Výstavba větrných elektráren se ve veřejném prostoru potýká se silným tlakem. Na jeho vytváření se podílejí jak aktivisté, kteří při argumentaci proti výstavbě neváhají používat zavádějící či nepravdivé informace, tak část vládní reprezentace, která si boj proti větrným elektrárnám vytyčila jako jeden ze svých cílů.

Realita je však mnohem pestřejší. Zatímco odpůrci zviditelňují nesouhlas části veřejnosti, ve skutečnosti vznikají a připravují se desítky místních projektů se silnou podporou obyvatel. Tu si získaly hlavně zapojením místních do přípravy a realizace projektů — ať už prostřednictvím společného plánování, přímé investiční účasti, nebo výhodnější ceny elektřiny pro místní spotřebitele.

Nejde přitom o okrajovou záležitost a vláda by ji neměla podceňovat. Větrné elektrárny mohou významně přispět k naplnění cílů její hospodářské strategie. Podle studie konzultační společnosti EGÚ má komunitní energetika potenciál zajistit výstavbu až 3,3 GW instalovaného výkonu větrných elektráren, což odpovídá zhruba jedenapůlnásobku výkonu Temelína. Zároveň by šlo přibližně o třetinu cíle v oblasti obnovitelných zdrojů, který si vláda stanovila na 12 GW do roku 2030.

Zapojují se jednotlivci, obce i podniky

Jaké jsou zkušenosti na lokální úrovni, kde se mohou místní obyvatelé přímo zapojit do rozhodování o své budoucnosti?

Energetické společenství ENERKOM Opavsko je sdružení lidí, obcí a místních podnikatelů na severovýchodní Moravě, kteří již nyní společně vyrábějí a sdílejí elektřinu z fotovoltaických elektráren. Společenství dlouhodobě připravuje také výstavbu vlastní větrné elektrárny v rámci většího větrného parku. Elektřinu z této elektrárny budou moci přímo spotřebovávat jeho členové.

Podobnou ambici má Energetické společenství Jamensko na Vysočině. K záměru výstavby větrných elektráren si nechalo zpracovat podrobné studie. Minulý rok proběhlo v jedné z členských obcí referendum, které potvrdilo souhlas obyvatel s výstavbou. Záměr zapojit se do výstavby mají i další energetická společenství.

Specifickým příkladem je firma NOHO z Hradce Králové. V rámci projektů nabízí samosprávám a obyvatelům možnost investičního zapojení. Do lokalit přichází s prvotním impulsem k výstavbě; další plánování projektu — určování počtu a velikosti turbín, jejich umístění, způsobu zapojení i ceny elektřiny pro místní — pak probíhá společně s veřejností v rámci veřejných projednání. Otevřenému jednání odpovídají i výsledky anket v jednotlivých obcích, kde tyto projekty získávají silnou — v některých případech až drtivou — podporu.

V České republice již nyní existuje několik větrných elektráren ve vlastnictví municipalit a výstavba dalších se připravuje. Podrobné vyhodnocení investice do vlastní větrné elektrárny probíhá například v severočeském Varnsdorfu.

Dalším modelem je projekt „občanského větrného parku“, který v České republice funguje ve dvou lokalitách. Místní se mohou do projektu zapojit investičně — již při plánování mohou nakoupit akcii projektu za symbolickou jednu korunu, kterou po udělení stavebního povolení vymění za podíl s reálnou hodnotou. Po zprovoznění elektrárny pak získávají pravidelné výnosy z provozu. Podle zkušeností obyvatel u Vítězné v Královéhradeckém kraji výnosy z projektu často převyšují úroky z běžných investic.

Komunitní projekty větrných elektráren patří mezi pozitivní příklady, které jsou však stále málo viditelné. Stojí za nimi především mravenčí, často dobrovolnická práce a nespočet hodin organizování, které se musí vyrovnávat s přetrvávajícím negativním veřejným obrazem větrné energetiky. Cílem je proměnit podobu energetiky — od systému ovládaného velkými korporacemi k demokratičtější, transparentnější a udržitelnější podobě.

Jak podpořit výstavbu větrných elektráren

Větrné elektrárny se neprosadí jen pomocí rétorické podpory či know-how, jak je shrnuje například publikace Unie komunitní energetiky Jak se připravit na sdílení elektřiny z větrných elektráren. Výstavba větrných elektráren v režii místních komunit totiž naráží na zcela praktické překážky. Kromě extrémně dlouhých povolovacích procesů představuje zásadní bariéru také vysoká cena, která se pohybuje přibližně mezi 150 a 250 miliony korun za jednu turbínu.

S financováním větrných elektráren by měl pomoci nově vypsaný dotační program Komunerg, který prostřednictvím Modernizačního fondu přerozděluje prostředky získané od znečišťovatelů ovzduší energetickým společenstvím. Podmínky programu je však nutné nastavit tak, aby skutečně umožňovaly financování výstavby větrných elektráren.

Další překážky vznikají při sdílení elektřiny. Problematické je zejména omezení sdílení pouze prostřednictvím statické alokační metody. Elektřina se tak rozděluje mezi členy společenství podle předem pevně stanovených podílů, což v praxi znamená, že část vyrobené energie nelze efektivně využít a sdílející skupiny mohou přijít až o polovinu produkce.

Pro funkční sdílení elektřiny z větrných elektráren v režii energetických společenství je také klíčové zohlednění vzdálenosti při sdílení. V současnosti se za distribuci elektřiny platí stejně, ať už spotřebitel nakupuje z jakkoliv vzdáleného výrobního zdroje. S ohledem na pozitivní efekt lokálního sdílení pro distribuční síť je potřeba do ceny za distribuci elektřiny adekvátně promítnout vzdálenost výrobce a odběratele.

Komunitní výstavba větrných elektráren představuje velkou příležitost pro udržitelnější, bezpečnější a demokratičtější energetiku budoucnosti. I přes přes negativní obraz větrných elektráren vytvářený v médiích a veřejném prostoru, existují připravené projekty místních komunit, které čekají na podporu. Rozvoj větrné energetiky je nutnou podmínkou pro splnění vládních cílů v oblasti obnovitelných zdrojů. Příklady komunitní energetiky ukazují, že zapojení místních zásadně zvyšuje legitimitu i přijatelnost energetických projektů.