↗

Podíl uhlí na výrobě elektrické energie snižují všechny státy Evropské unie a vyrábějí levnou energii z čistých zdrojů. Zároveň zdražují ceny emisních povolenek, což podle Emberu vytváří další tlak na zbývající výrobu z uhlí. Česká republika spolu s Německem a Polskem však patří mezi země s největší výrobou z uhlí, a tudíž i mezi ty, kterým hrozí další zdražování. Foto pixabay

Přišla dlouho očekávaná porážka fosilní energetiky: větrné a solární elektrárny vyrobily v Evropě třicet procent elektrické energie, tedy o procento víc než elektrárny spalující fosilní paliva. Vyplývá to z dat nové zprávy expertní organizace Ember. Celkově pak obnovitelné zdroje vyrobily takřka polovinu elektrické energie v Evropské unii.

Podle seniorní analytičky Emberu Beatrice Petrovichové jde o „zásadní milník ukazující na vysokou rychlost změn v evropské energetice“. Hlavním hybatelem změn je vysoký růst výroby ze slunce. V kombinaci s bateriovými úložišti jsou solární panely schopny produkovat velké objemy levné energie, kterou lze dodávat i ve špičkách poptávky. Podle analytiků společnosti Ember tím sluneční energie, ale i další čisté zdroje zlevňují energii na kontinentě.

Před Evropskou unií dle Petrovichové stojí další úkol, a to „výrazně snížit závislost unie na drahém dováženém plynu.“ Fosilní energetiku sice předčily čisté zdroje, ale na ústupu je jen uhlí. Výroba z fosilního plynu naopak stoupla.

Právě fosilní plyn podle Emberu energii napříč Evropou zdražuje. Úpadek uhelné energetiky totiž vyžaduje instalaci řiditelného výkonu, který není závislý na počasí. Takovými zdroji byly dosud elektrárny na zemní plyn, na jejichž výrobě je řada evropských zemí závislá ve večerních a ranních špičkách, v zimě nebo při počasí nevhodném pro výrobu energie ze slunce či větru.

Cílem unie by podle Petrovichové mělo být navýšení investic do baterií, rozvodných sítí a elektrifikace vytápění nebo dopravy, čímž Evropa spotřebu plynu sníží. „Lze tak dosáhnout stabilizace cen a posílení obrany proti energetickému vydírání ze strany mimoevropských zemí,“ říká Petrovichová. Nyní je Evropa závislá na dovozu plynu ze Spojených států, Norska, ale například i z Kataru nebo Alžírska.

Česká republika zaostává

Podíl uhlí na výrobě elektrické energie snižují všechny státy Evropské unie a vyrábějí levnou energii z čistých zdrojů. Zároveň zdražují ceny emisních povolenek, což podle Emberu vytváří další tlak na zbývající výrobu z uhlí. Česká republika spolu s Německem a Polskem však patří mezi země s největší výrobou z uhlí, a tudíž i mezi ty, kterým hrozí další zdražování.

Tempo instalace nových obnovitelných zdrojů v České republice přitom na dosažení cíle, který stanovila ještě vláda Petra Fialy (ODS), nestačí. Z nové statistiky ministerstva průmyslu a obchodu o výrobě energie za rok 2024 vyplývá, že zatímco přibývá solárních instalací, výroba z větru u nás stagnuje.

Podle energetického experta Hnutí DUHA Karla Polaneckého je v zájmu České republiky, aby s trendem rozvoje obnovitelných zdrojů v Evropské unii držela krok. Levnější energii by podle Polaneckého zajistil právě rozvoj větrné energetiky nebo bateriových úložišť.

Nový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) však vidí priority jinde. Slíbil sice i budování nových obnovitelných zdrojů, hlavní důraz chce ovšem klást na výstavbu plynových a jaderných zdrojů. V tiskovém komentáři k programovému prohlášení vlády navíc Havlíčkovo ministerstvo uvedlo, že podpoří i stávající uhelné elektrárny.