S balíčkem opatření pro energetické sítě, který má být předložen na podzim tohoto roku, učiní EU významný krok směrem k modernizaci energetické infrastruktury s cílem zpřístupnit levnou energii z obnovitelných zdrojů a snížit účty za elektřinu. Cílem však není pouze zlevnění energie, ale také větší energetická bezpečnost. V České republice však pomalý rozvoj sítě dlouhodobě brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Otázkou je: zaujme Česká republika přední místo v revoluci v oblasti sítí?

Evropští občané a podniky chtějí energii, která je cenově dostupná, bezpečná a čistá. Domácí energie z obnovitelných zdrojů může podpořit konkurenceschopnost, posílit bezpečnost a podpořit prosperitu a zároveň přispět k dekarbonizaci.

Pomalé rozšiřování sítí však tento proces brzdí a způsobuje omezení přístupu, přetížení a omezení. Vzhledem k tomu, že se podle prognóz zvýší celková kapacita obnovitelných zdrojů v Evropě o 700 GW, tedy z 894 GW v roce 2023 na téměř 1600 GW v roce 2030, je nutné přijmout urgentní opatření.

To bude vyžadovat investice: Evropská unie odhaduje, že do roku 2040 budou rozvodné sítě vyžadovat 730 miliard eur na distribuci a 472 miliard eur na investice do přenosu. Energetické regulační orgány předpokládají roční investice do rozvodné sítě ve výši 75 až 100 miliard eur.

Proto je nový balíček opatření EU pro energetické sítě tak důležitý. Bude zahrnovat opatření k modernizaci a rozšíření infrastruktury energetických sítí prostřednictvím lepšího plánování, zjednodušení povolovacích řízení a užší mezisektorové integrace.

Evropský balíček opatření pro energetické sítě: co je třeba udělat?

Ve svých doporučeních k evropskému balíčku opatření pro energetické sítě zdůraznila organizace Climate Action Network Europe, že má-li kapacita energetických sítí držet krok s růstem obnovitelných zdrojů energie, je třeba zvýšit veřejné financování a přijmout opatření k urychlení schvalování povolení způsobem, který je šetrný k přírodě a přínosný pro obce a domácnosti.

Balíček musí také podporovat flexibilní energetický systém prostřednictvím zavádění propojení, skladování energie a reakce na poptávku, maximalizovat rostoucí množství energie z obnovitelných zdrojů a zároveň snížit nákladné přetížení sítě a omezení.

„Rozvodné sítě se stávají pozadu v evropské energetické transformaci, kde mají obnovitelné zdroje energie náskok. Nadcházející evropský balíček opatření pro rozvodné sítě musí zajistit, aby elektrická infrastruktura a kapacita rozvodných sítí odpovídaly rychlému tempu rozvoje obnovitelných zdrojů energie,“ uvádí Tom Lewis, expert na obnovitelnou infrastrukturu z CAN Europe.

„Prioritizovat snížení poptávky po energii je důležitým zkratem, ale rozšíření a modernizace evropských sítí a zajištění adekvátního skladování energie, technologií pro zlepšení sítí a propojení mezi sousedními zeměmi je zásadní pro zabránění přetížení sítí a výpadkům proudu, snížení celkových nákladů na energii a zajištění plně obnovitelného a odolného energetického systému pro Evropu,“ dodává Lewis.

Jak moderní je česká síť?

Česká elektrická síť dnes patří k největším překážkám na cestě k čistému, bezpečnému a modernímu energetickému systému. Zastaralá infrastruktura, nedostatečné investice a pomalé zavádění chytrých technologií brzdí rozvoj obnovitelných zdrojů — i přesto, že zájem o ně v posledních letech výrazně roste. Místo aby síť pomáhala transformaci, stává se jejím slabým článkem.

Jedním z největších problémů je, že současná kapacita sítě není využívána efektivně. Velká část energie zůstává blokována v záložní kapacitě sítě — až 23 gigawattů energie z obnovitelných zdrojů čeká na připojení. Šestasedmdesát procent žádostí o připojení do sítě je zamítnuto na distribuční úrovni.

Investice do rozvodné sítě byly částečně financovány z evropského programu RePowerEU, konkrétně se jednalo o 6,7 miliardy Kč v prosinci 2023. Další prostředky v celkové výši 17 miliard Kč se plánují z Modernizačního fondu. Reálně byla ale zatím vyhlášena jen jedna výzva v hodnotě sedmi miliard korun.

Pro srovnání — na rozvoj výroby z obnovitelných zdrojů bylo z výzev RES+ přiděleno přes 150 miliard korun. Zatímco výroba se rozvíjí rychle, síť tomuto tempu nestačí.

„Dotace pomáhají rozvoji obnovitelných zdrojů, ale rozvodná síť zůstává pozadu. Výsledkem je hromadění projektů, rostoucí přetížení sítě a nevyužitá čistá energie,“ říká Alexandra Lebriez, expertka Centra pro dopravu a energetiku na financování energetické transformace.

Problém ale není jen technický — je systémový. Český plán rozvoje sítě (TYNDP) vychází ze státní energetické politiky vypracované v roce 2015 a i nadále se opírá o centralizovaný energetický model. Dokonce i ve scénáři „Obnovitelné zdroje 2040“ (ČEPS) se předpokládá větší přírůstek plynových zdrojů než obnovitelných. Žádný ucelený plán pro plně obnovitelnou síť zatím neexistuje.

Procesy povolování výstavby fotovoltaických nebo větrných elektráren také zůstávají pomalé. To by se však mělo změnit díky nedávno přijatému zákonu o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který do českého práva zavádí takzvané „akcelerační zóny“, kde by povolovací řízení nemělo trvat déle než dvanáct měsíců.

Výstavba v těchto zónách ale vyžaduje koordinaci s provozovateli rozvodné sítě a souhlas obce. Zapojení místních komunit tak hraje klíčovou roli — tam, kde mají lidé z obnovitelných projektů přímé výhody, bývá mnohem pravděpodobnější, že je budou podporovat.

Opatření, která ČR potřebuje