Dohoda se Sputnikem, zaspaná válka a novináři na úprku. Kdo je Zavoralův Rezník

Vojtěch Berger

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral najal jako „odborného pracovníka“ Jaroslava Rezníka, který fatálně zasáhl do fungování veřejnoprávních médií na Slovensku. Nyní ohrožuje Český rozhlas jako médium veřejné služby.

Muž, který podle svých někdejších spolupracovníků za sebou zanechal ve slovenských veřejnoprávních médiích spoušť, má nyní hrát významnou roli v Českém rozhlase. Foto FB RTVS

Loni v prosinci ředitel Českého rozhlasu Zavoral oznamoval, že na pozici šéfky zpravodajství Českého rozhlasu přijde Jitka Obzinová, bývalá novinářka, která v televizi Prima podřízeným přikazovala plnit přání majitele a rámovat uprchlické téma jako hrozbu a problém.

Když se o této nominaci dozvěděli zaměstnanci rozhlasu, spustili protestní akci „Nebudeme zticha“, jejíž součástí byl i otevřený dopis se stovkami podpisů. I tato zkušenost s protesty podřízených je jedna z věcí, které Zavorala s jeho novým „odborným pracovníkem“ Jaroslavem Rezníkem spojují.

Rezníkovi v roce 2018, pár měsíců po jeho nástupu do funkce šéfa Rozhlasu a televize Slovenska (RTVS), desítky reportérů vyčítaly, že do zpravodajství přivedl bývalé mluvčí politiků nebo státních úřadů, že podléhá politickým tlakům a že se do vysílání v roli respondentů stále více dostávají tváře dezinformační scény.

Spory nakonec vyvrcholily hromadným odchodem novinářů z RTVS, což kvalitě slovenského veřejnoprávního zpravodajství rozhodně nepomohlo.

Zaspaná válka na Ukrajině

Ukázalo se to třeba v situaci, kdy RTVS chybně informovala o tom, že jedna ze slovenských učitelek pravděpodobně zemřela v důsledku očkování proti covidu. Zprávu ze Slovenska převzala i některá česká média, pitva však souvislost s očkováním vyvrátila.

Především ale letos v únoru veřejnoprávní televize na Slovensku doslova zaspala noční začátek ruské invaze na Ukrajinu. RTVS ještě nad ránem pouze reprízovala starší pořady a nezařadila ani informační lištu v dolní části obrazovky. S výjimkou zpráv 7:30 tak ti diváci, kteří sledovali jen první program RTVS, několik hodin vůbec netušili, že na Ukrajině začala válka. Zvláštní vysílání spustila RTVS až v deset dopoledne.

Jen krátce před invazí také slovenská veřejnoprávní televize pozvala do vysílání expremiéra Jána Čarnogurského, který dlouhodobě patří mezi nejhlasitější zastánce ruského režimu na Slovensku.

Přímo ve vysílání jej moderátorka nechala opakovat některá propagandistická tvrzení Kremlu, například o tom, že se Ukrajina vyzbrojuje a tím sama provokuje válečný konflikt, nebo o historických nárocích Ruska na Krym.

Šéf zpravodajství Vahram Chuguryan nakonec musel ze svého postu odejít. Jeho nadřízený Jaroslav Rezník pak v létě neobhájil mandát a skončil také. Druhou šanci mu teď dal Český rozhlas.

Nesmyslná inspirace Slovenskem

Podle mluvčího ČRo Jiřího Hošny má Rezník v sekretariátu generálního ředitele uplatnit „rozsáhlé manažerské zkušenosti z mediálního prostředí“, vytvářet pro management rozhlasu podklady, data a analýzy.

Dále by měl „analyzovat příležitosti a rizika ČRo jako média veřejné služby ve vztahu k mediálnímu trhu v ČR, SR, V4 či v rámci Evropské vysílací unie“.

To je samo o sobě pozoruhodná poznámka; už proto, že v rámci Visegrádské čtyřky je dnes Česko jedinou zemí, kde má ještě smysl se o kvalitních veřejnoprávních médiích vůbec bavit.

Viktor Orbán v Maďarsku už dávno z veřejnoprávních médií udělal média státní a stejnou cestou se vydalo i Polsko. Slovenská RTVS pak paběrkuje někde mezi formální nezávislostí a reálnou závislostí na politicích, u kterých musí pravidelně žádat o peníze na svůj provoz.

