Společnost EP Corporate Group, v níž Daniel Křetínský se svými partnery sdružuje především svá energetická aktiva, předkládá zcela nedůvěryhodný plán přechodu na bezuhlíkové zdroje — je suverénně nejhorší z pětice porovnávaných společností, mezi něž patřily ještě italský Enel, francouzská Engie, španělská Iberdrola a norský Statkraft. Ukazuje to nová analýza organizace Beyond Fossil Fuels, která je prvním důkladným posouzením dekarbonizačních plánů evropských energetických gigantů.

„Absence závazku ukončit využívání uhlí v Evropě do roku 2030 a soustavná snaha společnosti o rozvoj nových plynových elektráren jsou v rozporu s jejím tvrzením, že podporuje energetickou transformaci Evropy,“ píše se ve studii Beyond Fossil Fuels. Zjištění organizace jsou v příkrém kontrastu k obrazu, který se Křetínského společnost snaží o sobě vytvářet ve své veřejné komunikaci.

Pro holding českého oligarchy je zvláště nepříjemné, jak nelichotivě vychází ze srovnání se svými evropskými konkurenty. Studie jeho společnost klade explicitně do kontrastu s energetickými společnostmi Iberdrola nebo Statkraft, jejichž dekarbonizační strategii charakterizuje jako založenou „na uplatňování udržitelných energetických řešení“. Oproti tomu poukazuje na neochotu Křetínského korporace „vzdát se svých uhelných aktiv“ a na její plány rozvíjet plynové elektrárny.

Mluvčí společnosti Daniel Častvaj v odpovědi na zaslané otázky odkázal Deník Referendum na nedávnou tiskovou zprávu a doplnil následující komentář: „Je myslím na první pohled vidět, že autoři Vámi zmiňované analýzy pracovali s fakty řekněme ‚kreativním‘ způsobem, který příliš nereflektuje realitu.“ Předmětná tisková zpráva však pojednává pouze o dekarbonizaci Energetického a průmyslového holdingu — EPH.

Právě z něj nicméně mateřská EP Corporate Group vyčlenila nejšpinavější zdroje do sesterské struktury, jak jsme již popsali dříve. A posuzovat EPH samostatně tedy nedává žádný smysl.

Plány v rozporu s klimatickou vědou

Má-li se oteplení udržet přibližně pod kritickou hranicí 1,5 stupně Celsia, budou muset rozvinuté ekonomiky dosáhnout uhlíkové neutrality při výrobě elektrické energie už v roce 2035. Vyplývá to z aktuálních modelů renomované Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Autoři studie z toho vyvozují, že země Evropské unie musí do té doby opustit výrobu elektrické energie z fosilních zdrojů, a to včetně plynu.

Podstatným měřítkem úspěšného přechodu energetických firem na bezemisní technologie je tedy věrohodný plán odstavení uhelných elektráren v rozvinutých zemích do roku 2030 a plynových elektráren do roku 2035. EP Corporate Group ale dle svých deklarací míří k dosažení uhlíkové neutrality až v roce 2050, a ne v roce 2035, jak doporučuje Mezinárodní agentura pro energii. Je tak dokonce ještě horší než francouzský gigant Engie, jehož rovněž nedostatečné plány slibují uhlíkovou neutralitu až k roku 2045.

Jako nejzásadnější prohřešek se jeví, že Křetínského společnost se chystá těžit a spalovat uhlí po roce 2030. V Německu totiž stále ještě plánuje provozovat hnědouhelné elektrárny až do roku 2038.

Je tam přitom už jedinou takovou firmou. Jedná se navíc o elektrárny, které jsou jedněmi z nejšpinavějších v Evropě vůbec, a to jak co do celkového objemu vypuštěných emisí, tak do jejich vysoké uhlíkové intenzity na jednotku vyrobené energie.

Firma podle studie organizace Beyond Fossil Fuels zatím ani nedisponuje jasným plánem uzavírání jednotlivých uhelných elektráren. „Bez záruk týkajících se časového harmonogramu uzavření uhelných aktiv společnosti nelze považovat plány na postupné ukončení těžby uhlí za důvěryhodné,“ píše se ve studii.

Co se týče termínu plánovaného ukončení spalování plynu, selhává každá z pětice porovnávaných firem. Norský Statkraft a italský Enel nicméně alespoň deklarují úmysl opustit spalování plynu v roce 2040. Křetínského firma žádné datum explicitně neuvádí a lze ho tedy vyčíst jen z vyřčeného cíle dosáhnout uhlíkové neutrality k roku 2050.

