Rada České televize ve středu vybrala užší okruh potenciálních kandidátů na nového generálního ředitele veřejnoprávní televize. Bude jím buď nynější ředitel programové divize ČT Milan Fridrich, ředitel obchodní divize ČT Hynek Chudárek, bývalý ředitel ostravského televizního studia a někdejší zpravodaj v Rusku Miroslav Karas, ředitel stanice ČT sport Jiří Ponikelský nebo současná předsedkyně dozorčí rady mediálního domu Czech News Center Libuše Šmuclerová. Volba proběhne příští týden ve středu.

Rada České televize nového ředitele tuzemské veřejnoprávní televize vybírá poté, co začátkem května odvolala z funkce pro manažerská pochybení a údajné poškozování dobrého jména ČT dosavadního ředitele Jana Součka. Ten byl ve funkci od října roku 2023 a standardně měl vést ČT až do roku 2029.

Volba byla tajná, každý ze sedmnácti členů Rady ČT — jedno místo z řádných osmnácti je aktuálně neobsazené — měl pět hlasů, postoupili kandidáti s nejvíce hlasy. Volba probíhala bez přítomnosti uchazečů, ti budou mít své projevy až na středečním, volebním, jednání.

Pro zvolení generálním ředitelem je třeba získat alespoň deset hlasů radních — v Radě ČT mají nyní většinu radní zvolení již za současné sněmovní většiny a také Senátem, kde má vláda velkou převahu. Radní zvolení za minulé neformální sněmovní většiny ANO, SPD a KSČM, jako je například Pavel Matocha, tvoří v Radě menšinu.

Chudárek favoritem?

Nejvíce hlasů, tedy sedmnáct, obdržel Hynek Chudárek, který je od roku 2012 obchodním ředitelem České televize, předtím spoluzakládal, spoluvlastnil a poté jako výkonný ředitel téže vedl hudební televizní stanici Óčko — odešel ještě před tím, než ji jako součást skupiny Mafra v roce 2013 koupil oligarcha Andrej Babiš.

Jakožto ředitel obchodní divize má odpovědnost především za sponzoring a prodej reklamy a placené spolupráce, prodej práv na produkci České televize do zahraničí či produkci knižní edice veřejnoprávní televize. Na generálního ředitele kandidoval již v roce 2011, kdy jej porazil Petr Dvořák.

Druhý největší počet hlasů, tedy patnáct, obdržela od radních jako jediná postupující osobnost vně struktur České televize mediální manažerka Libuše Šmuclerová. Ta od roku 2014 působí jako předsedkyně představenstva a později dozorčí rady největší zdejšího mediálního domu Czech News Center, vydávajícího nejčtenější deník Blesk a řadu dalších převážně volnočasových titulů.

Czech News Center vlastní uhlobaron Daniel Křetínský spolu s Patrikem Tkáčem a Romanem Korbačkou. Šmuclerová dříve působila jako výkonná ředitelka komerční TV Nova, spolu se svým někdejším manželem, současným předsedou Stomatologické komory Romanem Šmuclerem se věnovala také podnikání.

Jedenáct hlasů získal Miroslav Karas, který několik let působil jako zahraniční zpravodaj ČT v Polsku a později v Rusku. V letech 2020 až 2024 byl ředitelem studia České televize v Ostravě. O hlas méně, tedy deset, získali shodně současný programový ředitel ČT Milan Fridrich a ředitel stanice ČT sport Jiří Ponikelský.

Fridrich, který po několika letech novinářské praxe v jiných médiích přišel do České televize v roce 2005, se podílel na vzniku zpravodajské stanice ČT24 a vystřídal různé pozice v managementu ČT. Vedl zpravodajství i sekci pro nová média, roku 2011 po nástupu Petra Dvořáka do čela televize se stal ředitelem programu, kterým zůstal i po příchodu nového generálního ředitele Jana Součka v roce 2023. Fridrich působí současně také ve strukturách Evropské vysílací unie.

Ponikelský vede sportovní stanici České televize od roku 2010, předtím v ČR organizoval vrcholné sportovní akce ve volejbalu či florbalu.

