Větrné a solární zdroje mohou tvořit spolehlivý základ české energetiky

Matěj Moravanský

Energetický systém v České republice lze postavit na obnovitelných zdrojích. Počasí sice ovlivňuje výrobu, ale při vhodné kombinaci a dostatečné kapacitě úložišť lze výkyvy vyrovnat. V Dánsku nebo Portugalsku to tak již funguje.

Česká republika se podle dat Eurostatu propadla na poslední místo ve využívání obnovitelných zdrojů: nikde jinde v Evropské unii nevyrábí méně obnovitelné energie než u nás. Foto WmC

Podle nové analýzy organizace Fakta o klimatu je výroba z obnovitelných zdrojů v českých podmínkách spolehlivá. „Navzdory obavám z proměnlivosti obnovitelných zdrojů data ukazují, že při dobré kombinaci a doplnění záložními zdroji mohou tvořit stabilní základ bezemisní energetiky,“ tvrdí mluvčí organizace Milan Vítek.

I ve špatném počasí by tak dokázaly větrné a solární systémy dodávat nemalé množství energie. Podmínkou spolehlivé výroby jsou však baterie a záložní zdroje, které dokáží v případě potřeby rychle dodat energii do sítě.

Na rozdíl fosilních zdrojů devastujících klima jsou obnovitelné zdroje energie závislé na počasí. Jednak výkon větrných a slunečních zdrojů ovlivňuje proměnlivost počasí během dne, rovněž pak panují rozdíly v ročních obdobích: zatímco větrné elektrárny těží ze silných větrů na podzim, v zimě a z části na jaře, solární vyrábějí hlavně na jaře a v létě.

„Na sezónní úrovni jsou v České republice solární a větrné zdroje velmi spolehlivé. Při správném poměru instalovaných výkonů se jejich výroba dobře doplňuje,“ uvádí analýza Fakt o klimatu. Výroba ze slunce je během roku proměnlivější než výroba z větru. Výroba v nejméně příznivých zimních měsících u solárních elektráren klesá až k pouhé čtvrtině oproti létu. Výroba energie z větru v letních měsících klesá v průměru jen zhruba k polovině nejpříznivější zimní výroby.

Při vhodné kombinaci větrných a solárních zdrojů se sezónní výroba energie doplňuje. Graf Fakta o klimatu

V průměru devětkrát za rok, nejčastěji mezi listopadem a lednem, nastávají dny, kdy zároveň málo svítí slunce i málo fouká vítr. Pro tyto případy je nutné mít dostatek záložních zdrojů, případně dostatek kapacit pro akumulaci energie.

V jednotlivých dnech roku je tedy počasí proměnlivé, ale ne zcela nahodilé. Při vhodném nastavení poměru instalovaných výkonů větrných a solárních elektráren se dny s velmi nízkou výrobou počítají v jednotkách, upozorňuje analýza.

Podle analýzy Fakt o klimatu by takový ideální spolehlivý poměr větrných zdrojů k solárním byl tři ku jedné. Dnes je ale poměr zcela opačný. Nová zpráva Energetického regulačního úřadu uvádí, že v roce 2024 tvořil podíl větrných zdrojů na výrobě elektrické energie jedno procento, zatímco solární zdroje vyrobily pět procent.

Jak zvýšit spolehlivost obnovitelných zdrojů

Data ukazují, že i obnovitelné zdroje lze používat spolehlivě. Klíčem je správně nastavit poměr větrných a solárních zdrojů energie, mít připravené záložní zdroje pro dny, kdy nesvítí ani nefouká, a rozvíjet přenosové sítě a ukládání energie, shrnuje v tiskové zprávě analytik Fakt o klimatu Matěj Kolouch Grabovský. Podle něj rovněž pomůže, když provozovatelé zdrojů mírně naddimenzují instalovaný výkon obnovitelných elektráren, zejména těch větrných.

Vedle budování nových zdrojů, zvláště větrných elektráren, je podle Fakt o klimatu nutné k zajištění spolehlivých dodávek energie přijmout ještě další tři opatření: posílit přeshraniční propojení sítí, budovat úložiště energie a zajistit záložní zdroje.

Přeshraniční propojení sítí napříč Evropou pomůže stabilizovat denní i sezónní výkyvy. Podle návrhů analytické společnosti Ember může přeshraniční spolupráce středo- a východoevropských států vést k využití baltského pobřeží a stavbě až 14 gigawatt větrných elektráren na moři. Tyto turbíny by využívaly stálý mořský vítr a skrze propojené sítě by dodávaly energii pro celý region i v době, kdy by ve vnitrozemí kontinentu panovaly nevhodné podmínky pro obnovitelné zdroje.

Stabilitu výroby z obnovitelných zdrojů přináší i kombinovaná výroba energie s bateriovým úložištěm. Podle ministerstva průmyslu a obchodu takto kombinovanou výrobu s ukládáním volí především domácnosti, avšak v návrzích řady expertů, například z řad Svazu moderní energetiky, zaznívá, že je nutné s ukládáním počítat i v případě velkých instalací, jako jsou nové solární parky či větrné farmy.

Český stát dostal na budování čisté energetiky včetně větrných zdrojů a úložišť od Evropské unie značné finanční prostředky v rámci Modernizačního fondu, financovaného z prodeje emisních povolenek. Dohromady by mělo jít o příspěvek do českého rozpočtu v hodnotě pět set miliard korun. Podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu ale prostředky z fondu jdou „výhradně na investice do výstavby fotovoltaických elektráren“. Pokud nebudou navýšeny příjmy Modernizačního fondu, hrozí, že na další zdroje energie včetně těch větrných nebo na bateriová úložiště nebude dost prostředků.

Posledním zásadním krokem je zajištění záložních zdrojů. Podle senátem nově schválené novely energetického zákona bude moci Energetický regulační úřad nařídit provoz uhelných nebo plynových elektráren v případě, že bude hrozit nedostatek výkonu pro zajištění stability sítě.

Jak tvrdí think tank Fakta o klimatu, proměnlivost počasí má své pravidelnosti, na které lze energetické systémy přizpůsobit využitím řady opatření a technologií. V řadě evropských zemí obnovitelné zdroje již dnes hrají klíčovou roli primárních zdrojů elektrické energie. V Portugalsku či Dánsku podle dat Eurostatu vyrábí takřka devadesát procent elektrické energie bez fosilních či jaderných elektráren.

Naopak Česká republika se podle dat Eurostatu propadla na poslední místo ve využívání obnovitelných zdrojů: nikde jinde v Evropské unii nevyrábí méně obnovitelné energie než u nás.