↗

Rekordním ziskům se těší mimo jiné ruská polostátní korporace Gazprom. Letošní rok je pro plynárenského giganta vůbec nejvýdělečnější v historii. Přitom právě konání Gazpromu je podle analytiků jednou z příčin evropské energetické krize, která dopadá na miliony spotřebitelů. Foto Olga Maltseva, AFP

Pětašedesát miliard dolarů. Tolik dohromady vydělala dvacítka největších producentů fosilního plynu za pouhé tři měsíce — mezi letošním červencem a zářím. Fosilní korporace jako Chevron, Gazprom, či Saudi Aramco vykazují rekordní zisky díky strmě rostoucím cenám plynu. Oproti roku 2019 korporacím vzrostly tržby v průměru o čtyřiadvacet procent. Vyplývá to z nové analýzy lidskoprávní organizace Global Witness.

Zdražování plynu je zároveň hlavní příčinou současné energetické krize — milionům evropských i amerických domácností hrozí propad do energetické chudoby. Analytici uvádějí obě skutečnosti do souvislosti: „Spotřebitelé chudnou a mnohdy musí volit mezi teplem a jídlem. Mezitím si největší fosilní korporace, které jsou hlavními viníky klimatické krize, plní kapsy,“ uvedl pro média představitel organizace Global Witness Jonathan Gant.

Třetina evropských domácností je závislá na plynu, těch amerických dokonce polovina. Právě vinou nedostatku fosilního plynu — který má vícero příčin, mimo jiné předčasné vyčerpání zásob pro letošní rok — stoupá cena energií. Od července do září, tedy v období rekordních korporátních tržeb, plyn pro spotřebitele podražil ve Spojených státech o sedm procent a v Evropské unii průměrně o osm. V Británii cena plynu vzrostla dokonce o necelých třicet procent, což má za následek nevídanou inflaci.

↗

Ceny plynu pro spotřebitele letos strmě rostou v Evropské unii i Spojených státech. Mezi červencem a zářím stouply v USA o sedm procent, v EU v průměru o osm procent. Grafika Global Witness

Analytici proto varují před masivním rozmachem energetické chudoby. Podle odhadů jen v Evropské unii trpí energetickou chudobou mezi jednatřiceti a padesáti miliony lidí. Dlouhodobě nejpostiženější země sedmadvacítky jsou Bulharsko, Litva a Kypr. Vinou energetické krize v kombinaci s pandemií koronaviru by však podle výzkumného centra Engager mohlo do energetické chudoby propadnout až osmdesát milionů Evropanů.

Debata o dopadech cen plynu vyvolala reakce i ze strany samotného fosilního průmyslu. „Soucítím s lidmi, kterých se dotýkají vysoké ceny energií […] Teď je na vládě a dalších, aby pomohly jednotlivcům,“ řekl pro CNN Pierre Breber, výkonný finanční ředitel korporace Chevron.

Fosilní gigant přitom letos jen za tři měsíce vydělal přes šest miliard dolarů. V kontextu Breberova vyjádření navíc kritici připomínají, že Chevron dlouhodobě zamlčuje detaily o svém hospodaření — a existují důvodná podezření z krácení daní.

Evropa musí zamezit spekulacím

Zdaleka největším „vítězem“ letošní energetické krize je však podle médií ruský Gazprom. Polostátní korporace se dlouhodobě těší světovému prvenství v produkci fosilního plynu — a je proto jednou z firem nejvíc odpovědných za klimatickou krizi. Díky vysoké poptávce po plynu Gazprom od července do září získal necelých 7,8 miliard dolarů. Pro korporaci se jedná o historicky nejvyšší zisk, který má do konce roku nadále stoupat.