Ve volbě již v prvním kole vypadly některé jiné známé tváře: mezi nimi moderátor ČT Jakub Železný, ředitel divize zpravodajství a publicistiky Petr Mrzena, bývalý ředitel komerční televize Prima Martin Konrád či moderátor pořadu Zázraky přírody, bývalý starosta středočeských Říčan Vladimír Kořen, bývalá redaktorka a mluvčí ČT Vendula Krejčová nebo advokát, publicista a odborník na mediální právo Aleš Rozehnal.

Mediálního odborníka Jaromíra Volka výsledky předvýběru hledání nového generálního ředitele ČT nepřekvapily. „O Hynkovi Chudárkovi se začalo hovořit jako o hlavním favoritovi hned po odvolání Jana Součka, a to s tím, že vytvoří tandem s Petrem Mrzenou, který mu případně poskytne ve finálové volbě své hlasy,“ říká Volek k volebnímu úspěchu ředitele obchodní divize ČT.

„Chudárek je manažer, který pracuje v ČT dlouhá léta a jejímu provozu rozumí. Jeho volba by byla sázkou na kontinuitu a manažerskou stabilitu ekonoma, který kdysi prohrál v konkurzu s Petrem Dvořákem,“ soudí ve svém vyjádření pro Deník Referendum Volek.

Podle socioložky médií Maríny Urbánikové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně výsledky prvního kola volby ukazují, že pro radní České televize je klíčová předchozí zkušenost z řídící pozice ve velké mediální organizaci, ideálně přímo v České televizi. „Ta v očích Rady zvyšuje pravděpodobnost, že kandidát nebo kandidátka svou roli zvládne a televizi takzvaně uřídí. Například právě neúspěšný Jakub Železný takovou zkušenost nemá,“ komentovala Urbániková pro Deník Referendum.

„Co se týče Petra Mrzeny, ředitele divize zpravodajství a publicistiky, bezpochyby šlo o kandidáta s rozsáhlou manažerskou praxí. Nicméně právě oblast zpravodajství a publicistiky a některá rozhodnutí, která v ní padala, byla pro Radu ČT v uplynulém období problematická. Rada tedy zřejmě vyhodnotila, že Petr Mrzena za tato rozhodnutí sdílí odpovědnost s odvolaným generálním ředitelem Janem Součkem,“ soudí Urbániková.

S její interpretací souhlasí i Volek, který si všímá toho, že na místo Mrzeny spojeného s působením předchozího ředitele Součka se do předvýběru dostal Miroslav Karas, což lze vnímat jako symbolickou omluvu — Karas totiž z České televize odešel loni právě poté, co se se Součkem nedohodli na další spolupráci, když Karas ve výběrovém řízení neobhájil post šéfa ostravského televizního studia.

Přednost ženě?

Ačkoliv Hynek Chudárek v prvním kole získal nejvyšší počet hlasů, nemusí být podle oslovených znalců prostředí české veřejnoprávní televize automaticky favoritem v kole druhém. „První a druhé kolo volby jsou dvě odlišné soutěže. První kolo spočívá ve výběru okruhu kandidátů a kandidátek, kteří by radním nevadili. Až ve druhém kole se pak ukáže, kdo je jejich skutečný favorit,“ upozorňuje Urbániková.

„Chudárek má jistou výhodu v tom, že v ČT působí jako obchodní ředitel, což je pozice, na které obvykle méně fouká a na níž můžete rozladit méně lidí než na pozicích zodpovědných za obsah a program. Na druhou stranu, nedávný skandál se zaplaceným dílem pořadu Sama doma, za který dostal předchozí generální ředitel Jan Souček výtku, spadá právě do Chudárkovy gesce. I proto ho za favorita spíše nepovažuji,“ predikuje Urbániková pro DR.

Podobné šance má i předsedkyně dozorčí rady Czech News Center Libuše Šmuclerová. „Bude zajímavé, zda ona menšinová skupina radních, kteří při volbě v roce 2023 dali hlas Janu Součkovi, dají hlas jedinému kandidátovi, který nepřichází z ČT. Kandidatura Šmuclerové je pro tuto skupinu radních příslibem manažerského řízení, které bude nejen schopné ekonomizovat provoz ČT, ale také zpřetrhat dlouhodobé ekonomické i personální vztahy na úrovni středního i top managementu,“ říká mediální odborník Jaromír Volek.

