Polostátní korporace ČEZ možná skončí s uhlím mnohem dřív, než původně zamýšlela. Na pondělní valné hromadě ČEZ ředitel pro obchod a strategii Pavel Cyrani oznámil, že pro korporaci je reálný úplný odklon od elektřiny z uhlí před rokem 2030. Polostátní korporace k němu přistoupí, budou-li uhelné elektrárny ztrátové.

„Ve chvíli, kdy podnikání nevydělává, nemá smysl ho dál provozovat. Odklon od uhlí se děje tak jako tak — i když nejsou uhelné elektrárny zavřené úplně, jejich podíl na výrobě elektřiny velmi výrazně klesá — klidně v řádech desítek procent. S koncem uhlí počítáme,“ potvrdil pro Deník Referendum tiskový mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Z valné hromady dále vyplývá, že ČEZ chce během devíti let převést všechny teplárny od uhlí na jiné zdroje energie, především na fosilní plyn. V oblasti obnovitelných zdrojů má prioritu především výstavba nových fotovoltaických elektráren. ČEZ také přislíbil, že se postará o své zaměstnance zasažené dekarbonizací.

Uhlí už vytlačuje trh

ČEZ už dříve oznámil záměr snížit podíl uhelných elektráren na výrobě elektřiny ze současných 39 procent na 12,5 procenta do roku 2030. Korporace se dlouhodobě prezentuje jako příznivec obnovitelných zdrojů, například prostřednictvím nedávné zprávy o udržitelném rozvoji nebo kampaní „Čistá Energie Zítřka.“ Podle kritiků jde ovšem často o greenwashing.

Tiskový mluvčí ČEZu Roman Gazdík oponuje: „Za poslední rok a půl jsme uzavřeli uhelné bloky o výkonu cca 1000 MW (což je ekvivalent výkonu jednoho bloku v Temelíně nebo dvou bloků v Dukovanech), elektrárna Prunéřov 1 byla odstavena celá. Teď v létě definitivně odstavíme kdysi největší český uhelný blok v Mělníce. Do roku 2030 chceme úplně skončit s využíváním uhlí v teplárenství a významně snížit využívání uhlí při výrobě elektřiny.“

Dosavadní činy a přísliby ČEZ však stále nejsou v souladu s doporučením OSN, aby všechny země OECD — tedy i Česká republika — s uhlím do roku 2030 skoncovaly úplně. A právě proto je v pondělí přiznaná možnost konce uhelných elektráren ČEZu v příštích devíti letech podle ekologů i občanské společnosti takřka přelomová.

Zároveň však kritici ČEZu vytýkají nedostatek politické odvahy. Polostátní korporace totiž chce o budoucnosti svých uhelných projektů nechat rozhodnout právě podmínky na trhu.

„ČEZ dává státu — bohužel stále příliš nesmělý — signál, že energetika se musí dramaticky proměnit… Když zkombinujeme vyhýbavé odpovědi představenstva a ekonomický vývoj uhlí, tak můžeme říct, že i rok 2030 je pro spalování uhlí příliš optimistický předpoklad,“ uvádí v tiskové zprávě Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

Uhlí je totiž ekonomicky čím dál nevýhodnější. Ceny emisních povolenek od začátku roku rostou, a dosahují rekordních cifer.

Zároveň ČEZ potvrdil, že jeho uhelné projekty přestanou od 30. listopadu 2021 pojišťovat společnosti Generali, Allianz a Kooperativa. A pojišťovací alternativy, které si ČEZ bude muset zajistit, budou podle všeho výrazně dražší.

Dekarbonizace České republiky tak nakonec může být rychlejší, než všichni čekali. O to palčivěji vyvstává otázka, co bude se zaměstnanci uhelných elektráren, kteří mohou ze dne na den přijít o práci.

ČEZ na valné hromadě přislíbil, že se o své zaměstnance postará. Nabízet má hlavně rekvalifikace a převedení na jiná pracoviště v rámci korporace. V už zavřených uhelných elektrárnách jsou výsledky pomocné iniciativy smíšené.

V případě elektrárny Prunéřov I se podle představenstva ČEZu podařilo přemístit na jiné provozy pětapadesát lidí, třiadvacet pracovníků stále pracuje na rozebírání elektrárny. O práci přišlo devětačtyřicet lidí.

Spor o plyn trvá

Naději v brzký konec uhlí ze strany korporace ČEZ ekologové vítají, zároveň však upozorňují na hrozbu fosilního plynu. Právě jím chce totiž ČEZ nahradit většinu uhelných projektů, zejména v oblasti teplárenství.

Tiskový mluvčí ČEZ Roman Gazdík se o fosilním plynu pro Deník Referendum vyjádřil následovně: „Jde stále o zdroj s emisemi CO2, ale na druhou stranu s výrazně nižšími emisemi znečišťujících látek, jako jsou oxidy dusíku nebo oxidy síry. S plynem počítáme jako s přechodným palivem a v budoucnu bude v české energetice také nahrazen. V tuto chvíli je nicméně pro české teplárenství závislé historicky na uhlí plyn prakticky jedinou realistickou možnosti, jak skutečně ve velkém měřítku odchod od uhlí uskutečnit.“

Mnozí experti a ekologické organizace ovšem fosilní plyn jako řešení, byť přechodové, rezolutně odmítají. „Plyn nemůže být náhradou za uhlí. Přechod na plyn je neslučitelný s udržením nárůstu globální teploty pod relativně bezpečnou hranicí jeden a půl stupně Celsia. Při spalování má sice o polovinu nižší emise skleníkových plynů než uhlí, ale právě kvůli únikům metanu při těžbě a přepravě se tento rozdíl minimalizuje,“ řekla pro Deník Referendum mluvčí kampaně Zastavme špinavé prachy Stela Joudalová.