Většina Křetínského investic nadále putuje do fosilních paliv

Mezinárodní agentura pro energii doporučuje, aby k roku 2030 objem investic do udržitelných zdrojů oproti investicím do fosilních paliv dosáhl poměru šest ku jedné. Autoři studie uvedený poměr investičních nákladů uplatňují jako minimální metu pro výrobce energie. Současně jim slouží pro srovnání dosavadního postupu jejich transformace.

„Všechny energetické společnosti musí zaměřit své úsilí a zdroje na zavádění udržitelných energetických řešení (větrné a solární zdroje, skladování energie a rozvodné sítě) a nerozptylovat se jinými technologiemi,“ shrnují autoři zprávy. Za takovéto bezperspektivní technologie označují vodík, biometan, zachytávání a ukládání uhlíku či jadernou energii. Explicitně je označují za „neslučitelné s rychlou a spravedlivou transformací našeho energetického systému“ anebo „nezralé či dosud neexistující v komerčním měřítku“.

Zčásti slibný vývoj spatřují v tom, že většina objemu investic, s jejichž plány se svěřily španělská Iberdrola, norský Statkraft, francouzská Engie a italský Enel, už putuje nebo v následujících letech zamíří do zavádění udržitelných energetických řešení. Křetínského EP Corporate Group autorům studie své plánované investiční náklady ovšem nesdělila.

K roku 2022 nicméně putovalo pětasedmdesát procent investičních nákladů Křetínského korporace k fosilním palivům. Autoři odhadují, že na každou korunu investovanou do fosilních paliv vynaloží firma jen desetník na rozvoj udržitelné energetiky — tedy na energii z větru a slunce, na skladování energie a investice do rozvodných sítí.

Křetínského firma ohlásila snahu vybudovat do roku 2030 sedm gigawattů nové instalované kapacity z obnovitelných zdrojů. Srovnatelné společnosti však mají mnohem vyšší ambice. Například španělská nadnárodní korporace Iberdrola, jejíž vedení sídlí v baskickém Bilbau, se jen mezi lety 2022 a 2025 chystá instalovat gigawattů dvanáct.

Autoři studie spatřují zásadní riziko v ambiciózních plánech na rozvoj plynové infrastruktury. Podle databáze organizace Global Energy Monitor, která eviduje energetické zdroje a projekty po celém světě, má Křetínského EP Corporate Group v současnosti nejrobustnější plány na výstavbu nových plynových elektráren v Evropě. Chystá se vybudovat přibližně pět gigawattů nové kapacity.

Křetínského firmy společně s italským Enelem a francouzskou Engie, u nichž autoři rovněž evidují masivní plány na rozvoj plynové infrastruktury, podle autorů „podkopávají plánovaný odklon od fosilního plynu a prosazují strategie, které povedou jejich korporace i země, v nichž působí, k setrvalému spalování plynu“.

Potřeba striktnějších pravidel pro finanční sektor

Studie organizace Beyond Fossil Fuels vypichuje příklady španělské Iberdroly a norského Statkraftu, které ukazují, že proměna obchodní strategie výrobců energie založená na udržitelných zdrojích je uskutečnitelná. „Finanční instituce musí vyvíjet tlak na energetické společnosti, aby přijaly plány na skutečnou transformaci a podpořily dekarbonizaci energetiky,“ doporučují autoři.

Na dotaz Deníku Referendum, jak konkrétně by měl finanční sektor zpřísnit svá pravidla, odpověděla Julia Pazosová z Beyond Fossil Fuels, že by měl skoncovat s podporou výstavby nových plynových elektráren u společností, jež nedisponují důvěryhodným plánem na ukončení výroby elektrické energie z plynu. Banky a další finanční instituce by navíc podle ní do budoucna neměly nabízet nové finanční služby firmám, které takový plán nemají a jejichž firemní strategie je v rozporu s cílem udržet oteplování pod 1,5 stupněm.

Podle dat organizace BankTrack mezi banky, jež v posledních letech nejvíce podporují fosilní podnikání Křetínského firmy, patří UniCredit, Société Générale, Citigroup a ING. Dluhopisy EPH k srpnu 2023 podle údajů organizace Urgewald nejvíce nakupovaly Deutsche Bank, BlackRock či investiční banka Rothschild Group.