba podobně názorově zaměřený člen SPD. Protikomunistické zaměření demonstrací by ale nemělo zastřít skutečnost, že reálným ohrožením dnes není nějaký návrat komunistické totality, ale dvě zcela jiná nebezpečí: veskrze kapitalistická oligarchizace politiky na jedné straně a extremismus opírající se o vyvolávání rasově a nacionálně motivované nenávisti a o vládu tvrdé ruky na straně druhé.