Jen za rok 2020 vznikla v rozpočtu slovenských veřejnoprávních médií „díra“ ve výši 11 milionů eur (zhruba 550 milionů korun), zejména proto, že předchozí vlády odpustily placení koncesionářských poplatků některým početným skupinám obyvatel — důchodcům, těžce zdravotně postiženým či lidem pobírajícím dávky v hmotné nouzi. Něco podobného teď mimochodem v Česku navrhuje hnutí ANO Andreje Babiše.

Česká televize i Český rozhlas mají oproti RTVS nesrovnatelně lepší postavení na trhu i dlouhodobý rating důvěryhodnosti a celkově úplně jinou úroveň kvality a personálního i materiálního zabezpečení. Inspirace Slovenskem tedy pro Českou televizi ani pro Český rozhlas nedává příliš smysl. Přesto má podle vyjádření rozhlasu podobnou roli Jaroslav Rezník v ČRo plnit.

Kauza Sputnik a druhá šance

Není přitom sporu o tom, že Rezník je mediálním matadorem, v branži se pohybuje třicet let. Před RTVS šéfoval Slovenskému rozhlasu a agentuře TASR. Právě tam ale podepsal smlouvu o spolupráci s agenturou Sputnik, placenou a řízenou ruským státem. Po kritice smlouvu za pár týdnů zrušil.

Pro šéfa Českého rozhlasu to však očividně není překážkou pro to, aby nabídl Rezníkovi post ve své kanceláři. Zdůvodnění si Zavoral otestoval už vloni při plánovaném jmenování Jitky Obzinové: „Budeme totálně diskvalifikovat člověka kvůli jednomu pochybení? Nemá dostat další šanci?“ ptal se tehdy zaměstnanců.

Jaroslav Rezník ovšem svou druhou šanci dostal už jen tím, že se po „kauze Sputnik“ vůbec mohl stát šéfem slovenských veřejnoprávních médií a ve funkci vydržel i přes zmiňované chyby zpravodajství až do konce pětiletého mandátu.

Jak dnešní RTVS funguje, popsala loni pro HlídacíPes.org Zuzana Kovačič Hanzelová, hlavní tvář reportérů, kteří po sporech s Rezníkovým vedením z televize před čtyřmi lety odešli:

„Když si večer zapnete zprávy, není to jako polská nebo Orbánova televize. Tam ještě nejsme, samozřejmě. Je to takové neutrální, je to strašná nuda, člověk si to zapne a řekne si, tak dozvěděl jsem se, že ten říká to a ten zas tohle. Ale neotevírají absolutně žádná témata, víkendové debaty mají příšernou kvalitu, každý se tam dojde vypovídat a ve zlomových momentech jsou vždy po ruce politikům.“

„Spoušť, rozklad, morálka na nule“

Nový šéf RTVS Luboš Machaj dal ještě před zvolením během kandidatury najevo, že by byl pro návrat novinářů, kteří z televize a rozhlasu odešli po sporech s Rezníkem. Jako základní podmínku pro čistě teoretický návrat si vyčištění veřejnoprávních médií od Rezníkových lidí dávají i sami někteří bývalí redaktoři, kteří mezitím zakotvili v soukromých médiích.

Například zmiňovaná Zuzana Kovačič Hanzelová dnes působí v deníku SME a po neúspěchu Jaroslava Rezníka v letošní volbě generálního ředitele v komentáři na webu novin napsala: „Zanechal za sebou spoušť. Nefunkční zpravodajství plné bizarních lidí. Program a relace v rozkladu. Morálka na nule.“ Její vzpomínky na poměry v RTVS vedené Rezníkem jsou celkově barvité a více než výmluvné.

A tak zatímco slovenská veřejnoprávní televize s rozhlasem spojuje svou budoucnost spíše s očistou od éry Jaroslava Rezníka, vedení Českého rozhlasu v něm vidí naopak vítanou posilu. Je to podobně nepochopitelné jako před časem v případě Jitky Obzinové.

Článek vyšel původně na serveru HlidaciPes.org. V Deníku Referendum vychází v rámci spolupráce obou médií.

advertisment