Sněmovní Volební výbor na čtvrtečním veřejném slyšení vyslechl třiadvacet kandidátů na dvě volná místa v Radě Českého rozhlasu. O nových radních rozhodne v tajném hlasování dolní komora Parlamentu v polovině března. Poslanci budou vybírat ze šesti uchazečů, jedná se o bývalého člena Rady Tomáše Kňourka, někdejšího náměstka ministra kultury Ilju Racka, textaře Jana Krůtu, bulvárního novináře Davida Soukupa, bývalého předsedu České advokátní komory Martina Vychopeně a pracovnici Židovského národního fondu Zošu Vyoralovou.

„Práce radního je zajímavá a dělal jsem ji poctivě,“ řekl hlavní aktér kauzy „porno na Vltavě“ Tomáš Kňourek s tím, že Český rozhlas coby velká instituce se z pozice člena Rady mění velmi pomalu. „Nejde to revolučně, ale spíš evolučně,“ dodal. Na otázku, zda považuje weby Aeronet, Sputnik nebo Parlamentní listy, kam přispívá, za dezinformační, odpověděl, že povahu těchto serverů nedokáže posoudit. „Novinářská práce je o chybách a ty se stávají i v mainstreamu,“ vysvětlil. Když mu byl stejný dotaz položen znovu, vykřikl, že Aeronet nečte.

„Mými oblastmi jsou divadlo, kultura a média,“ navázal další z kandidátů, bývalý ředitel regionálního studia České televize v Ostravě Ilja Racek. Ve svém projevu zmínil nezbytnost vyšší podpory regionálního vysílání Českého rozhlasu — ať už v oblasti zpravodajství, tak dramatické tvorby. Racek, který je členem KDU-ČSL, dále uvedl, že stranickou příslušnost nechápe jako překážku pro své případné zvolení do Rady, neboť v lidoveckých strukturách nezastává žádné funkce.

Rozbor hudby The Plastic People of the Universe

Textař, spisovatel a scénárista Jan Krůta ve svém vystoupení vzpomínal na dětství. „Když jsem byl menší, tak byl rozhlas médiem číslo jedna,“ prohlásil. Při odpovědích na otázky přišla řeč na jeho starší text o skupině The Plastic People of the Universe. „Dostal jsem za úkol napsat jejich portrét. Napsal jsem, že hrají velmi špatně. Neumějí hrát na nástroje. Je to primitivní hudba. Na jejich koncertě jsem nikdy nebyl, ale hudebně to bylo špatné a textově příšerné,“ řekl. „Ta hudba byla strašná,“ přidal se poslanec Lubomír Španěl (SPD).

Žižkovský zastupitel za politické hnutí ANO a někdejší novinář David Soukup, jenž dříve pracoval pro Reflex, Blesk nebo televizi Nova řekl, že pro Český rozhlas je do budoucna zásadní zvýšení koncesionářského poplatku, který dnes činí jen pětačtyřicet korun. „Obdivuji Český rozhlas Plus založený na mluveném slově a publicistice. Líbí se mi, že se publicistika neprolíná s hudbou,“ pokračoval. Na otázku, zda by měli poslanci přistoupit ke změnám mediální legislativy, odpověděl, že zákon o Českém rozhlasu nezná.

„Rádio má ve společnosti nezastupitelnou úlohu. Posiluje demokracii,“ uvedl právník Martin Vychopeň s tím, že za klíčové v pozici radního považuje podporu regionálního vysílání — například skrze vyšší koncesionářské poplatky, pro jejichž růst má být vytvořen valorizační mechanismus. O regionálním vysílání mluvila i poslední z nominovaných, Zoša Vyoralová. „Na rozhlase jsem vyrůstala, dědeček totiž měl první prodejnu rozhlasů v Brně,“ zavzpomínala. „Rozhlas by mohl občas zajet do školek, když děti rodiče k rozhlasu nevychovají, tak se k němu nedostanou,“ dodala.

Opozici volba nových radních nezajímala

Volba, respektive zúžení okruhu kandidátů na posty radních Českého rozhlasu se netěšilo většímu zájmu médií, ani samotných členů výboru. Z jeho jednání se omluvilo sedm poslanců. Další dva nebyli během celého veřejného slyšení přítomní a dostavili se až k závěrečnému hlasování. Opozici tak reprezentovali pouze Tomáš Martínek (Piráti), Pavla Golasowská (KDU-ČSL) spolu s Miloslavem Rozenerem a Lubomírem Španělem (oba SPD). Opoziční řady nakonec těsně před volbou rozšířil Zbyněk Stanjura (ODS) a Radek Holomčík (Piráti).

Kandidáty do Rady Českého rozhlasu nominují rozličné organizace a sdružení. Nejvíce nominací — celkem pět — obdržel bývalý generální ředitel Economie Michal Klíma (Nadační fond nezávislé žurnalistiky, Asociace spisovatelů, České centrum Mezinárodního PEN klubu, DILIA a Obec překladatelů). Po čtyřech nominacích získal někdejší šéfredaktor Vltavy Petr Fischer (Syndikát novinářů České republiky, Spolek Skutek, ARAS a FITES) a mediální expert Jan Jirák (Masarykova univerzita, Český výbor pro UNICEF, Akademie múzických umění a Univerzita Karlova). Poslanci však k počtu nominací při volbě nepřihlédli.

Rada Českého rozhlasu, která má ze zákona devět členů, je orgánem, skrze nějž veřejnost uplatňuje své právo kontroly nad médiem veřejné služby. Do její působnosti spadá jmenování a také odvolání generálního ředitele nebo schvalování rozpočtu. Dále rozhoduje o zřizování či rušení rozhlasových studií, schvaluje dlouhodobé plány programového, technického a ekonomického rozvoje Českého rozhlasu. Předsedkyní Rady je od roku 2016 muzikoložka a houslistka Hana Dohnálková, místopředsednické posty zastávají někdejší ředitelé Českého rozhlasu 2 Jiří Vejvoda a Miroslav Dittrich.