Skupina ČEZ snížila své cíle ve výstavbě obnovitelných zdrojů do roku 2030 o 72 procent. Vyplývá to z porovnání dvou údajů z prezentací pro investory. Zatímco v listopadu minulého roku skupina ČEZ počítala s instalací čistých zdrojů o výkonu šest gigawatt, o pouhé čtyři měsíce později již v datech pro investory uvedla navýšení výkonu „jen“ o 1,7 gigawatt.

Podle mluvčí skupiny ČEZ Barbory Peterové se na původních cílech skupiny nic nemění a společnost nadále hodlá snižovat emise z výroby energie. Zároveň Deníku Referendum potvrdila údaje z investorských prezentací o snížení předpokládaného instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů.

Peterová krok skupiny ČEZ vysvětlila tím, že v současné chvíli nepanují dobré ekonomické podmínky pro další rozvoj obnovitelných zdrojů. „Vývoj cen elektrické energie ukazuje, že bez posílení ekonomických pobídek nebude rozvoj obnovitelných zdrojů v České republice dostatečný,“ uvedla Peterová pro Deník Referendum a dodala, že po celé Evropě rostou jak kapitálové náklady, tak úrokové sazby úvěrů pro projekty obnovitelných zdrojů.

Obtíže developerů obnovitelných zdrojů

Problémem není jen ekonomika obnovitelných zdrojů. Podle Peterové je dalším významně limitujícím faktorem délka a celková náročnost povolovacích procesů. „Bez jejich změny není možné stavět a z tohoto důvodu v současnosti zaniká na trhu až třicet procent záměrů,“ uvedla Peterová pro Deník Referendum

Náročnost a délku povolovacích procesů dlouhodobě kritizují zástupci Komory obnovitelných zdrojů energie, která developery čistých zdrojů sdružuje: „Vyřídit všechna povolení pro stavbu větrné elektrárny dosud trvalo deset a nezřídka i patnáct let, takže pokud se podaří zákon dopracovat, může to v kombinaci s dalšími opatřeními, které již stát přijal, celý proces povolování elektráren urychlit. Jsem mírný optimista. Ministerstva totiž během posledních dvou let odvedla kus práce, takže na aktuální verzi se dá stavět,“ komentoval v březnu vládní návrh změny povolování větrných elektráren Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.

Podle Peterové těžkosti působí i připojitelnost k síti: „V místech, kde může být ideální plocha pro obnovitelné zdroje, nemusí být k dispozici vedení, nebo je již natolik zatížené, že žádné další zdroje připojit nelze.“

Ohrožení plánů na čistou a levnou energii?

Budování nových obnovitelných zdrojů, především pak těch větrných, je klíčové pro zajištění nízkých cen energií a dodržení závazku snížit emise skleníkových plynů z výroby energie. „Vnitrostátní plán pro oblast energetiky a klimatu předpokládá do roku 2030 osm gigawatt nových fotovoltaických zdrojů a 1,2 gigawatt nových větrných zdrojů,“ uvedla pro Deník Referendum tisková mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí.

Dohromady tedy vláda plánuje instalovat více než devět gigawatt nových čistých zdrojů energie. Rozhodnutí skupiny ČEZ snížit plánovanou výstavbu o 4,3 gigawatty představuje téměř polovinu cílového výkonu, ke kterému se vláda ve vnitrostátním plánu zavázala.

Mluvčí ministerstva životního prostředí Krejčí redakci Deníku Referendum sdělila, že rozhodnutí skupiny ČEZ nezpůsobí závažnější problém v plnění vládního cíle. Žádná legislativa podle Krejčí nepředjímá, kdo bude realizátorem výstavby nových zdrojů. V oblasti obnovitelných zdrojů energie totiž významnou roli hraje demokratizace energetiky, tedy zastoupení menších hráčů na trhu.

To potvrzuje i energetický expert Hnutí DUHA Karel Polanecký. „Z pohledu plnění cílů vlády nemusí jít o zásadní problém. V roce 2023 se podařilo nainstalovat jeden gigawatt fotovoltaik a v roce 2024 zhruba stejné množství. Když se podaří udržet tempo, v solárních zdrojích cíle splníme,“ uvedl Polanecký pro Deník Referendum a doplnil, že „hlavní bariéra pro dlouhodobé plnění cílů jsou dlouhé povolovací procesy pro větrné elektrárny. Na druhou stranu je pravda, že firma s takovými kapacitami, jako má ČEZ, bude s rozvojem sektoru obnovitelných zdrojů významně hýbat, a to oběma směry.“

Problémem není jen byrokracie, ale i ziskovost

Podle mluvčí skupiny ČEZ Peterové hodlá skupina „za přijatelných podmínek“ investovat až čtyřicet miliard korun do výroby z obnovitelných zdrojů energie. Od zveřejnění strategie skupiny ČEZ Vize 2030 v roce 2021 se ale podle mluvčí Peterové „významně změnilo vnější prostředí“.

„Zaznamenali jsme, že několik dalších evropských energetik snížilo své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie v přímé reakci na rostoucí kapitálové náklady, úrokové sazby a zároveň klesající ceny elektřiny,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí skupiny ČEZ Peterová a dodala, že skupina „všechny tyto hodnoty sleduje a průběžně vyhodnocuje. V naší rozvojové aktivitě — vytipovávání vhodných pozemků, jednání s obcemi, debaty s občany, zajištění připojení — pokračujeme.“

Mezi hlavní ekonomické překážky rozvoje obnovitelných zdrojů energie patří podle Karla Polaneckého nejistota kolem cen elektrické energie. Developeři na proměnlivém energetickém trhu nedokáží garantovat rentabilitu svých projektů. Polanecký tvrdí, že z pohledu evropských směrnic i účastníků trhu jsou nejlepším nástrojem, jak situaci řešit, dohody o referenční ceně, tedy „contract for difference“.

„Jde o garantovanou cenu, kterou provozovatel dostane bez ohledu na výši tržní ceny. Když je cena na trhu nižší než garantovaná, stát ji provozovateli dorovná, když je vyšší, stát dostane příjem z prodeje nad úroveň garantované ceny,“ vysvětlil pro Deník Referendum Polanecký.

Takové nástroje ale česká vláda používat neplánuje. „Očekáváme, že vývoj ceny silové elektrické energie do budoucna významně ovlivní rozvoj akumulace, flexibility a její agregace. Tím dojde ke snižování převisu nabídky elektrické energie nad poptávkou, a tedy i snižování počtu hodin s velmi nízkými či zápornými cenami energie, které v současnosti negativně působí na ekonomiku obnovitelných zdrojů,“ uvedla pro Deník Referendum mluvčí ministerstva životního prostředí Veronika Krejčí a dodala, že „také zjednodušení povolovacího procesu u výstavby nových obnovitelných zdrojů přinese snížení nákladů na výstavby“.

Právě návrh zákona, jenž nyní čeká na projednání v poslanecké sněmovně, má zásadně urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů, především pak větrných elektráren. Pomoci mají speciální akcelerační zóny, kde bude povolování stavby zásadně rychlejší.

Vzhledem k vyjádřením skupiny ČEZ ale upravení povolovacího procesu nemusí stačit. O tom, zda investor bude, či nebude do stavby investovat, rozhodne nejen náročnost povolovacího procesu, ale i to, zda bude projekt celkově ekonomicky rentabilní. O nutnosti urychlit povolovací procesy, ale také ekonomicky podpořit vznik nových kapacit čistých zdrojů opakovaně mluví i Mezinárodní energetická agentura.