„Určitou výhodu mají kandidáti působící přímo uvnitř České televize, protože radní předpokládají, že dobře znají prostředí a nebudou se muset složitě rozkoukávat. V případě Libuše Šmuclerové může být jako nevýhoda vnímáno to, že její poslední manažerská zkušenost s televizním prostředím sahá až do roku 2004, kdy opustila televizi Nova,“ říká pro DR Urbániková.

„Důležitým předpokladem letos bude i to, nakolik Rada bude chtít jít do něčeho nového. V tomto ohledu by zajímavou kandidátkou byla právě Libuše Šmuclerová, která je ženou, a navíc člověkem zvenčí s obrovskými zkušenostmi s médií a s řízením velkých mediálních domů. Byť si nemyslím, že pohlaví by mělo být nějakým klíčovým předpokladem pro takovou pozici, tak by to mohla být zajímavá změna,“ říká pro Deník Referendum mediální odborník Vlastimil Nečas z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze.

„Když si vzpomeneme na volbu Petra Dvořáka v roce 2011, panovaly velké obavy, že přichází ze soukromého sektoru a že hrozí přílišná komercionalizace České televize, které se myslím nepotvrdily. Dvořák byl skvělý ředitel, na čemž se myslím shodnou i jeho odpůrci,“ dodává Nečas. „Na druhou stranu je otázkou, zda pro radní nebude takto těsně před volbami spíše než změna důležitější faktor stabilizace České televize po turbulentní epizodě Součkova vedení, a neupřednostní proto někoho zevnitř ČT.“

Čelit politickým tlakům

Nově zvolený generální ředitel televizi převezme v situaci, kdy ji po květnovém odvolání stávajícího ředitele Jana Součka provizorně vede ředitel korporátní divize ČT Michal Fila.

Součka odvolala Rada ČT většinou patnácti ze sedmnácti radních. Vytýkala mu manažerská selhání, nestandardní přiznávání odstupného, znepřístupňování částí smluv a veřejné vystupování, které veřejnoprávní televizi poškozovalo. Souček byl přitom ve funkci teprve od října 2023, kdy nahradil neúspěšně obhajujícího Petra Dvořáka.

Byl též kritizován za nejasnosti ohledně změn v publicistice v posledním roce, zejména za náhlé zrušení zavedeného a sledovaného pořadu 168 hodin s nesrozumitelným odůvodněním, po němž Českou televizi opustila letitá moderátorka pořadu a jedna z nejvýraznějších tváří televize Nora Fridrichová.

Atmosféru kolem České televize před odvoláním rozjitřil také radní Lubomír Veselý, zvolený ještě za minulé sněmovní většiny hlasy ANO, KSČM a SPD. Nedávno si totiž na svých kanálech stěžoval, že Souček nedodržel sliby, s nimiž ho volil, především to, že nebude lobbovat za zvýšení koncesionářských poplatků.

Začátkem října proběhnou sněmovní volby, v nichž je podle preferencí jednoznačným favoritem opoziční hnutí ANO expremiéra Andreje Babiše, který by, pokud by se volby konaly nyní, dosáhl na většinu s krajně pravicovou SPD či se spojením nacionalistů a konspirátorů pod značkou STAČILO!

Jak Babiš, tak SPD přitom ostře vystupovali proti nedávnému navýšení veřejnoprávních poplatků, které slibují po volbách zrušit a nahradit financováním přímo ze státního rozpočtu po vzoru Slovenska či Maďarska. Po volbách tak bude zřejmě Česká televize a Český rozhlas čelit politickým tlakům, jež bude muset jejich vedení odrážet.

„Generálního ředitele ČT nelze od politických tlaků oddělit. Otevírá jim totiž prostor samotný zákon o České televizi a kodex veřejnoprávní televize. Schopnost odolávat těmto tlakům proto představuje jeden z klíčových předpokladů pro úspěšný výkon dané manažerské pozice,“ uvedl v dřívějším rozhovoru pro DR Jaromír Volek.