Korporáty popírají základní lidské hodnoty. Na akademickou půdu nepatří
Petr WohlmuthByznysová akce Vogue Conference na půdě Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy poškodila potřeby studujících a finančně fakultě nepomohla. Především byla projevem arogance velkého byznysu vůči všem ostatním.
Fakultu humanitních studií Univerzity Karlovy tíží ještě více problémů než ostatní hrubě podfinancované a vedením univerzit přehlížené filozofické či humanitní fakulty v naší zemi. Její nový moderní kampus poblíž pražské Tróje sice získal několik architektonických cen, ovšem mnoho zaměstnanců si stěžuje na strohý kasárenský charakter budovy, v níž prim hraje přiznaný beton, sklo a sádrokarton, a na množství uživatelsky nepřátelských vlastností kampusu, pro který jeden z vyučujících vynalezl populární přezdívku „hezké norské vězení“. Především fakultu tíží dluh ve výši vysoké osmimístné částky, který souvisí s komplikovaným dokončením stavby.
Dluh ubývá pomalu a vysoké splátky jsou v rozpočtu znát. Fakulta přitom dělá všechno dobře: šetří na nákladech, diverzifikuje příjmy, úspěšně zavedla placené anglické bakalářské i magisterské programy, budovu pronajímá pro nejrůznější legitimní účely, například koncerty vážné hudby nebo filmové projekty. Pronájmy byly dosud vykázány do nočních hodin nebo na víkendy, aby nerušily výuku. Svým charakterem také zatím vesměs nebyly kontroverzní: natáčení sci-fi filmu nebo koncert Orchestru Berg — to není nic proti duchu a poslání fakulty. Na pronájmy jsme občas potichu brblali, ale peníze prostě potřebujeme.
Korporátní marketingová akce, maskovaná jako Vogue Conference, která proběhla v prostorách FHS minulý čtvrtek, však vyvolala na fakultě zřejmě největší konflikt od jejího vzniku a doslova šokovala stovky pedagogů i studujících.
Nemilých překvapení bylo příliš mnoho: od utajování akce ze strany vedení před akademickým senátem, přes ostrý rozpor akce s étosem a vědeckou etikou našich studijních programů jako například sociální ekologie nebo gender studies, až k hulvátskému rušení právě probíhajících státních závěrečných zkoušek z oboru historie hlasitou reprodukovanou hudbou a vysokým hlukem „konference“, na což si už několik studujících veřejně stěžovalo na sociálních sítích.
Komu patří fakulta?
Symbolickou třešničkou na dortu celé „konference“ bylo agresivní chování korporátní ochranky vůči skupině protestujících studentů, kteří na fakultě zcela oprávněně upozorňovali na naprostou absurditu celé akce, její do očí bijící greenwashing, bezostyšné korporátní self-promotion a bezohlednost ke studujícím, kteří potřebovali skládat nejdůležitější komisionální zkoušku v klidu. Poté co skupina vyučujících nakonec dosáhla odchodu arogantní ochranky zpět do pronajatého přízemí, ještě patrně kdosi z organizátorů prostřednictvím nouzové linky přivolal na fakultu policii. Ta naštěstí rychle posoudila situaci, pochopila, že není důvod k žádnému zásahu, a zase odjela.
Značné pobouření vyvolala rovněž informace, neformálně poskytnutá několika lidmi z pořadatelského týmu „konference“, že za celodenní pronájem více než třetiny fakulty FHS nakonec dostane pouze deset tisíc korun. Je to informace, kterou ještě musí ověřit v pondělí zasedající akademický senát. Pokud je pravdivá, je to zcela šokující a vzhledem k rozsahu a délce pronájmu naprosto neadekvátní částka. Moje kolegyně a kolegové to hořce komentovali slovy: „Tak z nás udělali hlupáky a ještě úplně zadarmo.“
Akce sponzorovaná multimiliardovými korporacemi jako Mercedes nebo Erste Bank, nám tak nejen „ukradla“ fakultu na celý den, narušila desítkám studujících závěrečné státní zkoušky, šikanovala nás uzavřením knihovny a studovny, bizarním způsobem pošpinila naši Aulu Jana Sokola, věnovanou památce tohoto významného disidenta a filozofa, ale také znovu demonstrovala, na jakých principech pracuje korporátní kapitalistický systém: když bohatí a mocní něco chtějí, prostě si to bezohledně vezmou a následky jsou jim lhostejné.
Vogue „konference“, podpořená i odstupující děkankou FHS, které na konci května končí mandát, tak zanechala v duši fakulty krvácející ránu. Jsme nemajetní, nemáme moc ani vliv, ale do čtvrtka jsme ještě měli svoji důstojnost. Celebrity v čele se superbohatými byznysmeny a modelkami, kterým sekundovala Dagmar Havlová (býv. Veškrnová) nebo Marie Rottrová, nás svým naprosto bezohledným velkopanským jednáním o tuto důstojnost připravily. Z následků se budeme vzpamatovávat ještě dlouho.
Děkuji autorovi, že opravdu velmi taktním způsobem upozornil na etickou i vědeckou problematičnost takových oborů, jako třeba gender studies. Souhlasím s Petrem Wohlmutem – tato pavěda podporovaná korporáty nemá na vysoké škole co pohledávat. Korporáty tím zcela popírají základní lidské hodnoty.