Německo zvyšuje klimatické ambice. Nová vláda chce konec uhlí v roce 2030
Adam Rektor-PolánekVznikající německá vláda chce výrazně proměnit spolkovou energetiku. Konec uhlí má nastat o osm let dřív, než stanovoval původní plán. Prioritou budou obnovitelné zdroje. Novou koncepci ale provází řada nejasností.
Představitelé budoucí německé vlády ve středu zveřejnili koaliční smlouvu, jež slibuje svého druhu energetickou revoluci. „Semaforová“ trojkoalice — sociální demokraté (SPD), Zelení, a liberálové (FDP) — chce skoncovat s uhlím do roku 2030. Jde o výrazný posun v klimatických ambicích, předchozí vláda Angely Merkelové totiž směřovala k roku 2038.
Nejšpinavější fosilní palivo má nahradit především solární a větrná energie. Fotovoltaika bude povinnou součástí všech nových komerčních budov, navíc budou dvě procenta německé půdy vyhrazena pro výstavbu větrných elektráren. Do konce dekády mají obnovitelné zdroje pokrýt osmdesát procent veškeré produkce elektřiny. Dosavadní cíl byl pětašedesát procent.
„Německo čeká největší modernizace průmyslu za posledních sto let […] staneme se průkopníky v ochraně klimatu,“ shrnul svou vizi nastupující spolkový kancléř Olaf Scholz (SPD) pro deník Financial Times.
Klimatické neutrality má Německo nově dosáhnout před rokem 2045, tedy o pět let dřív, než kolik stanovuje unijní Zelená dohoda. K dovršení takového cíle je trojkoalice otevřená takřka všem nízkoemisním technologiím, vyjma jaderné energie. Německo dlouhodobě považuje jádro za neperspektivní zdroj, který je příliš nákladný, pomalý a zastaralý. Nová garnitura proto, stejně jako ty předešlé, počítá s postupným útlumem jaderné energie.