Představitelé budoucí německé vlády ve středu zveřejnili koaliční smlouvu, jež slibuje svého druhu energetickou revoluci. „Semaforová“ trojkoalice — sociální demokraté (SPD), Zelení, a liberálové (FDP) — chce skoncovat s uhlím do roku 2030. Jde o výrazný posun v klimatických ambicích, předchozí vláda Angely Merkelové totiž směřovala k roku 2038.

Nejšpinavější fosilní palivo má nahradit především solární a větrná energie. Fotovoltaika bude povinnou součástí všech nových komerčních budov, navíc budou dvě procenta německé půdy vyhrazena pro výstavbu větrných elektráren. Do konce dekády mají obnovitelné zdroje pokrýt osmdesát procent veškeré produkce elektřiny. Dosavadní cíl byl pětašedesát procent.

„Německo čeká největší modernizace průmyslu za posledních sto let […] staneme se průkopníky v ochraně klimatu,“ shrnul svou vizi nastupující spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) pro deník Financial Times.

Klimatické neutrality má Německo nově dosáhnout před rokem 2045, tedy o pět let dřív, než kolik stanovuje unijní Zelená dohoda. K dovršení takového cíle je trojkoalice otevřená takřka všem nízkoemisním technologiím, vyjma jaderné energie. Německo dlouhodobě považuje jádro za neperspektivní zdroj, který je příliš nákladný, pomalý a zastaralý. Nová garnitura proto, stejně jako ty předešlé, počítá s postupným útlumem jaderné energie.

V obecné rovině budoucí kancléř Scholz zdůrazňuje, že klimatická opatření budou pro zemi nevídanou příležitostí: „Skrze masivní investice zaručíme, aby bylo Německo nadále světovým lídrem.“

„Ukončit éru fosilních paliv“

Koaliční smlouva skutečně přesahuje německé hranice — a nepochybně bude formovat politiku v celé Evropské unii. Největší evropská ekonomika si uvědomuje, jak výraznou roli může v dekarbonizaci celého kontinentu sehrát. Chce proto mimo jiné spoluutvářet trh s emisními povolenkami.

Pokud Evropská unie nenastaví spodní hranici ceny povolenek, Německo se má nově zasadit o to, aby jejich cena neklesla pod hodnotu šedesáti eur. Cena povolenek od začátku letošního roku stoupá, hranici šedesáti eur poprvé překročila koncem srpna. Prozatímní cenový rekord padl ve středu, kdy cena vyšplhala na třiasedmdesát eur.

Připomeňme, že systém obchodování s emisními povolenkami má podle odborníků zanedbatelný vliv na cenu energií. Částečně však prodražuje provoz samotných uhelných elektráren, které tak nejspíš budou už brzy prodělečné. Německá snaha o nastavení jasných cenových parametrů by proto urychlila odklon od uhlí v celé Evropě.

Německo je navíc po Polsku druhým největším producentem uhlí v Evropské unii, a případný konec těžby a spalovaní v roce 2030 by otřásl celounijním uhelným trhem. Bez německé produkce bude pětadevadesát procent veškerého uhlí v EU pocházet ze tří zemí: Polska, Bulharska a České republiky. Podle klimatického think tanku Ember se tak všechny tři země ocitají v energetické „izolaci“, a v zájmu ekonomické stability by měly směřovat k dřívějšímu konci uhlí, než jaký doposud avizovaly (Polsko 2049, Bulharsko 2038 až 2040, Česká republika 2038).