V čele veřejnoprávní České televize stane jeden ze dvou mužů, kteří jsou součástí jejího vrcholného vedení již nyní: buď se novým generálním ředitelem stane stávající programový ředitel Milan Fridrich, nebo šéf obchodní divize ČT Hynek Chudárek. Ve středeční volbě je z pětice užšího výběru uchazečů vybrali radní České televize.

V prvním kole volby vypadli bývalý zahraniční zpravodaj ČT a vedoucí ostravského regionálního studia Miroslav Karas, vedoucí stanice ČT sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady soukromého mediálního domu Czech News Center, vydávající mimo jiné nejčtenější český deník Blesk, Libuše Šmuclerová. Chudárek a Fridrich získali v prvním kole tajné volby po celodenním „grilování“ jednotlivých kandidátů shodně po osmi hlasech, Šmuclerová jeden hlas, zbylí dva kandidáti žádný.

Rada České televize má od změny v roce 2023, kdy se počet jejích členů zvýšil a volba části z nich připadla Senátu, standardně osmnáct členů, aktuálně je však jedno místo neobsazené. Ke zvolení nového generálního ředitele ČT je třeba většina — alespoň deset hlasů, těch však postoupivší kandidáti Fridrich a Chudárek ani ve druhém a třetím kole nedosáhli. V patové situaci radní následně odsouhlasili odklad závěrečné volby na středu 25. června.

Nového generálního ředitele ČT vybírá Rada ČT poté, co dosavadního ředitele Jana Součka většinou patnácti radních začátkem května odvolala z funkce. V té byl přitom teprve od října 2023, kdy porazil obhajujícího ředitele Petra Dvořáka. Součkovi radní vytýkali manažerská selhání, nestandardní přiznávání odstupného, znepřístupňování částí smluv a veřejné vystupování, které veřejnoprávní televizi poškozovalo. Televizi v současnosti provizorně vede ředitel korporátní divize ČT Michal Fila.

Na zásadních otázkách panovala mezi kandidáty shoda

Všech pět původních kandidátů na generálního ředitele České televize se v zásadních strategických otázkách shodlo. Kandidáti odmítli sloučení České televize a Českého rozhlasu do jedné instituce či zrušení veřejnoprávních poplatků a jejich nahrazení financováním ze státního rozpočtu. To avizují lídři dosud opozičních hnutí ANO, SPD se spojenci či mimoparlamentní kvazikoalice komunistů a konspirátorů STAČILO!.

Podobně se shodli na potřebě digitální transformace, podchycení mladého diváka a posílení tvorby pro dětské publikum, často zaznívaly plány na posílení zahraničního zpravodajství ČT. Miroslav Karas ve svém projevu odmítl údajný klientelismus, kterého se podle něj musí Česká televize zbavit. Nápadně kritičtěji laděný projev přednesla Libuše Šmuclerová jakožto jediná kandidátka, která nebyla s Českou televizí v posledních letech přímo spojená.

„Systém v ČT je nezdravý, nejen ekonomicky, ale i z hlediska důvěryhodnosti a z hlediska kultury: je pro mě strašně složité poslouchat nepřijímání odpovědnosti za některé věci,“ uvedla předsedkyně dozorčí rady Czech News Center. „Mám obrovskou výhodu, že tak, jak vidím Českou televizi, jsme my jako vydavatelství byli před šesti lety, a doslova v ČT vidím replikování chyb, kterými jsme si my již prošli,“ uvedla dále. Se svou vizí výrazné změny však radní nakonec nepřesvědčila.

Zeštíhlení managementu i posílení digitalizace

První postupující kandidát, ředitel divize obchodních vztahů Hynek Chudárek, byl ve svém kandidátském projevu k nedávnému dění ve veřejnoprávní televizi kritický. „To, co se dělo poslední rok v České televizi nebylo pro mě přijatelné, její renomé i čísla šla dolů, všechno bylo špatně,“ uvedl.

„Chtěl bych obnovit původní objem dramatické tvorby a dofinancovat dětskou stanici ČT :D, pro což bude třeba hledat úspory jinde uvnitř televize, proto chci zeštíhlit management, protože ten přerostl v něco katastrofického. Devatenáct lidí v něm je úplný nesmysl, protože se nemají ani pomalu kde sejít, zasedací místnosti jsou příliš malé, a komunikace potom probíhala na sociálních sítích, což je nepřijatelné,“ řekl Chudárek s tím, že chce štíhlý, devítičlenný management a zredukovat divize, včetně divize korporátních vztahů.

