Korporace slaví rekordní zisky, zatímco milionům lidí hrozí energetická chudoba

Adam Rektor Polánek

Fosilní průmysl letos vykazuje nevídané zisky. Příčinou je rostoucí cena plynu a s ní spojená energetická krize. Organizace Global Witness upozorňuje, že zatímco korporace bohatnou, miliony spotřebitelů sužuje energetická chudoba.

Rekordním ziskům se těší mimo jiné ruská polostátní korporace Gazprom. Letošní rok je pro plynárenského giganta vůbec nejvýdělečnější v historii. Přitom právě konání Gazpromu je podle analytiků jednou z příčin evropské energetické krize, která dopadá na miliony spotřebitelů. Foto Olga Maltseva, AFP

Pětašedesát miliard dolarů. Tolik dohromady vydělala dvacítka největších producentů fosilního plynu za pouhé tři měsíce — mezi letošním červencem a zářím. Fosilní korporace jako Chevron, Gazprom, či Saudi Aramco vykazují rekordní zisky díky strmě rostoucím cenám plynu. Oproti roku 2019 korporacím vzrostly tržby v průměru o čtyřiadvacet procent. Vyplývá to z nové analýzy lidskoprávní organizace Global Witness.

Zdražování plynu je zároveň hlavní příčinou současné energetické krize — milionům evropskýchamerických domácností hrozí propad do energetické chudoby. Analytici uvádějí obě skutečnosti do souvislosti: „Spotřebitelé chudnou a mnohdy musí volit mezi teplem a jídlem. Mezitím si největší fosilní korporace, které jsou hlavními viníky klimatické krize, plní kapsy,“ uvedl pro média představitel organizace Global Witness Jonathan Gant.

Třetina evropských domácností je závislá na plynu, těch amerických dokonce polovina. Právě vinou nedostatku fosilního plynu — který má vícero příčin, mimo jiné předčasné vyčerpání zásob pro letošní rok — stoupá cena energií. Od července do září, tedy v období rekordních korporátních tržeb, plyn pro spotřebitele podražil ve Spojených státech o sedm procent a v Evropské unii průměrně o osm. V Británii cena plynu vzrostla dokonce o necelých třicet procent, což má za následek nevídanou inflaci.

Ceny plynu pro spotřebitele letos strmě rostou v Evropské unii i Spojených státech. Mezi červencem a zářím stouply v USA o sedm procent, v EU v průměru o osm procent. Grafika Global Witness

Analytici proto varují před masivním rozmachem energetické chudoby. Podle odhadů jen v Evropské unii trpí energetickou chudobou mezi jednatřiceti a padesáti miliony lidí. Dlouhodobě nejpostiženější země sedmadvacítky jsou Bulharsko, Litva a Kypr. Vinou energetické krize v kombinaci s pandemií koronaviru by však podle výzkumného centra Engager mohlo do energetické chudoby propadnout až osmdesát milionů Evropanů.

Debata o dopadech cen plynu vyvolala reakce i ze strany samotného fosilního průmyslu. „Soucítím s lidmi, kterých se dotýkají vysoké ceny energií […] Teď je na vládě a dalších, aby pomohly jednotlivcům,“ řekl pro CNN Pierre Breber, výkonný finanční ředitel korporace Chevron.

Fosilní gigant přitom letos jen za tři měsíce vydělal přes šest miliard dolarů. V kontextu Breberova vyjádření navíc kritici připomínají, že Chevron dlouhodobě zamlčuje detaily o svém hospodaření — a existují důvodná podezření z krácení daní.

Evropa musí zamezit spekulacím

Zdaleka největším „vítězem“ letošní energetické krize je však podle médií ruský Gazprom. Polostátní korporace se dlouhodobě těší světovému prvenství v produkci fosilního plynu — a je proto jednou z firem nejvíc odpovědných za klimatickou krizi. Díky vysoké poptávce po plynu Gazprom od července do září získal necelých 7,8 miliard dolarů. Pro korporaci se jedná o historicky nejvyšší zisk, který má do konce roku nadále stoupat.

„Vzhledem k současným tržním dynamikám očekáváme ještě působivější výsledky ve čtvrtém čtvrtletí,“ řekl představitel Gazpromu Famil Sadygov pro deník Guardian.

Čtyři z pěti největších producentů plynu za třetí čtvrtletí (červenec až září) letos vydělali o poznání víc než za stejnou dobu v roce 2019. Korporace Gazprom, ExxonMobil a Chevron dokonce přibližně jednou tolik. Grafika Global Witness

Právě Gazprom je zároveň největším dodavatelem plynu do Evropy — letos však dodal plynu o pětinu méně než v letech předchozích, čímž evropskou krizi jen prohloubil. Podle některých komentátorů jde o cílenou snahu Ruska vyvíjet na Evropu ekonomický tlak. Ruští plynaři navíc mohou chtít působit pro Evropu nepostradatelně, aby získali širokou politickou podporu pro pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2.

Diplomatické napětí i energetická krize mají podle expertů stejného jmenovatele: závislost na fosilních palivech. Plány na dekarbonizaci unijní ekonomiky nenesou vinu na zdražování energií — naopak. Brzký přechod na obnovitelné zdroje energie má podpořit energetickou soběstačnost a zamezit extrémním výkyvům cen pro spotřebitele. Narozdíl od trhu s fosilními palivy totiž čisté energie nepodléhají cenovým spekulacím.

Energetická krize však už probíhá, a země budou muset tvořit efektivní sociální politiku, která co možná nejvíc předejde jejím dopadům. „Bohužel to budou ti nejohroženější členové společnosti, kdo zaplatí nestálost našeho energetického systému fosilních paliv […] přitom bychom měli přístup k energiím vnímat jako základní lidské právo, podobně jako přístup k pitné vodě,“ citují média výrok Marthy Myersové, expertky na klimatickou spravedlnost při ekologické organizaci Friends of the Earth Europe.

Další informace: