↗

Uhelná elektrárna Jänschwalde Křetínského firmy EPH je třetí největší v Německu. S instalovaným výkonem 3000 MW patří k největším evropským energetickým zdrojům způsobujícím změny klimatu. Foto Trio3D, WmC

Evropské energetické korporace selhávají v ochraně klimatu. Žádná z jednadvaceti korporací — soukromých, státních ani polostátních — nemá plán na snižování emisí, který by vedl k udržení globálního oteplení pod relativně stabilní hranicí jednoho a půl stupně Celsia. Vyplývá to z nové studie klimatického think tanku Ember a organizace Europe Beyond Coal.

Navzdory příslibům dekarbonizace tak ani jedna ze zkoumaných korporací nejedná v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015, ke které se světové společenství opětovně přihlásilo během loňského klimatického summitu v Glasgow. Právě cíl omezit oteplení na jeden a půl stupně Celsia totiž vyplývá z nejdůslednějších vědeckých poznatků o klimatu — překročení uvedené hranice by zřejmě vedlo k rapidním, rozsáhlým a mnohdy nezvratným změnám v planetárním měřítku.

Šestnáct z jednadvaceti korporací navíc slibuje docílit klimatické neutrality před rokem 2050. Ani této — nedostatečné — mety však podle studie nemohou firmy zavčasu dosáhnout, pokud výrazně nezmění své fungování. Studie zkoumala především rychlost útlumu fosilních paliv, a naopak rozvoje obnovitelných zdrojů, konkrétně větrných a solárních.

Ve svém hodnocení autoři vycházeli z doporučení Mezinárodní agentury pro energii (International Energy Agency, IEA). Podle ní musí bohaté země včetně Evropy splnit tři hlavní cíle, aby mělo lidstvo naději na alespoň relativní stabilizaci klimatu.

Zaprvé, skoncovat s uhlím před rokem 2030. Zadruhé, počínaje nejpozději rokem 2035 generovat pouze bezemisní elektřinu. Zatřetí, do konce dekády ztrojnásobit produkci veškeré obnovitelné energie oproti roku 2020 — kapacity solární a větrné se pak musí znásobit nejméně šestkrát.

Žádná ze zkoumaných korporací přitom nesplňuje všechny tři předpoklady najednou. Obzvlášť problematická je generace bezemisní elektřiny, neboť všechny korporace budou podle analytiků více či méně podporovat fosilní plyn.

„Značná netransparentnost panuje v oblasti plynové kapacity. Na základě aktuálně dostupných informací plánuje všech jednadvacet energetických korporací provozovat elektrárny na fosilní plyn i po roce 2035,“ píše se ve studii. Ani rozvoj obnovitelných zdrojů neodpovídá důsledné ochraně klimatu. „Současná rychlost instalace zdaleka nedosahuje potřebného růstu obnovitelné kapacity,“ konstatuje studie.

↗

Výsledky studie autoři shrnuli v tabulce, která hodnotí, jak každá z jednadvaceti korporací naplňuje pět klíčových oblastí ochrany klimatu. Zaprvé, konec uhlí k roku 2030. Zadruhé, emisně neutrální produkci elektřiny v roce 2035. Zatřetí, nárůst instalace solárních a větrných elektráren v této dekádě. Začtvrté, přispění k ztrojnásobení obnovitelné energetické kapacity do roku 2030. A konečně zapáté, celkový podíl obnovitelné energie do konce dekády. Grafika Europe Beyond Coal

Studované korporace jsou původem z dvanácti různých zemí Evropy, mnoho z nich však působí mezinárodně. Nejlepší hodnocení získala dánská polostátní korporace Ørsted, která platí za jednu z vůbec nejprogresivnějších energetických firem na světě. Poměrně dobré hodnocení získala také francouzská státní EdF.

Naopak mezi největšími klimatickými diletanty se vedle bulharské BEH či polské PGE objevily hned dvě české korporace: Sev.En Pavla Tykače a EPH Daniela Křetínského. Zcela podprůměrně dopadl ale také polostátní ČEZ.

Česká energetika oproti Evropě výrazně zaostává ve všem

Autoři studie se nezabývali národní příslušností jednotlivých korporací, i přesto ze studie vyplývá, že energetika České republiky je za evropskými trendy velmi pozadu. Všechny tři české korporace, které se v analýze vyskytují — tedy Sev.En, EPH a ČEZ — mají takřka ve všech parametrech negativní hodnocení.

Nejlépe dopadl polostátní ČEZ, který má díky vládnímu příslibu konce uhlí před rokem 2033 a rozvoji obnovitelné energetiky potenciál stát se v evropském kontextu co do ochrany klimatu alespoň průměrnou institucí.

Zato obě soukromé korporace — Sev.En a EPH — ochranu klimatu zanedbávají dlouhodobě. EPH sice přislíbila klimatickou neutralitu k roku 2050, podle studie však nepředložila jasný plán, jak chce takového cíle dosáhnout. Křetínského holding navíc emise vůbec nesnižuje, naopak se angažuje v podpoře fosilních zdrojů.

Sev.En uhlobarona Pavla Tykače ze studie vychází jako jedna z klimaticky nejvíc zpátečnických korporací v Evropě. Ze studované jednadvacítky je Sev.En jednou z pouhých pěti korporací, které doposud nepřislíbily klimatickou neutralitu. Dále jako jedna z pouhých čtyř korporací nevystavěla v roce 2020 jediný solární panel či větrník.

Studie však v souhrnu kritizuje korporace úplně všechny — žádná z nich totiž nebere zřetel na realitu klimatické krize. Autoři tak doporučují především co nejrychlejší dekarbonizaci energetiky — a připomínají, že energetický přechod přispěje k ochraně nejen klimatu a životního prostředí, ale i spotřebitelů.

„Nejlepším způsobem, jak chránit jednotlivce, komunity, i přírodu je spravedlivá transformace evropského energetického systému. Investice do obnovitelných zdrojů energie se musí rychle navýšit, jinak Evropa zůstane zranitelná vůči rizikům spjatým s fosilními palivy,“ uzavírá studie.