Chudárek ve svém projektu uvedl, že chce soustředit prostředky na dramatickou tvorbu na hlavním veřejnoprávním kanále a prozatím — než se projeví jarní navýšení veřejnoprávních poplatků — nepočítá s obnovou archivního kanálu pro seniory ČT3, který byl spuštěn v době covidové pandemie a zanikl s koncem roku 2023. Navrhl také posílit regionální a zahraniční zpravodajství, zavést další investigativní týdeník vedle Reportérů ČT, aby mezi nimi vznikla „žádoucí rivalita“ a v budoucnu vytvořit samostatný digitální kanál.

Druhý postupující kandidát, programový ředitel Milan Fridrich, ve své řeči prohlásil, že následující roky budou v České televizi bojem o budoucnost veřejné služby a o smysl televize v globálním světě. „Největšími výzvami, jaké před Českou televizí stojí, jsou důvěryhodnost a nezávislost, nestranné profesionální zpravodajství, program, digitální služby, finance a efektivita provozu, umělá inteligence a v neposlední řadě spolupráce s mezinárodními institucemi a zahraničními vysílateli,“ řekl Fridrich.

Po turbulentním období, které přineslo rušení publicistických pořadů, jako byl loni v létě pořad 168 hodin či letos krátce pozastavený pořad Fokus Václava Moravce, chce Fridrich ve zpravodajství a publicistice ČT stabilizaci, správné stimuly a kariérní řád. Dále navrhl zavést nedělní souhrn týdne se zapojením zahraničních a regionálních zpravodajů, větší prostor pro diskuse senátorů a vznik menší redakce na ověřování faktů.

Fridrich ve svém zveřejněném kandidátském projektu také kladl důraz na nezbytnost digitální transformace České televize, v případě zvolení chce investice do online aktivit již pro příští rok zdvojnásobit, posílit originální tvorbu na kanálu iVysílání a spustit speciální digitální kanál s obsahem uzpůsobeným pro generaci Z, stejně jako rozšířit výrobu na dětském kanálu ČT :D či na ČT art.

Do volby se promítly zákulisní třenice

V souvislosti s Fridrichem v době volby ve veřejném prostoru rezonovaly dvě zákulisní spekulace. První přinesl ještě před volbou server Seznam Zprávy, podle jehož zdrojů měl radní Vlastimil Ježek, nejvýraznější kritik odvolaného ředitele Součka, uzavřít s kandidátem Milanem Fridrichem dohodu, že v případě svého zvolení dosadí Ježka na post ředitele zpravodajství ČT místo Petra Mrzeny. Fridrich i Ježek to rezolutně odmítli s tím, že jde o „účelovou lež“ s cílem jejich diskreditace.

V průběhu volby pak přinesl server Aktuálně.cz informaci, že současný ředitel zpravodajství a neúspěšný, již v prvním kole vypadnuvší kandidát na generálního ředitele Petr Mrzena, měl zaslat několika radním zprávu, v níž apeloval, aby nevolili Fridricha, protože má údajně chystat Mrzenovo odvolání. Sám Mrzena to následně pro Deník N potvrdil.

Vedle těchto zpráv o zákulisních intrikách byl potom Fridrich přímo při „grilování“ před Radou ČT konfrontován ohledně svých předlistopadových studií v Sovětském svazu. Hájil se tím, že do SSSR odcestoval až v závěru osmdesátých let v době perestrojky, kdy byl tamní režim volnější než normalizační Československo.

V Radě nepanuje shoda na dalšmí směřování ČT

Podle mediálního odborníka a znalce prostředí veřejnoprávní televize Jaromíra Volka zastoupení podporovatelů obou finalistů kopíruje volbu před dvěma lety, kdy se rozhodovalo mezi dosavadním ředitelem Petrem Dvořákem a Janem Součkem.

„Někdejší Součkovi voliči dnes podporují Hynka Chudárka. Jde o skupinu, která se dlouhodobě pokouší alespoň částečně změnit směřování České televize, které nastolil jak obsahově, tak personálně Petr Dvořák. Zároveň ale pro tuto skupinu byla Libuše Šmuclerová příliš nečitelná a nevyzpytatelná, jak svými vazbami na Czech News Center, tak svou minulostí a domnělou vazbou na lídra hnutí ANO Andreje Babiše,“ popisuje pro Deník Referendum Volek.

