Spojenectví s uhlobarony vrhají na české univerzity temný stín
František JelínekNe každá veřejná instituce si umí v čase klimatické krize vybírat vhodné komerční partnery. Nezvládají to ani některé české univerzity, které si za partnery a sponzory volí uhlobarony.
Hned několik univerzit vysílá českým občanům jasný signál o tom, že se vazeb na „špinavý“ fosilní byznys neštítí. Prokazatelně jde o České vysoké učení technické (ČVUT), Masarykovu univerzitu a Univerzitu Karlovu.
První jmenovaná vysoká škola spolupracuje již od roku 2015 s firmami Pavla Tykače. Na její smlouvu o trvalém partnerství a spolupráci navázala o tři roky později Právnická fakulta Masarykovy univerzity, když uzavřela rámcovou smlouvu o spolupráci s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH). Nakonec se k nim připojila také Právnická fakulta Univerzity Karlovy.
Mezi jejími partnery aktuálně figuruje majitel EPH Daniel Křetínský. Fakulta od něj v roce 2019 obdržela finanční dar 300 tisíc korun na podporu výuky římského práva. Předání peněz se kupodivu obešlo bez větších problémů, k čemuž nepochybně významně přispělo, že až do protestu proti spolupráci univerzit s uhlobarony pořádaného před pár dny vysokoškolským hnutím Univerzity za klima, nedošlo k žádné mediální problematizaci této podpory.
Takové „štěstí“ nepotkalo zbývající dvě vysoké školy, na nichž doprovázely kontroverze už samotný proces domlouvání smluvních podmínek spolupráce s uhlobarony.