Poslanci v tomto volebním období předložili již tři návrhy zákona o celostátním referendu. S vlastní verzí dle závazku z programového prohlášení počítá i menšinový jednobarevný kabinet Andreje Babiše (ANO) v demisi. Podle plánu legislativních prací by ho měl ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) vypracovat v průběhu dubna tohoto roku.

Pelikán daný termín ale s největší pravděpodobností nedodrží. Jím vedený rezort totiž do mezirezortního připomínkového řízení žádný zákon nepostoupil. Své návrhy tak doposud představili zástupci politického hnutí Svoboda a přímá demokracie, sociální demokracie a naposledy i KSČM. Komunistickým záměrem se na středečním jednání zabývala Babišova vláda bez důvěry a přijala k němu nesouhlasné stanovisko.

Přestože cíl zákonodárců z různých stran je stejný — tedy zakotvit do českého právního řádu pětadvacet let nenaplněný institut všeobecného referenda — parametry předložených zákonů se dramaticky různí. Největší rozdíly lze nalézt v otázkách, o nichž by občané svými hlasy mohli rozhodovat, počtu podpisů, jimiž by bylo možné referendum vyvolat, a v neposlední řadě i účasti nutné pro platnost takového hlasování.

Jak vysoké chcete platit daně?

Jako první poslali do legislativního procesu svou verzi zákona o celostátním referendu poslanci politického hnutí SPD. Ti navrhují, aby občané mohli svým hlasováním rozhodnout o všech otázkách vnitřní i zahraniční politiky státu, návrzích zákonů — včetně ústavních — a ratifikacích či výpovědích mezinárodních smluv. Návrh poslanců Tomia Okamury a Radima Fialy (oba SPD) předpokládá, že by se lidé v referendu mohli usnést i o výši daní nebo o vystoupení České republiky z Evropské unie či NATO.

Zástupci politického hnutí SPD současně navrhují, aby pro vyhlášení referenda postačilo sto tisíc podpisů oprávněných voličů s tím, že jeho výsledky by byly platné bez ohledu na volební účast. V neposlední řadě pak uvádí, že zákon schválený v lidovém hlasování nesmí být změněn či zrušen, aniž by o tom občané rozhodli v novém referendu.

Okamurův a Fialův návrh je obsahově nepřesný i nekonkrétní, pokud jde o vazbu na Ústavu, a umožňuje vyvolat lidové hlasování například i o zmíněných daňových otázkách nebo členství v mezinárodních organizacích. Babišova vláda jej však postoupila do dalšího projednávání ve Sněmovně, aniž by k němu zaujala nesouhlasné stanovisko. Postoupila jej dál i přesto, že politického hnutí ANO opakuje, že si nepřeje, aby občané mohli v referendu rozhodnout o setrvání či vystoupení země z Evropské unie, a pro vyvolání lidového hlasování požaduje o sedm set tisíc podpisů více, než kolik navrhují poslanci politického hnutí SPD.

Přepracovaný Dienstbierův návrh

Druhý návrh zákona o celostátním referendu vypracovali zákonodárci z řad sociální demokracie. Ten se příliš neliší od verze, kterou v minulém volebním období coby vládní návrh zákona předložil do Sněmovny v polovině roku 2015 tehdejší ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD). Zákon ovšem přes jasný závazek vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) nebyl schválen. Sněmovna se jím zabývala pouze jedinkrát na počátku roku 2016 a později se k jeho projednávání již nevrátila.

Poslanci Jan Hamáček, Lubomír Zaorálek a Kateřina Valachová (všichni ČSSD) oproti původní předloze zvýšili o šest set tisíc počet podpisů nutných k vyvolání referenda a upravili i hranici volební účasti pro jeho platnost. Dienstbierův návrh počítal s tím, že rozhodnutí učiněné v lidovém hlasování bude přijato tehdy, když se pro jednu z možností vysloví nadpoloviční většina hlasujících a zároveň se ho zúčastní nejméně pětadvacet procent oprávněných voličů. Poslanci ČSSD nyní stanovili pro platnost referenda padesátiprocentní účast.

Babišův kabinet s návrhem sociálnědemokratických poslanců vyslovil v předchozích dnech s drobnými výhradami k jeho legislativně-technickému provedení souhlas. Sněmovna by se jím pak měla zabývat na jedné z nadcházejících schůzí.

Je libo odvolat prezidenta?

Prozatím jako poslední svůj návrh zákona o referendum postoupili do legislativního procesu zástupci KSČM. Poslanci Vojtěch Filip, Pavel Kováčik a Stanislav Grospič (všichni KSČM) oproti kolegům z politického hnutí SPD z lidového hlasování vylučují daňové otázky, ale shodují se s nimi, že by občané měli mít právo v referendu rozhodnout o členství České republiky v mezinárodních organizacích. Navíc by rádi umožnili i hlasování o odvolání prezidenta.

Na rozdíl od ostatních návrhů ten komunistický počítá i s tím, že by referendum mohlo být vyhlášeno nejen na základě petice — v tomto případě s podpisy alespoň sta tisíc občanů — ale i iniciativy alespoň sto a jednoho poslance, jednačtyřiceti senátorů nebo vlády. Platné by pak mělo být bez ohledu na volební účast. Současně komunisté prosazují i institut jakéhosi blíže nespecifikovaného poradního referenda, jež by se konalo na základě návrhu vlády, případně dvou pětin poslanců.

Podobně jako u návrhu politického hnutí SPD Babišova vláda v demisi konstatovala, že i komunistická předloha trpí mnoha nedostatky a neprovázaností s Ústavou. Vymezila se proti možnosti lidového hlasování o členství země v Evropské unii a NATO i návrhu na případné odvolání prezidenta v referendu. Přestože námitky kabinetu byly v obou případech v mnohém shodné, vláda další projednávání návrhu KSČM nedoporučila a přijala k němu nesouhlasné stanovisko. Navíc se mnohem ostřeji ohradila i vůči tomu, že návrh nezmiňuje počet nebo podíl hlasujících, který by byl nutný pro platnost výsledku referenda.