Šmuclerová totiž v minulosti vedla zmíněné vydavatelství Czech News Center, kam patří deníky Blesk, Aha! či Sport, týdeník Reflex a řada dalších zejména volnočasových časopisů. Společnost vznikla na základě vydavatelství Ringier Axel Springer, které v roce 2013 od německých majitelů odkoupil uhlobaron Daniel Křetínský spolu s Patrikem Tkáčem a Romanem Korbačkou.

Dnešní vydavatel online Deníku Forum24 Pavel Šafr pak Šmuclerovou dříve opakovaně veřejně obvinil z toho, že v době, kdy byl šéfredaktorem Blesku či Reflexu, na něj jako jeho nadřízená vyvíjela tlak, aby ve svých titulech vstřícněji referoval o tehdejším prezidentovi Miloši Zemanovi a vicepremiérovi Andreji Babišovi.

„Je nepochybné, že pod jejím vedením by se ČT proměnila radikálněji než v případě stávajících členů vrcholového managementu — Fridricha a Chudárka,“ dodává Volek s tím, že právě obavy z příliš radikálního nástupu Šmuclerové napomohly Chudárkovi.

„Vývoj jde bohužel směrem, kterého jsem se obávala už od prvních diskusí o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Rada se sice dokáže shodnout na společném nepříteli, ale pak již velice těžko hledá shodu na tom, kdo jej má nahradit. Je totiž dlouhodobě rozdělena na dvě až tři křídla, přičemž toto rozdělení do jisté míry kopíruje rozdělení na politické scéně. Dnešní volba nebo spíše patová situace pouze ilustruje tento stav,“ okomentovala výsledky středeční volby generálního ředitele pro Deník Referendum socioložka médií Marína Urbániková z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

Výběr Chudárka a Fridricha a neúspěch Šmuclerové podle socioložky ukázal, že Rada ČT chce hrát na jistotu a neměnit zavedené pořádky. „V neprospěch Libuše Šmuclerové pravděpodobně hrálo to, že je osobou zvenku a chvíli by trvalo, než by se v organismu České televize zorientovala, což krátce před parlamentními volbami nemusí být praktické. Na druhé straně mohla do ČT přinést svěží vítr a nový styl, ale radní to zjevně nevyhodnotili jako výhodu,“ říká Urbániková.

„V kuloárech jsem zachytila i to, že jako výrazná žena části radním zkrátka není po chuti,“ dodává socioložka s odkazem na genderový aspekt volby, související s tím, že zastoupení žen v Radě ČT i v mediálních radách obecně je dlouhodobě velmi nevyrovnané: v současné sedmnáctičlenné Radě ČT jsou ženy pouze tři.

Favorit zůstává nejasný

Výsledek volby příští týden, kdy se zřejmě finálně rozhodne mezi Milanem Fridrichem a Hynkem Chudárkem, podle odborníků nyní odhadnout nelze.

„V tuto chvíli je jakákoliv predikce předčasná. Jediné, co je jisté, že začíná další kolo vyjednávání, které se pravděpodobně neobejde bez pletich. Pokud je pravda, že v průběhu hlasovaní měl ředitel zpravodajství údajně vyzývat některé radní, aby nevolili Fridricha, je to drobný náznak průběhu onoho nadcházejícího vyjednávání,“ říká Volek.

Výsledek si za této konstelace netroufá odhadovat ani socioložka médií Marína Urbániková z Masarykovy univerzity. „Pokud bychom to brali čistě věcně, Milan Fridrich je kandidát s mnohem bohatšími profesními zkušenostmi, což se pozitivně odrazilo také na kvalitě předloženého projektu. Zatímco projekt Hynka Chudárka klouže po povrchu a tvoří jej spíše obecné deklamace, projekt Milana Fridricha obsahuje konkrétní plány a jasněji pojmenovává hlavní výzvy i způsoby, jak na ně reagovat,“ říká Urbániková.

„Nejsem si ale jistá, do jaké míry jsou právě profesní zkušenosti a kvalita projektu v této volbě rozhodujícím faktorem. Lze pouze doufat, že nejbližší minimálně týden se ponese v důstojném duchu a jako veřejnost nebudeme svědky pletich, intrik a výměnných obchodů v přímém přenosu. To by vedlo pouze k dalšímu poškozování České televize,“ uzavírá socioložka.